Od myšlenky k cíli aneb Jak posílit odhodlání a vytrvalost?

Mnohdy se nám v hlavě zrodí úžasná myšlenka, z které se stává přání, sen. Vydáme-li se na cestu ke splnění snu, stává se z něj vize, cíl. Zní to jednoduše, ale ty zádrhely… Jednodušší než čekání na cestu hladkou jak samet je připravení/vybavení se na sem-tam nějakou tu “zkoušku”, která může přijít. Hlavní připravenost tkví v umu učinit správné rozhodnutí, mít silné odhodlání a vytrvalost. Jak na to?

Minimálně 50 % úspěchu spočívá v harmonii v našem vnitřním světě. Máme-li v sobě slunečno, nerozhodí nás vnější déšť. Přinejhorším vznikne duha.

„Tajemstvím úspěchu je účelná vytrvalost.“
Benjamin Disraeli

Víme, co chceme?

• Vědomě se rozhodnout a být si (sám sebou) jist není jednoduché. Nezřídka vedeme totiž i hádky sami se sebou – sami v sobě. A co hůř, prožitek z toho často nemíváme veselý, obohacující, jen padáme do nervozity, stresu, nejistot… Potěšit nás může, že i velký myslitel Jára Cimrman uměl zapojit svou polovičku “pochybovače” zároveň se svou polovičkou “podporovatele”.

„Autor tak vlastně zastává názor, který zároveň vyvrací. To samozřejmě ještě tenkrát vzbudilo rozpaky, nemyslete si.“
Jára Cimrman

• Je přirozené mít strach, být nervózní, pochybovat, zkoušet se… což by nás ALE nemělo vyvést z míry anebo indisponovat.
• Věřme svému rozhodnutí, jemuž předchází silná intuice/pocity nebo důkladné přemýšlení (ze zkušeností z minulosti s pohledem do budoucnosti). Při nejistotě může pomoci seznam PRO a PROTI, přičemž nerozhoduje počet kladů versus záporů, nýbrž váha (radost, důležitost), kterou daným bodům sami dáme.

Ukotvujme své rozhodnutí/sen/cíl!

• Věnujme pozornost nejen snu/cíli, ale také cestě, způsobu, jakým chceme onoho cíle dosáhnout. Určeme si např. morální hranice (loajalita, poctivost, slušnost, spravedlnost, laskavost…)
• Řekněme si to nahlas, posílíme tím nejen směr cesty a pozici snu/cíle v paměti, také tím můžeme vhodné podmínky doslova přitáhnout. Vhodnější je pozitivní podání, jelikož mozek neumí moc dobře chápat “ne”. Více nám poslouží říci např.: “Budu mluvit pravdu!” než: “Nebudu lhát.”
• Zapišme si to, tím taktéž daný sen/cíl posílíme v naší paměti, navíc forma “černé na bílém” funguje i jako slib či smlouva, kterou uzavíráme (sami se sebou). Ve chvílích zmatku nás přehledná písemná forma (pokud ji uložíme) může i snadno vycentrovat, navrátit k tomu našemu směru – snu, cíli. Bez obav aplikujme i seznamy a motivační “odfajfkovávání”. Skvěle na tyto účely poslouží motivační deník.
• Vystavme si fotky snu/cíle na nástěnku (nebo obrázky vytvořme v mysli) a hleďme* na ně.
• Nebojme se snít, dumat, nořit se do vlastního světa, avšak neztrácejme ani reálný pohled a nadhled. TIP: Představte si život jako film
• Malé krůčky jsou v pořádku, pauzy taktéž. Jakýkoli styl, ve kterém se cítíme dobře (a kterým nikomu neubližujeme) je správný. Není potřeba porovnávat, zobecňovat nebo se snažit někomu zavděčit.

„Když jsi došel tak daleko, Že už nedokážeš udělat ani krok, jsi právě v půli cesty, kterou jsi schopen ujít.“
Grónské přísloví

• Cítíme-li, že něco není v pořádku, udělejme změnu. Nezpochybňujme svět, druhé ani sami sebe, nenadávejme, jen napravme “chybu”. Prožijme si, co cítíme, že prožít máme, poté se opřeme o místo, které máme uvnitř sebe, kde negace nemá žádnou moc, napravme chybu a pokračujme správně.
• Pochvalme se, když se nám něco povede! S pohlazením po rameni a pěkně nahlas: „Šikovná/šikovný” + naše jméno! Že je to divné? Však se nemusíme chválit před obecenstvem, stačí v soukromí. Tato maličkost má mnohem větší sílu, než bychom předpokládali…
• Odměňujme se! Pejska nejlépe naučíme novým kouskům, když mu za vydařený kousek dáme mlsku. Světe div se, platí to nejen na zvířátka! Odměnou si spojíme “dobrý čin” (byť byl třeba náročný) s “dobrou chutí” nebo “dobrým prožitkem”. Čokoláda, pizza, filmový víkend, masáž… vše, co nám dělá dobře a co si zasloužíme, to si dopřejme. Posílíme se a osladíme si (v pozitivním slova smyslu) cestu k našemu cíli.
• Buďme trpěliví. “Ještě jeden den!” Tato prostá formulka umí velké divy, říkáme-li si ji každý den…
• Nevnímejme překážky jako těžkosti, kterými nám “vesmír” podkopává nohy. Vnímejme je jako zkoušky, příležitosti dokázat, že to zvládáme.

Když víme, co je dobré a snažíme se, aby to bylo vždy dobré nebo ještě lepší, abychom my byli co nejlepší (jako bytosti rozumné a milující), tak jdeme správným směrem.

TIP: Jeden člověk má moc nad vaším životem

Další TIPY na cestě ke správnému rozhodnutí:
Správný začátek
Nemůžete se rozhodnout? 
5 kroků, jak se správně rozhodnout