Rozohnit se nadpisy, vyvodit závěry bez důkladného pročtení celého textu, sdílet neověřené informace… Setkali jste se s tím už také?
Nadpisy a jejich moc
Nadpisy mají za hlavní úkol přitáhnout pozornost čtenářů. Jak je obecně známo, bulvární plátky v tom excelují. Správně by měl nadpis odpovídat obsahu, avšak hranice, o čem článek “ještě” pojednává, lze ohýbat. K tomu slouží různé otázky nebo citace vytržené z kontextu.
„Titulky čte v průměru pětkrát více lidí než celý text.“
David Ogilvy
Sdílet, komentovat, hodnotit a vzdělávat “ty druhé”
Přečíst si celý text, zhodnotit (nebo dokonce analyzovat) obsažené informace a myšlenky je bezesporu náročnější, než kliknout na “sdílet”, obzvláště podporuje-li nadpis názor čtenáře. Vědci z Kolumbijské univerzity a Francouzského národního institutu zjistili, že 59 % odkazů na sociálních sítích bylo sdíleno pouze na základě poutavého nadpisu/titulku, tedy bez otevření a přečtení článku. S tím souvisí i další zjištění: Lidé komentují (i) články, které nečetli.
79 % čtenářů text pouze skenuje
Když odečteme čtenáře nadpisů, dostáváme se k těm, kteří články i otevřou. Z nich, podle Jakoba Nielsena, 79 % nečte pozorně a důkladně celý text, ale pouze ho v rychlosti přelétne (skenuje). Mezi ty, kteří čtou poctivě, patří zpravidla studenti (převážně vysokých škol), vědci, lidé, kteří se vzdělávají v určitém oboru a hledají podrobné informace… nebo věrní fanoušci.
Z nabízeného čaje si typičtí internetoví uživatelé část (ani ne pětinku) odlejí a zbytek šálku si jednoduše domyslí nebo vymyslí.
Lepší se to?
Nutno podotknout, že nelze globálně říci, že nadpisoví nebo skenující čtenáři dělají něco špatně. Kdo hledá, zda ve svém oblíbením receptu použít mouku hladkou, nebo polohrubou, nemusí číst celý článek, přejde rovnou k ingrediencím. Ale v souvislosti se sdílením článků, komentováním, vědou, příběhy nebo informacemi vyžadující větší pozornost je vhodné věnovat textu adekvátní čas a energii. A v tom se čtenáři, zdá se, zatím moc nelepší. Proto Facebook přichází s upozorněním (po vzoru Twitteru), v němž těm, kteří se chystají ke sdílení článku na základě nadpisu, připomene, že obsah ještě nečetli (neotevřeli), čímž přicházejí o klíčová fakta.
Stejné upozornění by bylo vhodné i u komentářů, co myslíte?
Domněnky, věštecké predispozice ani spaní s elektronickým zařízením na čele neposkytne takovou znalost online obsahu jako jeho poctivé přečtení.
Náš dotazník: akiosurvey.com/svy/dreamlife
Čtěte také: Kritické myšlení: Jak na data a domněnky?
