Jak proměnit stres a nenávist v klid a lásku?

0
1966

Občas se můžeme vyskytnou v situaci, která nám není příjemná ani pro nás není zdravá. Jak proměnit stres a nenávist v klid a lásku?

stres, klid, radost

Proměňme stres v klid

Před cizími máme trému zpravidla větší než před přáteli, rodinou, známými. Hodí se tedy, abychom šikovně uměli setřít hranice mezi „cizími“ a „našimi“, mezi ONI a MY.

Za populární a snadný krok je považována rada: „Představte si je nahé, nebo na WC!“ Tím se ti, před kterými máme trému, zlidští. Ne vždy ale tato rada pomůže, jelikož hrozí, že druhé v našich očích jen zesměšníme a svými pocity nehneme. Což by nás dostalo do situace, kdy nám není příjemný pohled ani ven (na ně), ani do našich vlastních myšlenek (na sebe). Související rada: „Jsou cizí, už je nikdy neuvidíte!“ taktéž nemusí být vždy efektivní, protože tím si dotyčné často příliš vzdálíme. Pro pohodu mnohdy potřebujeme spíše opak… Zkusme jinou cestu: Přestavme si je jako rodinu, přátele. Tím si dotyčné zlidštíme + oblíbíme! Sami sebe uvedeme do stavu pohody, jelikož už nejsou „cizí“, ale „naši“, nejsou to „oni“, jsme to „my“.  Jako bonus tento stav přináší i příjemné pocity a uklidnění i pro druhé, kteří vycítí, že je máme (najednou) tak nějak rádi a můžeme se – jako v kruhu přátelském či rodinném – cítit komfortně.

Čtěte také:
Jak potlačit strach, paniku, úzkost?
První dojem a jak být nezapomenutelný

Proměňme nenávist v lásku

Transformace nenávisti v lásku vyžaduje intenzivnější polidštění a přiblížení druhých. Nejenže si nenáviděné musíme představit jako své blízké, měli bychom se do nich umět i vcítit, což  vyžaduje velkou schopnost empatie, často i fantazie. Nápomocné může být uvědomění, že pramen nenávisti se nachází pouze v nás, stejně jako pramen lásky. Záleží jen na nás, jaký rozproudíme, z jakého budeme čerpat. Na chlad můžeme reagovat chladem, teplem, nebo třeba vůbec. Máme také možnost odpustit, máme-li pocit újmy. I když nepochopíme, můžeme si říci: „Odpouštím, protože v sobě (např. křivdu) nechci držet.“ 

Čtěte také:
Proč při odpuštění musíme něco pustit?
Snaha a láska dokáží zbourat jakoukoliv zeď

Na čem (ne)záleží

Pro trému i pro nenávist platí, že bychom si měli uvědomit podstatu věci, stavu, situace, duše, života… Zeptejme se sami sebe:

Co je skutečně důležité? Bude na tom, kvůli čemu se nyní stresujeme, stejně záležet i za 50 let? Je to středobod našeho vesmíru, nebo je možné se zaměřit (i) na něco jiného/důležitějšího?

Budeme chtít cítit stres či nenávist i za 50 let, nebo budeme chtít spíše duševní klid a lásku? Co pro budoucnost uděláme? Když teď budujeme nenávist, zřejmě ji budeme mít v budoucnu vybudovanou. Budeme-li budovat lásku, budeme mít lásku.

Je pro nás důležitější provinění člověka, nebo člověk jako takový?

Chceme věnovat myšlenky (pro nás) toxickým lidem, nebo těm dobrým, kteří nás naplňují radostí?

Je pro nás důležitější zaměřovat se na to špatné, nebo na to dobré?

Chceme, aby v nás rostla nenávist, nebo láska? Roste to, čemu se věnujeme… 

Čtěte také:
Víš, na čem nezáleží?

„Dobrá nálada ničí vše špatné v cestě, dokonce i stres. Nejlepší lék je být v pohodě.“

lukáš Betka

Umět proměnit stres a nenávist v klid a lásku nabývá obtížnost, jsme-li obklopeni velkou koncentrací negativity a toxicity zvnějšku. Přesto je to možné, neboť nejvíce času tráví člověk sám se sebou. Před svým vlastním svědomím neuteče, pracuje i podvědomě. Ač se tomu těžko věří, většinou nejpřísnější kritik je pouze v naší hlavě. Kde není (sebe) láska, nemůže být ani klid a pohoda, avšak kde není duševní klid a pohoda, nemůže být ani (sebe) láska.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here