Co s nepřáteli, špatnými lidmi a blbci?

0
7993

Nevěnujeme se jim – jsme zlí. Nepodlehneme jim – jsme necitelní. Ovšem věnujeme-li se jim/podlehneme-li, přichází ještě horší scénář: Doufáme, že je změníme. Pracujeme na jejich nápravě a pomoci tak vehementně, že zapomínáme sami na sebe. Ztrácíme svou energii, neboť ji dáváme jim. Plníme jejich přání, zapomínáme na svá. Odkládáme nevyhnutelné, tolerujeme netolerovatelné… A nakonec končíme zničeni, poraženi jejich selháním a výčitkami. Co tedy s nepřáteli, špatnými lidmi a s blbci máme dělat?

Definice „špatného člověka“ a „nepřítele“ jsou individuální, avšak vždy souhlasí v tom, že jde o někoho, kdo (nám) úmyslně škodí, zraňuje, zrazuje.

„Kde blb, tam nebezpečno.“ 
Jan Werich

Špatný člověk jako černá díra

Čím víc zlí pohltí, tím větší a nebezpečnější jsou. Jedinou šanci na záchranu představuje vzdálenost. Vzdálit se natolik, abychom nebyli vtaženi, neboť už by nebylo návratu – byli bychom roztrháni na atomy…  Stejně jak černou díru jen tak nevidíme, nepoznáme lehce ani lidi (většinou své negativní vlastnosti zatajují, kamuflují). Jediným ukazatelem je to, co rotuje kolem. Když vidíme točící hvězdy kolem „ničeho“ a následně, jak mizí jejich světlo i hmota, víme, že je poblíž černá díra, přitahujíc a ničíc vše kolem. Stejný princip funguje u špatných lidí.

„Lze žít s blbcem pod jednou střechou? Ano! Ale blbec se musí podřídit. Jenže blbec se nikdy nepodřídí. Nelze žít s blbcem pod jednou střechou.“
Jaromír John

Moudřejší ustoupí? Jen neřeší-li skutečný problém s blbcem, lhářem, tyranem, podvodníkem…

Synonyma k ústupnému člověku jsou: povolný, svolný, poddaný, poslušný, slabý… což nekoexistuje s moudrostí. Nehovoříme-li o taškařici, zda lépe vypadá modrá, nebo zelená (tam moudřejší může ustoupit), ale pokud hovoříme o problému, skutečně o něčem, oč (nám) jde, není toto rčení namístě.

Když moudřejší budou ustupovat,
potom si hlupáci budou dělat, co se jim zachce.“
Neznámý autor

Když udělá moudrý člověk nemoudré rozhodnutí, pouze aby někomu vyhověl, už v situaci není nic moudrého – ani on sám. Však jak se „rodí“ blbec? Tak, že dělá nemoudré věci.
Zkusme proto pojem „ústup“ vnímat z jiné perspektivy. Nikoli coby vzdání se sám sebe/sebe sama, ale jako vzdání se hloupého (nikoli hloupému) a zlého (nikoli zlému). Ústup znamená také vzdálení se, pohyb zpět. Otázkou proto je, jestli při aférách/hádkách/krizích/špatnostech chceme vzít zpět sami sebe (například neztratit naše morální hodnoty, sny, přání, osobnost) a vzdálit se tím od špatného, nebo naopak vzít „zpět“ jenom onu situaci (symptomy). Pokud vezme zpět jen situaci, nezajistíme tím nápravu ani klid, nýbrž jen odložení (s odložením špatné narůstá). Jako bychom strčili nohu za horizont událostí a doufali, že to bude stačit, že už je to v pořádku. Nelze se vyhnout nevyhnutelnému. Černá díra, než něco zničí, tak to protáhne (ačkoli je to již ztraceno) – nenechejme se/to protahovat.

Zásady pro duševní pohodu:
  • Nehádejme se o něčem, na čem nezáleží.
  • Když to nelze změnit ku spokojenosti a dobrotě, změňme náš postoj (odejděme).
  • Vyhrát neznamená vštípit náš postoj sokovi + tím ho změnit, ale neztratit sám sebe, prosadit se.
  • Přítel nás nezraní (ani v konfliktu). Nemrhejme časem, emocemi, energií na nepřítele (chce nám ublížit). Orientujme se například podle našich upřímných slz a jeho reakce. TIP: Nepřekrývejte své trápení 
  • Černou díru nerozzáří ani supernova, nevyčítejme si to – druhé nezměníme.
  • Respektujme i ty, kteří se nám jeví jakožto „blbci“, avšak nenechme se jimi inspirovat, stáhnout do jejich světa.
  • Hledejme společnou řeč, když to jde. Když to nejde, hledejme dveře.
  • Nesuďme, neútočme. Neberme si soudy a útoky druhých osobně.
  • Vše má protipól.
    Jestli není nikdo, kdo vás nenávidí, děláte něco špatně.“ Dr. House
  • Rozlišujme, zda jsme naivní, nebo máme naději, zda jsme hloupí, nebo hodní, zda chceme klid (odložení), nebo mír (vyřešení).

„Člověk, na nějž nadávají blbci, je hoden důvěry.“
Jean Paul Sarte