Vaše okolí a přátelé ukazují to, kdo jste! Proč a jak?

0
3502

Osoby, které si k sobě vybíráme, napoví o našem charakteru. Nejbližší přátelé, partner/ka, rodina… zkrátka ti, se kterými trávíme nejvíce času. Může se jednat i o jedince/party, se kterými jsme v kontaktu na dálku (prostřednictvím zpráv, telefonních hovorů, videí, dokonce i knih, myšlenek). Stejně jako prostředí pomáhá definovat konstrukci a vlastnosti živočichů a rostlin v něm nacházejících.

friendship

Každý k sobě hledáme základní dva typy lidí, kteří dotvářejí náš obraz:

  1. Bytosti na stejné vlně – přináší souznění, podporu, absolutní pochopení (až empatii), stabilitu, spolehlivost. S nimi trávíme více času – intenzivnější spojení (i když může být na dálku). Označujeme je za opravdové přátele nebo vzory.
  2. Bytosti kontrastní – vzájemně se trénujeme v toleranci, seznamujeme se s existencí jiných pohledů, zkoušíme/ověřujeme pevnost našich vlastních postojů, rozhodnutí, stejně tak i jejich (my zkoušíme změnit je, oni nás). S nimi trávíme méně času – příležitostně, nárazově. Často je klasifikujeme jako kamarády.

Chceme-li vypátrat něco o určité osobě prostřednictvím přátel, musíme umět určit, o jaké vztahy jde, zda o typ číslo 1, nebo 2. Což není snadné na první pohled rozeznat, neboť i souznící (1) mají něco, čím kontrastují. Vypovídající je váha: jestli počet (pro nás) zásadních hodnot kontrastních (jiné/protichůdné názory) převažuje nad shodnými, můžeme zařadit do skupiny 2. Naopak převažující počet zásadních hodnot souhlasných řadíme do skupiny 1.

Pak už následuje snadná dedukce, která může odhalit třeba i tajemství.
Kamarád neprozradí kamarádovo tajemství (chodí každou neděli hrát poker a své ženě tvrdí, že chodí do kostela), ale snadno se prořekne, že on nechodí do kostela, že nikdo z jeho přátel není tak věřící, aby navštěvoval pravidelně kostel, že on miluje poker… a tráví neděle se svými nejlepšími přáteli. A hle! Do nich spadá i ženin manžel (typ 1).

Podle přátel/kamarádů a podle vztahů s nimi poznáme mnohé. Nikdo totiž dobrovolně netráví svůj (volný) čas s někým, kdo ho irituje, s kým nesouhlasí, kdo ho pobuřuje, koho nerespektuje. Kontrastní bytosti (2) nesmí být konfliktní (ale mohou vyvolat diskuzi, jiskru, dát „brouka do hlavy“).

Jestliže se z nich stanou souznící (1), nesmí to být kvůli nátlaku, kterým nás změnily – pak by se totiž nejednalo vůbec o přátele/kamarády, ale o manipulátory, falešníky, nebo členy sekty. V zásadě lze říci, že kontrastní kamarády máme právě kvůli přesné míře kontrastu, který je snesitelný a zajímavý. Pokud by přerostl v nátlak na změnu, zničí vztah. Pakliže by se vyvinul v soulad obou stran, může „postoupit“ do 1.

„Hloupost nepřátel mi nikdy tak neuškodila, jako hloupost přátel.“
George Bernard Shaw

Jak mohou kontrasty fungovat?

Pan A je nekuřák, nesnáší i pasivní kouření, pan B – jeho kamarád, je silný kuřák. Je možné, že pan A říká pravdu o tom, že se kouření absolutně vyhýbá a kouř vidí maximálně v mediích?

Ať už se jedná o typ přátelství 1/2, lze to (u 2 snáze – méně společného času, větší odstup). Schůzky probíhají v nekuřáckém prostoru, kde kuřák vydrží bez problému chvilku bez cigarety. Odskočí-li si, nekuřák trpělivě počká. Nejde o časté nebo celodenní schůzky, tudíž životní styl ani jednoho nemusí být narušen.

Z vnějšího pohledu spolu mohou být i v aktivnějším kontaktu, například přes email, kde pan A posílá panu B obrázky, videa plus studie o škodlivosti kouření. Pan B oponuje filmovou elegancí a klidem, který mu jeho zlozvyk* dodává. Nebo jsou v aktivním spojení přes telefon, kde spolu rozebírají politickou situaci, praktiky šetrného rybolovu… Zásadní je tzv. pevnost v kramflecích, aby si každý zachoval svou integritu, druhého neurazil (jen svůj postoj vyjádřil, stál si za ním) a aby bylo udrženo SPOLEČNÉ (i v typu 2 musí být něco společné).

Můžeme mít špatný vztah s perfektním člověkem (zkazíme se navzájem, on nás, nebo my jeho), dobrý vztah s neperfektním člověkem (pomáháme mu/si) a samozřejmě i špatný s neperfektním (žádný vztah) a dobrý s perfektním (dokonalý vztah). Při poznávání lidí proto nemiřme pouze na člověka – co dělá on sám, ale také na jeho jednání s jinými – co dělá vůči ostatním, zejména blízkým (respektuje, toleruje, ctí, nemanipuluje, nekazí…?)

Pátrací manuál:

  1. S kým se dotyčný/á přátelí?
  2. Jaký mají vztah?
    1. Kolik času spolu tráví?
    2. Jaké mají společné zájmy – co spolu dělají?
    3. Jaké mají společní názory – v čem spolu souhlasí, v čem se podporují?
    4. Co jednoho na druhém imponuje, motivuje?
    5. V čem kontrastují, jak to řeší?

Ve většině případů hledáme ty, kteří nám připomínají nás (i v partnerství). Totéž platí, pro naše přátele a jejich přátele. Nemůžeme na tom vynášet soudy, ale můžeme díky tomu dospět k hlubšímu poznání, poodhalení povahy, směru. Co sami na sobě máme rádi, to chceme i po druhém.

Často žádáme i přidanou hodnotu – aby měl něco, co my nemáme, ale chceme (tím vzájemně rosteme, zlepšujeme se). Jelikož lidé nejsou na zakázku, mají i nějaká ta mínus, kterými s námi kontrastují. Ve funkčních vztazích (přátelských i partnerských) představují ale maličkosti, které neuberou na lásce a obdivu, který k sobě vzájemně chováme.

Dívejme se, ke komu naši (budoucí) blízcí vzhlíží, co je formuje, s kým si notují. Zkoumejme, jaké měli/mají vztahy, protože nasměrují k tomu, jaké vztahy budou mít (s námi). Budeme tak moci o něco více predikovat budoucnost a posoudit, zda chceme být její součástí, jít po takové cestě.

„Měj své sousedy rád, ale sám vybírej své sousedství.“
Louise Lester

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here