Vzdělávejte se v kultuře cizích zemí. Nejen, že si budete vážit své, ale budete tolerantnější k cizincům a přiučíte se v pochopení. Zkuste vyrůst ve vlastních očích ale i v očích ostatních tím, že se pokusíte tolerovat cizí zvyklosti. Cestování je ta nejlepší volba. „Tolerance je stupeň dospělosti, k němuž několik lidí v dějinách dorostlo.“ -Gabriel Laub
Vycestovat do zahraničí má velké benefity. Nejen, že získáte zkušenosti, osamostatníte se, ale především se vrátíte zpět do své země s nasbíranými informacemi a znalostmi. Vaše mysl bude otevřená novým a neznámým příležitostem. Pokora a snaha přijímat příležitosti, které neznáme a bojíme se jich, jsou skvělým prostředkem k cestě za úspěchem. Jsou cestou za větším rozhledem a poznáním. A právě rozhled a poznání jsou důležité vlastnosti, kterých si budou vaši blízcí ale i budoucí zaměstnavatelé velmi vážit.
Nechte se inspirovat příběhy slavných cestovatelů, kteří na cestách poznali cizí kultury, náboženství, společnost, zvyklosti a pokořili vlastní strach z dálek a osamostatnění. Zcestovalí lidé jsou sečtělí, zajímaví pro své okolí, protože mají vždy o čem vyprávět. Často jsou tolerantnější k ostatním. Na cestách se totiž setkávají s různými lidmi, zvyky a tradicemi. Jsou schopni cizí elementy přijmout a tolerovat, zároveň si více váží svých dějin, pokladů své země, zajímavostí a předností českého lidu a českých tradic.
Nevšímejte si jen negativních okolností
Pokud si neustále stěžujete na přeplněné ulice Prahy, na davy turistů, do kterých neustále narážíte, nezoufejte. Zkuste se například projít v kolébce renesance ve slunné Florencii. V místních uličkách se budete tlačit mnohem víc. Povšimnete si i množství malých podniků, obchůdků a řemeslných společností. Jsou to rodinné obchody, které drží tradici řemesla. Generace po generaci udržují rodinný podnik a jsou na něj právem pyšní. Nejen na svůj podnik, ale na tradiční řemeslné práce své země, na textil, gastronomii a šperky.
Inspirujte ostatní
Pokud cítíte potenciál rodinného obchodu, vlastního statku, řemesla, který je v kraji jediný, podržte jeho existenci co nejdéle. Proč si neustále dovážet produkty ze zahraničí, když nám tu pod rukama a očima vyrůstají stovky výrobků a surovin z vlastních zásob a od našich řemeslných talentů. Buďte právem hrdí na český talent a práci.
Proč z venkovské krajiny, ze selského baroka, z tradičních českých kopců a hor, kde jsou louky, pole a malá roubená stavení, násilím tvořit metropole moderních lokalit, kterých je ve světě nespočet. Proč nepropagovat svoji zemi a tradici s tím, jaká je, s její přirozeností. Važte si pokladů české krajiny, tak jako si váží krajané cizích zemí svých předností. Naučíte se od nich vidět klady v pro vás zatím nepatrných předmětech, lokalitách a zvyklostech. Jedině tím, že budete pyšní na to, co máte ,,doma“, můžete tyto kvality nabízet ostatním.
V zahraničí obdivujeme nádherné stavby, kulturní odlišnosti, způsob života, ale když jsme doma, nepovažujeme své standardy za originální a zajímavé. Bylo by velmi smutné zanevřít na podstatu češství a českých dějin, architektury, umění a gastronomie. Cizinci se jistě nemůžou nabažit atmosféry, která sálá z typických českých krajin, ulic, lázní, zámků a venkovských stavení.
Kulturní rozdíly kam se podíváte
Takové rozdíly se projevují v chování, v jednání, týkají se rozdílných norem, pravidel, ideálů a hodnot. Pokud lidé nenajdou společnou řeč a rovnováhu mezi rozdíly, jejich komunikace a spolupráce nemůže být efektivní. S automatickým odmítnutím cizí kultury se vzdáváme možnosti porozumění.
Kvůli čemu odmítáme cizí prvky, cizí kultury, cizí vzorce
Žijeme v kruhu rodiny, známých přátel, kolegů v práci a obklopujeme se místní kulturou, oblíbeným sportem, zájmy a známými, ověřenými a spolehlivými věcmi a příležitostmi. Vytváříme si každodenní stereotypy v chování, jednání a komunikaci. V celkovém přístupu ke světu. Navzdory otevřenému trhu, neomezenému cestování vyrůstáme v omezeném námi vytvořeném prostoru, ve své komfortní zóně.
Vystoupením z komfortní zóny se obohacujeme a poznáváme jiný způsob života. Otevíráme se cizím možnostem. Ty se neobjevují jen za hranicemi, ale jsou i v jiných rodinách s rozdílným zaměstnáním a stylem života. Vstáváte v sedm ráno, jdete si zacvičit do posilovny a pak spěcháte autem v zasekaném městě do práce. Vaše známá však může na vesnici vstávat v pět hodin, postará se o zvířata, osprchuje se a vyráží na kole klidnou alejí do práce. Lidé se přizpůsobují svému prostředí a potřebám.
Kulturní rozdíly v zaměstnání
Čím dál častěji se budete v práci setkávat s lidmi z jiných zemí, jiných kultur a zvyklostí. A protože je nezbytné naučit se vycházet se svými kolegy, měli bychom tolerovat i jejich tradiční návyky. Je důležité uvědomovat si rozdíly v kultuře a s nimi i rozdílné pohledy na přístup k řešení problémů, jiné vyjadřování, chování nebo oblékání. Každá národnost je něčím precizní, něčím výjimečná. Ovšem s jejich výjimečností souvisí i rozdílné jednání. Pokud se každý den setkáváte v práci či jinde s cizinci, naučte se jejich zvyklostem, nemusíte je zrovna obdivovat a souhlasit s nimi, stačí je tolerovat. Jde o maličkosti, které v závěru udělají mnoho. Jedná se o prosté potřesení ruky, pozdrav, stolování či projevy náklonnosti, obdivu, úcty či nesouhlasu. Když se naučíte základní pravidla, sklidíte ovoce ve spolupráci i komunikaci.
,,Tolerance není lhostejnost, ale moudrá víra, že i ten druhý může mít pravdu.“ – Jiří Menzel
© Barbora Mikysková
