Sebevědomí: Jak se mít rád? Sebeláska je přirozená!

0
1074

Zdravé sebevědomí není utopie. Každý by se měl mít rád… Jak ale k sobě přistupovat, když v cestě za spokojenou, zdravou, láskyplnou a sebevědomou duší leží tolik překážek?

sebevědomí

Po tom, jak mít zdravé sebevědomí, jak se mít rád/a, pátráme tehdy, když se střetneme se společností nebo jedincem, kvůli kterému získáme mylný dojem, že něco nemáme tak, jak „by mělo být“.  V první řadě proto hraje roli srovnávání a poměřování. 

Sebeláska je přirozená

V miminkovských ani v prvních dětských letech neřešíme šířku kotníků, výšku nebo váhu – jednoduše si koupíme volnější boty, kam nedosáhneme, tam vyskočíme nebo vyšplháme a na to, co nás neunese, nelezeme (popř. počkáme, až to zesílí).

Až v momentě, kdy začneme poměřovat – srovnávat, nebo okamžiku, kdy nás někdo poměřuje – srovnává, ztrácíme přirozenou spokojenost a sebelásku, kterou od narození (vesměs všichni) máme. To může nastat například ve školce, škole, při nevydařeném vztahu… a táhnout se až do důchodu. Uvědomme si, kde a proč naše sebevědomí začalo upadat, napravme to a mějme se rádi.

„Sebeláska, to je objetí těla s duší v jedné osobě.“
Gerhart Hauptmann

Čtěte také: Terapie pustého ostrova

Neberme si domněnky a problémy druhých osobně

Velice často jsme sráženi těmi, od kterých to nejméně očekáváme. Nehledejme za tím ale primárně špatný úmysl, oni si mnohdy totiž též nesou nějaké bloky – poruchy v sebelásce a pouze je (vědomě či nevědomě) přenášejí dál.

Směrem dolů nás mohou táhnout pouze ti,
kteří jsou níž než my, nebo ti JEJICHŽ postavení nestojí na pevných základech, ale na zaškobrtnutí druhých.

Zdravě sebevědomý člověk není ovce, ale mírumilovný bača, který vede sám sebe + inspiruje a opečovává i ty, kteří to potřebují

Existoval myšlenkový směr, který podporoval nesebevědomí a maskoval ho za jakousi skromnost a poslušnost. Dnes už víme, že sebeláska a zdravé sebevědomí nevylučuje skromnost ani poslušnost v pravém slova smyslu, pouze vylučuje zoufalost a slepé následování.

Nebojme se být výjimeční

Nemít „standardní“ velikost, rozměry, barvu, charakter, styl apod. nevadí. Nikde není psáno, co je reálný ideál PODLE PŘÍRODY. Můžeme zjistit „ideál“ modelingových agentur, muže č. xx, ženy č. xx, skupinky holek na kávě, partě kluků na fotbalu atd., což s námi (přírodou) nesouvisí. Oni nám mohou říci pouze to, co mají oni sami v mysli.

Nevíme, jestli nemáme měřit 3 metry,
mít křídla a být zelení.
Nenarodili jsme se s plánkem a náhledem „výsledného produktu“.
zřejmě z toho důvodu, že jsme dokonalí přesně takoví, jací jsme –  rozmanití, výjimeční.

Pamatujme:
  • nesrovnávejme se, jsme nesrovnatelní, neboť jsme výjimeční
  • naše těla jsou dar, který nám umožňuje žít, buďme za něj vděční
  • nesrážejme druhé, jsou (stejně jako my!) ve své podstatě úžasní
  • věřme, že příroda je neomylná (i seberozvoj a změnu můžeme dělat jen díky tomu, co nám – do základu – nadělila)
  • i smutní, naštvaní či zmatení jsme v pořádku, avšak dbejme o to, ať v srdci radost s láskou převládá
  • sebevědomí souvisí i se sebeuvědoměním a nevylučuje osobní rozvoj
  • trendy se mění a vkus je individuální… máme-li svůj styl, který milujeme, nikdo nám jej nevezme, vždy nám to sekne tak, jak má
  • spřízněné duše vidí naši krásu i skrz mlhu, kroupy, bahno… a jiným se zalíbit netřeba, jelikož jsme mimo jejich zorné pole, i kdybychom svítili jak světlušky
  • vždy tu může být někdo, kdo se za nás postaví: my

„Sebeláska je právem jakoby mou sestrou.
Tak rázně všude hájí mé zájmy.“
Erasmus Rotterdamský

  • se sebou jsme nejdéle – od narození do smrti (možná ještě déle), buďme za tak dobrou společnost vděční (a nezdá-li se nám dobrá, zlepšeme/rozviňme se, ať sami se sebou rádi trávíme čas, ostatní se pak rádi přidají)

„Musíš věřit sám sobě, dokonce i když o tobě pochybuje celý svět.“
Sri Chinmoy

Praktikujme:
  • Dopřávejme si cvičení – dáme tím tělu najevo, že chceme, aby bylo silné.
  • Dopřávejme si dobré jídlo, kvalitní spánek a příjemný relax – dáme tím tělu najevo, že chceme, aby bylo zdravé.
  • Radujme se, dělejme radost sobě i druhým (i maličké gesto může přinést mnoho krásného).
  • Dívejme se do zrcadla i kolem sebe s úsměvem a láskou – dáme tak světu najevo, že jsme zde rádi.
  • Děkujme (za své tělo, mysl, emoce, zážitky) – dáme tak světu najevo, že si daru života vážíme.
  • Chvalme se za své úspěchy (ať už jde o hezky srovnané ponožky nebo investici vynášející miliony) a své neúspěchy využijme pro sebe-zlepšení.
  • Oceňujme a podporujme taktéž druhé za jejich snahu, úspěchy, krásu, láskyplné emoce atd.
  • Objímejme se (sami sebe – tzv. sebeobjímání – i druhé).
  • Choďme do přírody, pozorujme ji, vnímejme její dokonalost a to, že jsme její součástí.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here