Prohra, porážka, neúspěch i výhra, úspěch jsou relativní pojmy. Záleží jen na našem uchopení. U prohry lze zvolit lehce zenové smýšlení nebo “běžné”, se zlostí, smutkem, závistí, žárlivostí… Tak či tak, prohra má co nabídnout, neboť umět prohrát s grácií a klidem v duši nás může překvapivě posunout velmi vysoko.
Co prohra znamená?
Jsme-li milovníci jazyka, dokážeme v prohře vidět někoho, kdo je PRO-HRU (rád si hraje, nehledě na výsledek). Ve výhře zas někoho, kdo VÍ (umí) HRU (gramatika pouze upravila tvrdost).
Hry hrajeme primárně pro zábavu. Jak tedy můžeme prohrát?
Jedině, když se nebavíme.
Wikipedie prohru/porážku (např. ve válce, hře, sportu) popisuje jako opak vítězství, jako umístění na konci hry na jiném než prvním místě. Dále zmiňuje, že porážku či prohru často doprovází vztek, smutek… Někdy je možná odveta.
Zenové myšlení
Pro člověka se zenovým myšlením, který má dobrou psychohygienu, duševní zdraví, emoční balanc, považuje se za součást celku, světa, přírody, prohra neexistuje. Jak by nejspíš řekl mistr: Vždy někdo bude někde. ? My, nebo někdo jiný bude o kousek výš, níž, dál, blíž, jelikož tam někdo musí být… a vždy to dopadne tak, jak to dopadnout má*. Neúspěch (který stejně jako prohra představuje relativní pojem) však nabízí (i pro zenově smýšlející) skvělý odrazový můstek ke zlepšení!
Výhra/prohra tak jako tak?
Když nenasbíráme největší počet bodů, máme radost ze soupeře, že jemu se větší počet podařil. Podaří-li se nám nasbírat největší počet bodů, máme radost za sebe. Kolektivní myšlení + cítění nám umožňuje radost sdílet. U závodů se nejvíce oslavuje PRVNÍ, protože „ten může být jenom jeden.“ Ale on i DRUHÝ může být jen jeden, i TŘETÍ, PÁTÝ… i DEVADESÁTÝ může být pouze jeden, nejde-li o remízu.
Nad nikým se nepovyšuj, před nikým se neponižuj!
Neměli bychom se nad nikoho povyšovat ani před nikým ponižovat, jak radí známé rčení. Jsme-li první, měli bychom umět sklonit hlavu tak, aby byla na úrovni posledního, abychom zachovali soudržnost skupiny, hráčů, závodníků, poněvadž největší dar a úspěch se nachází v srdcích, dobré energii, v nadšení, snaze. Časy, branky, body, (vteřiny), jsou směrodatné maximálně pro sázkaře. Cloumají-li s námi přesto nezkrotné emoce, které chceme vyladit (zlostné trhání papírků na pidi kousky plus jejich následné házením s řádným prskáním po všem v dosahu nám již nevyhovuje) zkusme následující:
Jak umět prohrávat?
Nemůžeme naučit prohrávat druhého. Konec konců, každý si sám určí, co jak chce prožívat, jak se chce chovat, co dělat. Můžeme naučit prohrávat jen sami sebe, například zamyšlením, uvědoměním:
- Prohra (jako taková) neexistuje, naše emoce (pocit prohry, neúspěchu) jsou v naší kompetenci a neměly by být znatelně ovlivňovány něčím povrchním jako jsou hry, soutěže, kariéra.
- Stav výhry/prohry patří pouhému okamžiku, jedné stránce v knize, která neříká celý příběh (a už vůbec neodkrývá celý život).
- Při výhře jsme NAD někým, při prohře POD někým. Položme si otázku: Potřebujeme nutně vyhrát? Co raději pozvednout svou duši, sebevědomí, výkon či finanční úroveň samostatně, plynule (bez porážení, konkurence, bez násilného dokazování)?
- Když oceníme své kvality bez ohledu na obecná měřítka, získáme trvalejší přínos.
„Nesrovnávejte vlastní život se životy jiných.“
Dalajláma
- Štěstí, pokoru a vděčnost bychom měli prociťovat bez ohledu na to, co (zrovna) máme nebo (zrovna) nemáme.
- Nemusíme být vždy „nejlepší“ ani mít vždy „pravdu“.
- Každá cesta někam vede. Možná pro nás bude lepší odveta, jiný čas, možný nás prohra v oblasti A nasměruje na výhru v oblasti B… Více v článku: Umění vidět za roh!
- Hra/situace, bez ohledu na vývoj, by měla být férová.
- Je důležité umět (i) prohrát, uznat slávu vítězi, radovat se s ním, pogratulovat.
- Při prohře je důležité umět si z ní vzít poučení, podchytit (pro příště) své slabiny, zapracovat na sobě, vyladit…
„PROHRA JE JEN PŘÍLEŽITOST K TOMU, ABYCHOM ZAČALI ZNOVU A INTELIGENTNĚJI.“
Henry Ford
- Cílevědomost + soutěživost mohou být přínosnou součástí dětských i dospělých životů, jsou-li ve zdravé míře. Výhry I PROHRY nás mohou nasměrovat ke splnění našich snů, vizí, cílů.
- Mnozí úspěšní velikáni zažili abnormální počet porážek. Neřekli si: „Dnes je fajn den něco pokazit!“ ale jednoduše zkoušeli uspět opakovaně, s nejlepším vědomím a svědomím.
- Walt Disney jako umělec těžko hledal práci, neměli o něj zájem. V prvním zaměstnání dostal padáka ze nedostat kreativity. Založil studio Laugh-O-Gram na produkci animovaných snímků, za rok zkrachoval. Nevzdal se, založil The Walt Disney Company… Podle wikipedie má nyní TWDC roční obrat kolem 35 miliard dolarů.
- J. K. Rowling má na kontě nejúspěšnější filmovou adaptaci v celé historii, ačkoli na začátku příběh o Herrym Potterovi nakladatelství odmítala o 106… Stala se jednou z nejbohatších žen Anglie. Novinář z New York Times (po důkladném pátrání v roce 2016) odhadl její majetek na 1,2 miliardy dolarů (velkou část, zainteresovaní odhadují 160 milionů dolarů, již dala na charitu).
- Nedělejme z proher koníček ani tabu.
- Zkoumejme své slabiny a talenty. Někdy je vhodné zaměřit se na slabinu, vypilovat ji, zamakat. Někdy postačí slabinu hodit do průměru a zaměřit se, nač máme talent, co nám jde (+baví) a v tom vynikat.
- Neřešme, kdo jak úspěchu/vítězství dosáhl, pokud nechceme pozitivní inspiraci („ON/a měl/a štěstí, stál při n/němí Bůh,všichni svatí, protekce…” nic z toho není naše věc).
- Naučme se připustit možnost, že on/a byl/a prostě (tentokrát) lepší.
- Povzbuzujme (se) před a v průběhu, oceňme a pochvalme (se) po.
- Je přirozené být z něčeho, co se nám nepodaří, chvilku smutní nebo naštvaní. Prožijme si vše, jak potřebujeme… Tipy: Jak zvládnou i negativní emoce? A jděme dál.
- Mnohé prohry jsou prospěšné (což se ale ukáže až časem).
- Někdo musí být (až na remízu) poražený, poslední – avšak poslední je taktéž maximálně důležitý, nepostradatelný!
Zamysleme se, zda nás tíží pocit, že je někdo lepší než my, nebo zda nás tíží, že jsme nepodali takový výkon, jakého jsme schopni.
„O vaše štěstí se nepostará nikdo jiný než vy.“
Dalajláma
