Optimismus většinou přináší zdravější, delší a vždy veselejší život. A lze se mu naučit! V článku najdete 5 kroků, jak se stát optimistou.
Optimismus je mocný
Až 90 % spokojenosti není ovlivněno světem, tedy tím, co se nám reálně děje, ale způsobem myšlení – jak se k tomu postavíme. Optimismus vylepšuje vztahy, paměť, zdraví i pracovní úspěch. Někomu byl dán do vínku přírodou, geny, náhodou, někomu (tolik) ne. Pozitivní zprávou je, že optimismu se lze, do značné míry, naučit.
Pozor: Optimismus není popírání reality, viz článek: Úvod do pozitivní psychologie + Proč nestrkat hlavu do písku.
Jak být optimistou?
Naplánujme si hezký den
Říká se, že mozek neumí rozeznat představu od reality. Prožívá vše (proto není příliš zdravé například nadměrné sledování hororů a podobných formátů, pokud vyvolávají stres a strach). Vize hezkého dne je tak minimálně poloviční výhrou, neb již ji prožíváme (v mysli). Naplní-li se i reálně, nastává radost dvojnásobná.
Nápomocné nám mohou být otázky:
- Co bys chtěl/a dnes dělat?
Zaměřme se na maličkosti: jít na procházku, zavolat přátelům, prarodičům, srovnat si obuv v botníku, vyprat prádlo, pohladit kočku, vyznat lásku partnerce/partnerovi… - Co bys chtěl/a dnes jíst a pít?
Poslouchejme své tělo (nikoli doslova, i když i to by možná mohlo pomoci…) Dopřejme si např. šťávu z čerstvého ovoce a zeleniny, uvařme si nebo si objednejme naše oblíbené jídlo. - Jak bys chtěl/a dnes vypadat?
Zaměřme se na snadno ovlivnitelné – co lze vyladit, naaranžovat, obléci – svléci, vycvičit, oholit, naolejovat, natupírovat apod. Tento krok podpoří dobrý pocit ze sebe sama.
Poděkujme
Každý den si řekněme 3 věci, za které jsme vděční. Může to být fakt, že jsme se probudili, že máme hlavu na svém místě a nad ní střechu, že máme co jíst, že nemrzneme, že máme rodinu, přátele, že jsme zvládli 10 dřepů… Chceme-li vděčnost ukotvit, zapišme si to, zač jsme vděční, do deníku vděčnosti (může být propojen s diářem nebo se jednat o obyčejný papír – podle gusta).
Čtete také: Děkuji
Zlepšeme si vztahy
Chceme-li kvalitní vztahy, mít se na koho spolehnout, musíme o ně pečovat.
V partnerském vztahu aplikujme (aspoň 1x týdně) hezký den, kdy budeme dělat to, co nás oba baví. Jako třešničku na dortu v ten den milované/mu řekněme, co na něm máme rádi a co na něm obdivujeme. Zaměření se na klady nám pomůže vidět svět, partnera i sebe v lepších barvách.
I přátelské, rodinné a další vztahy hrají v našich životech velkou roli. Rovněž o ně pečujme! Můžeme si, stejně jako s partnerem/partnerkou, naplánovat hezký den a sdělit si, co na sobě vzájemně máme rádi. Odpusťme, co odpustit lze a mějme rádi tak, jak nám kapacita srdce dovolí (nezapomínejme mít rádi i přírodu a sami sebe).
„Není čas, tak krátký je život pro hašteření,
omluvy, zlomená srdce
a dovolávání se spravedlnosti.
Je pouze čas pro lásku,
ale abych tak řekl, musí to být hned.“
Mark Twain
Buďme pány svých reakcí
Vždy máme na výběr, zda zareagujeme neutrálně, negativně, nebo pozitivně. Ať se rozhodneme jakkoli, důležitou část představuje uvědomění, že jde o naše rozhodnutí. Nejideálnější přístup leží v pozitivní reakci, kdy si do hlavy vložíme otázku: „Co je na tom dobrého?“ nebo: „Jak se z toho mohu poučit?“
„Optimista je člověk,
který prošlape boty a prohlásí,
že se konečně postavil na vlastní nohy.“
Zig Ziglar
Konejme dobro
Činíme-li dobré skutky (nezištně), pomáháme nejen druhým, ale i sami sobě (takže trošku zištně – ale oficiálně nezištně). Známý fígl, jak navázat nové přátelství, zní: „Kdo chce získat přítele, nechť mu nabídne pomoc.“ Dobro propojuje… Navíc filantropií sami v sobě zaléváme smysl našeho bytí.
Čtěte také: Dobré skutky a dárky patří nejen k Vánocům
Rada závěrem:
Zmíněných 5 tipů provádějme kontinuálně. Buďme trpěliví. Po zhruba 3 – 5 měsících se nám mysl začne nastavovat do optimistického módu…