Často jsme upozorňováni na nedostatečnou komunikaci s kolegy, přáteli, partnery, rodinou… Ne nadarmo se říká, že právě dobrá komunikace je základem všech vztahů. Můžeme díky ní lépe chápat druhé, pomoci, rozvíjet se, odpustit, sblížit se. Před komunikací s okolím stojí ale ještě jedna komunikace, nejdůležitější ze všech: komunikace se sebou samým.
Málokoho napadne, že by si měl něco „vyříkat“ sám se sebou.
Ignorujeme své podvědomí a pak nám jednoho dne dojde, že se nepoznáváme. Přitom MY jsme to nejdůležitější, co bychom měli znát a na čem bychom měli pracovat.
Podvědomí (taktéž „nevědomí“) často zanedbáváme, neslyšíme (se), nevnímáme (se), akceptujeme jen část sebe sama. Když přijímáme pouze první část, uniká nám část druhá, která může naprosto změnit náš odhad/vidinu celku. Jako bychom měli dvoupatrový dům, ale pečovali jenom o první patro. Druhé by mohlo chátrat, mohla by v něm být časovaná bomba, mohlo by dokonce první patro zbořit. My bychom neměli ani tušení a jen se divili, proč nás zlobí strop… Musíme se proto starat o celek, o všechny součásti.
Jak k nám podvědomí (taktéž možno chápat jako 6. smysl, intuici) promlouvá?
Nevědomá či impulzivní gesta
Přiblížení, oddálení, zrychlený tep, úsměv, spontánní dotyky…
Př.: Můžeme být na schůzce, při které rozum mává rudou plácačkou snažíc se uzavřít veškeré přístupové cesty, recituje seznam o 100 položkách, proč to je špatné, nevhodné, proč bychom dotyčného neměli mít rádi… ALE my se usmíváme, nemůžeme z druhého spustit oči, jsme vzájemně ve svém osobním prostoru a nevadí nám to. Naopak! Vše jde samo! Tehdy se necháváme unášet. Registrovaná PROTI nejsou v tu chvíli jediná relevantní, jelikož nevnímaná PRO nás k sobě silně táhnou a budují vazbu.
Sny
Ve spánku naše mysl zpracovává nashromážděná data. Mnohdy spory, které jsme odmítli přes den řešit, máme pak na talíři v podobě nočních můr, nebo krásné myšlenky a zážitky v podobě krásných snů. Skryté touhy, přání, obavy, ale i vzpomínky se nám ve spánku promítají, řadí, řeší se… V případě lucidního snění ovládáme děj, avšak i tehdy hraje roli podvědomí, neboť jej velmi často vědomě neovládáme zcela – ne vše máme pod kontrolou. Každý sen nám, stejně jako každý nápad, může něco dát. Analýzou snů se zabývá psychologie i astronomie, ale ve většině případů si můžeme amatérsky pomoci sami. Stačí zapřemýšlet, jaké pocity ze snu máme, co si myslíme, že nám měl dát, kam nás asi směřuje…
Kvalitní spánek
Hypnóza
Kvalifikovaný psychoterapeut může pomoci díky hypnóze s cestou k zapomenutým vzpomínkám, překážkám, blokům, problémům… a navést k jejich řešení.
„Hypnóza je zvýšený stav uvědomění, který umožňuje podvědomé mysli provádět pozitivní změny prostřednictvím přímých podnětů a terapeutických metafor.“
Wikipedia.org
Intuice, první myšlenka/nejtěkavější myšlenka
Podobně jako u nevědomých/impulzivních gest v okamžik pocitu žhavého uhlíku v hlavě, hrudi, břichu (či gatích) promlouvá podvědomí. Mozek má totiž fenomenální funkce, například efektivní vyhodnocení situace. Aby neztrácel čas, vyšle jen signál, reflex. Až poté, když o to jedinec stojí (zapřemýšlí, zavzpomíná, dedukuje), mu sdělí, proč to udělal.
Př.: Pes zaútočil na ruličku novin. Až když majitel (nebo psí psycholog) pátral více, tak zjistil, že je tento reflex spojen se špatnou vzpomínkou: Jako štěně byl uhozen ruličkou novin tak silně, až mu vypadl zub. Mozek si zapamatoval: noviny v ruličce = nebezpečí → úhyb/útok. Až po pozitivní asociaci/sugesci/vyřešení pes s novinami začal opět vycházet.
„Intuice: rozum ve spěchu.“
Holbrook Jackson
Jak podpořit vazbu mezi vědomím a podvědomím? Například:
- Mluvit sám/sama se sebou
Zpovídat se, ptát se: Proč mám radost, smutek, strach, výčitky…? Co doopravdy chci? - Rozebírat své sny
Na co jsem před usnutím myslel/a? Jak se cítím? Co pro mě onen sen znamená? - Pozorovat své tělo, nálady, emoce, zdraví a celkovou duševní kondici
Naučit se rozeznávat pozitivní a negativní nervozitu, strach, vazbu, reakce kladné/záporné, rozvoj a úpadek mysli, zvyky, zlozvyky… Zkoumat návaznosti – psychosomatiku. - Meditovat
- Kreslit, psát, zpívat, tančit…
Kreativní činnosti umí mnohdy vyjádřit i potlačené emoce.
Podobně jako nám často s emocionálním problém pomůže někdo racionální, protože naskytne pohled z jiného úhlu, tak nám podvědomí může pomoci s problémem na úrovni vědomé. O podvědomí navíc můžeme říci, že naši mysl tvoří z 98% (podle moderní psychologie). Naše nálady, pocity i reakce jsou jím (většinově) tvořené.
Když pochopíme, co se děje uvnitř nás,
zvládneme pak lépe to, co se bude dít kolem nás.
Dokážeme sebe a tím i náš život nasměrovat.
