Fascinace: Klíček jako exkurze do komunistického vězení

1
1394

Iniciativu se za učitele dějepisu rozhodli převzít tvůrci filmu Klíček, který jde do kin ve čtvrtek 13. srpna. Příběh vypráví o mladé milenecké dvojici, jež si hodlá svůj milostný život zpestřit neobvyklým zážitkem v dávno opuštěné uherskohradišťské věznici. Uprostřed noci si ale Jakub a Dominika uvědomí, že věznice není tak prázdná, jak se domnívali, a navíc že neexistuje cesta ven zpátky do současnosti. Místo toho se propadnou v čase o 50 let…

Nejen oni, ani komunističtí bachaři a vyšetřovatelé nechápou, co se vlastně stalo. To však jejich krutost nemírní, naopak. Za použití těch nejbrutálnějších praktik se z údajných špionů pokouší dostat neexistující vysvětlení vzniklé situace. Když nezabírá mlácení a kopání do bezmocných těl, přichází na řadu ještě trýznivější týrání – věšení za ruce v cele přezdívané „třicítka“ a dokonce i mučení elektrickým proudem. Když se kolem vás rozléhá útrpný řev hlavní hrdinky, říkáte si, že snad něco takového ani není možné, že si filmaři zřejmě podmínky ve věznici jaksi upravili. S takovým pocitem bych zřejmě odešla z kina.

To by ovšem na tiskové konferenci k filmu Klíček nesměl vystoupit bývalý politický vězeň Jan Janků, který ve vězení v Uherském Hradišti strávil dlouhá léta. „Takové praktiky tam byly na denním pořádku,“ sdělil novinářům. Jan Janků byl odsouzen k smrti za jediný „prohřešek“ – byl to skaut. Roky ho věznili v cele smrti, kde bylo celkem dvanáct mužů. On jediný se dočkal (a dožil) propuštění po projednání svého případu. V Uherském Hradišti proběhlo v této době nejvíce poprav na Moravě – v počtu popravených ho předběhla pouze Praha.

Jedním z nejobávanějších vyšetřovatelů zdejšího vězení byl Alois Grebeníček, otec současného komunistického poslance, který však veškerou vinu svého otce rezolutně odmítá. „Grebeníčkův syn nám vyhrožuje – je to pro nás zadostiučiněním, že se tahle potrefená husa ozvala,“ řekl producent filmu Pavel Paleček. Aloise Grebenířka ve filmu ztvárnil držitel ceny Thalie Norbert Lichý. Jeho nadřízeného – vedoucího věznice – si zahrál Jan Přeučil, pro něhož byl film příležitostí, jak vzdát čest svému otci. Otec Jana Přeučila byl v 50. letech odsouzen v procesu Milady Horákové a strávil v komunistickém vězení, kde ho syn pravidelně navštěvoval, dlouhých 15 let.

„Můj tatínek říkal, že komunismus se poučil z nacismu. Že vylepšoval jejich praktiky,“ pronesl minulý týden Jan Přeučil na tiskové konferenci k filmu. I když snad na počátku obou krutých ideologií stály velké myšlenky velkých filosofů, po všem zlu, jemuž tyto dva režimy vystavily lidstvo ve 20. století, na ně nelze nahlížet pozitivně. A pochopení si dle mého názoru nezaslouží ani nynější příznivci a členové politických stran, které ideály nacismu a komunismu vyznávají dodnes.

Další informace o filmu najdete na www.klicek.com. Internetovou prezentaci jako partner filmu připravila společnost 2Tom s.r.o., provozovatel portálu Dreamlife.cz, a na tvorbě podkladových materiálů a článků se podílela i redakce Dreamlife.cz. Nejen proto vás od 13. srpna s radostí zveme do kina!

1 komentář

  1. 10 let klamání novinářů a zneužívání pamětníka Jana Janků organizací Post Bellum a ÚSTR

    Dne 21. listopadu 2009 pořídila redaktorka Post Bellum Andrea Jelínková ve společném projektu Post Bellum a ÚSTR Paměť národa audiozáznam svého neodborného rozhovoru s častěji fabulujícím Janem Janků, pamětníkem, který byl v květnu 1949 zadržen Státní bezpečností při pokusu spolu s ozbrojenou skupinou alkoholika a násilníka Aloise Šimary Světlana – Jeseník o přesun do Rakouska, vyšetřován v Jihlavě a v Uherském Hradišti a v červenci 1950 odsouzen k trestu odnětí svobody na 20 let.

    Redaktorka Post Bellum A. Jelínková jednala v rozporu s etikou a odbornými zásadami práce s pamětníky, když pamětníka zneužila k tomu, aby následně za obsah pamětníkových vzpomínek vydávala i jeho omyly a účelové fabulace, a akceptovala dokonce i pamětníkovi podsunuté předpřipravené materiály třetích osob, a aby za jeho vzpomínky vydávala i svá vlastní úmyslně nepravdivá tvrzení. Mimo jiné připsala A Jelínková Janu janků své vlastní lživé tvrzení, že byl svědkem smrti vězňů A. Pohůnka a K. Štrbíka. Akceptovala jeho fabulaci, že byl na cele s odsouzencem na smrt Miloslavem Pospíšilem.

    Post Bellum a ÚSTR zneužily pamětníka Jana Janků, když jejich zaměstnanci a spolupracovníci vyrobili a na webu Paměť národa i jinde publikovali text o Janu Janků obsahující nepravdivé údaje o pamětníkovi a dokonce lživě pamětníkovi připisující a za jeho vzpomínky vydávající nejen jeho omyly a fabulace, ale i nepravdivá tvrzení A. Jelínkové a třetích osob.

    Zneužití pamětníka Jana Janků organizací Post Bellum a ÚSTR, zneužití jeho omylů, využití jeho fabulací a nepravdivých tvrzení stejně jako dílčí falsifikace obsahu jeho výpovědi, výroba nepravdivých tvrzení vydávaných A. Jelínkovou za vzpomínky pamětnika, z podstatné části vykazuje znaky účelové podpory mediální kampaně proti vyšetřovateli A. Grebeníčkovi. Přitom toho, podle poznatků publikovaných dříve na oficiálním webu ÚSTR Jan Janků „osobně nezažil“. O účelové falsifikaci faktů svědčí odpor pracovníků Post Bellum a ÚSTR kladený dlouhodobě proti snahám o nápravu a svědčí o tom i politizující a ideologizující vyjádření ředitele Post Bellum Mikuláše Kroupy, jeho neochota k bezodkladné nápravě poté, co byl o ni požádán.

    Tomu, že Post Bellum a ÚSTR zneužily a zneužívají pamětníka Jana Janků v projektu Paměť národa a v publikační činnosti k účelové úpravě a falsifikaci faktů z historické skutečnosti a ke klamání veřejnosti a médií zejména se záměrem připsat vyšetřovateli A. Grebeníčkovi činy jiných, nasvědčují zejména tyto prokázané skutečnosti:

    Pracovníci organizace Post Bellum a ÚSTR v únoru roku 2019 vydali na žádost vedoucího zlínské redakce MF DNES Tomáše Železníka, který byl upozorněn na nesprávné údaje a nepravdivá tvrzení publikovaná na webu Paměť národa o Janu Janků, panu Tomáši Železníkovi klamné stanovisko, kterým se jej pokusili přesvědčit, že o žádná pochybení nejde. Žádnou nápravu falsifikací a nesprávných a nepravdivých údajů neprovedli.

    Pracovníci Post Bellum a ÚSTR, zejména šéfredaktor a správce webu Paměť národa M. Šmíd a ředitel Post Bellum M. Kroupa, přes opakovaná upozornění a žádosti o nápravu, která Post Bellum a ÚSTR obdržely, úmyslně a vědomě publikovali prokazatelně nepravdivé informace o Janu Janků a nepravdivá tvrzení A Jelínkové v plném rozsahu až do 14. srpna 2019.

    Ani poté, co byly Post Bellum a ÚSTR dne 14. 8. 2019 nuceny podstatnou část účelového textu o pamětníkovi Janu Janků z webu Paměť národa stáhnout, neopravily chybné údaje a neomluvily se veřejnosti a nadále kompromitují a znedůvěryhodňují již nežijícího pamětníka Jana Janků prezentací jeho omylů a účelových nepravdivých tvrzení bez toho, aby veřejnost a média v konkrétních případech upozornili, že prezentují namísto vzpomínek pamětníka pamětníkovy omyly a čiré fabulace a tvrzení podsunutá mu třetími osobami.

    Fakta ověřil a dokumenty prokazujícími etické a odborné selhání Post Bellum a ÚSTR disponuje Radomír Silber, Ph.D.
    O falsifikacích a selhání ÚSTR blíže na http://www.pametnarodalhava.cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here