Falling Still: Minutová meditace pro každého

2
651
Svět neustále hovoří o uspěchané moderní době. Přemýšleli jste však někdy nad tím, že tomu tak být nemusí? Nikoliv ve vašem případě. Shon není otázkou letopočtu. Je zakořeněný v nás samotných. Ano, doba možná určuje trendy, ale v důsledku jsme právě my těmi, kteří přehazují výhybky a rozhodují, jaká omezení přijmeme za svá. Také jste obětí syndromu „Nemám čas“? Výborně, pak čtěte dál. Naučíme se společně aplikovat do svého života neoddiskutovatelné, vědecky prokázané a blahodárné účinky meditace, a to s investicí pouhých několika minut denně. Technika falling still bezostyšně vyhodí do vzduchu sklad výmluv i těm, kteří se meditaci kvůli času vyhýbají jako čert kříži. Nejprve však v krátkosti k samotným principům…
Chci vás na okamžik požádat, abyste odložili běžné asociace spojené se slovem meditace. Většině lidí se vybaví bezvlasý mnich žijící v klášterním prostředí hluboko ve vzdálených horách. Ano, mnichové jsou jistě mistři svého umění. Avšak sedět tři hodiny v poloze lotosového květu není jedinou formou meditace. Cesta z Brna do Prahy nabízí nespočet možných tras. Jedna je rychlá, druhá dobrodružná a další vede nádhernou krajinnou scenérií. Která je tedy „ta správná“? Žádná! Všechny tam vedou. Vyberete si prostě tu, na kterou máte chuť. Stejně tak i meditace. Má nekonečně mnoho různých podob. Může jí být tanec, pozorování planoucího horizontu při západu slunce i jízda na motorce. Meditace je ponoření do přítomného okamžiku. Je to absolutní bdělost, stav vysoké vnímavosti, kdy mentální hluk mysli ustane, starosti opadnou, naděje se rozplynou. Zbývá jen tady a teď… přítomnost.
Všichni takové situace více či méně známe ze svého života. Vyznačují se tím, že přestaneme vnímat čas. Někomu takové pocity může vyvolat jeho oblíbený koníček, unešené pozorování sýkorky zobající zrní z vámi postavené ptačí budky či láskyplné milování. Většina z nás bude souhlasit, že jsou to přesně ty okamžiky, kdy se cítíme úžasně, kdy nám z očí srší vášeň a láska k tomu, co zrovna prožíváme. Nevíme, kolik je hodin, ani který je den. To všechno je nepodstatné, zastíněné probíhajícím zážitkem.
I když se to zdá být podivné, takové okamžiky zabírají jen mikroskopický zlomek času z našeho dne. Máme tu totiž co do činění s prvotřídním iluzionistou, mistrem odvádění pozornosti. Jeho stín by zahanbil i samotného Davida Copperfielda. Je jím naše mysl. Nepřetržitě rozptyluje naši pozornost a svádí myšlenkové toky do pohřbených trosek minulosti, či ještě nepostavených chrámů budoucnosti. Jen si udělejte malý test. Když jedete autobusem, prožíváte skutečně to, co se právě děje (cestu, tlak sedačky, zvuky okolo, ubíhající krajinu atd.), nebo v autobuse vlastně ani nejste? Možná se vznášíte v představách, přehráváte nějakou vzpomínku nebo trénujete nějakou prezentaci. Mysl vás nedobrovolně vtáhla někam, kde vůbec nejste. Sedíte v autobuse, ale myšlenkami jste někde v dáli. Vnitřní integrita je narušena, nastává rozpor. Pouhé uvědomění, že se to děje, vás dokáže vrátit zpět. A nyní se naučíme, jak pomocí několika minut denně můžeme náš cit pro přítomnost vystřelit k výšinám.
Příjemně se posaďte. Zapomeňte na jakákoliv pravidla. Žádná nejsou! Není správný ani špatný způsob, jak se posadit. Jediným rádcem je vaše vlastní pohodlí. Pomalu a něžně sklopte svá víčka. Pomalu a zhluboka, avšak přirozeně, se nadechněte. Snažte se veškerou svou pozornost zaměřit na vlastní dech. Vnímejte, jak vzduch prochází nosními dutinami a rozlévá svěžest ve vašem hrdle. Cítíte, jak silou nádechu putuje dál, blahodárně zaplavuje plíce, rozpíná hruď i celý trup. Vydechněte tempem, které je příjemné a uklidňující. Cestujte společně s každým nádechem a výdechem. Užijte si tu vzdušnou pouť, ponořte se do ní. Pamatujte – žádná pravidla, žádný cíl. Jen vy a váš dech. Dokonalá symbióza.
Přítomný okamžik znamená smrt mysli a to ona nehodlá dopustit. Bude se vzpírat. Vyšle hordy myšlenek, aby se popraly o kus pozornosti. Nesnažte se je potlačit, pozdravte je a nechte je pokojně odejít tam, odkud přišly. Vracejte se ke svému dechu. Nádech, výdech… nádech, výdech. Je nemožné soustředit se plně na svůj dech a přitom plodit myšlenky.  Prožíváte buď jedno, nebo druhé, nikdy obojí. Velmi pravděpodobně se po minutě přistihnete, že vaše myšlenky běhaly bůhví kde a na dech jste pozapomněli. To je zcela běžné a naprosto v pořádku. Netrapte se tím. S přibývajícími dny a zkušenostmi se budete zlepšovat. Celé „cvičení“ může trvat čtyřicet vteřin, dvě minuty, nebo klidně i více. Tak dlouho, jak je vám to příjemné. Pokud se rozhodnete dát technice Falling Still šanci, pak se prosím zavažte, že vydržíte nejméně týden. Až poté sami zhodnoťte, zda dává smysl pokračovat.
Pokud máte svůj zaběhnutý meditační rituál, skvělé. Pokračujte v tom, co je pro vás efektivní. Nicméně ohromnou výhodou techniky Falling Still je, že ji můžete praktikovat kdekoliv a kdykoliv si vzpomenete. U počítače, na parkovišti, v autobuse, na lavičce v parku, na zastávce, ve výtahu, na záchodě… všude! Pokud tedy máte dostatek času odskočit si během dne na záchod, máte zrovna tak čas meditovat. Zkuste tuto techniku kdykoliv si v průběhu dne vzpomenete a během několika dnů na sobě pocítíte něco, co se slovy velmi obtížně popisuje. Můžete se pak v komentářích podělit o své zkušenosti s ostatními. Hurá do přítomnosti…

2 KOMENTÁŘE

  1. Vnímejte, jak vzduch prochází nosními dutinami a rozlévá svěžest… 🙂

    Ale vážně.. metodu určitě vyzkouším!

  2. Dobrá poznámka, ale ať už na toaleťě budete inhalovat cokoliv, vždy to bude 100% přírodní, a to se Vám dnes jen tak někde nestane.. =)))

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here