Britská Guyana: Z jednoho centu na milion dolarů!

0
1263

Dobrodružná byla už příčina jejího vzniku. V devatenáctém století byla dnešní Guyana ještě kolonií (nejen) administrativně závislou na Velké Británii. S tím souvisela i otázka poštovních známek. I ty byly dováženy z Británie. Tisk pro danou oblast měla na starost firma Waterlow a synové. V roce 1856 však došlo ke zpoždění obvyklé dodávky. A místní poštmistr E.T. E. Dalton proto nemohl řídit svou živnost jen tak. Musel se obrátit s prosbou o pomoc na spoluobčany. Důvěru dostali vydavatelé místních novin. Bylo rozhodnuto o vydání nouzových sérií známek, jednocentových pro noviny a čtyřcentových pro běžnou poštu. Jenže výsledné známky byly snadno napodobitelné. Aby tomu zabránil, nechal Dalton každou z nich podepsat osobně některým ze svých úředníků. Série posloužila svému účelu a byla později vystřídána normálními známkami.

Jak šel čas, začala sílit móda filatelie. Pochopitelně byl o takhle raritní kousky celkem slušný zájem. Čtyřcentové byly relativně běžné. Že by se ale dochovala zásilka odeslaná poštou a omarkovaná (vlastně nesprávně) jednocentovou verzí, o tom nikdo nevěděl. Přesto jedna existovala. V roce 1873 našel dvanáctiletý skotský kluk Vernon Vaughan, toho času pobývající na Guyaně, na půdě svého strýčka několik dopisů. Jeden z nich byl okolkován divným purpurovým papírkem. Vernon sbíral známky rád, ale tahle stará a ušmudlaná se mu moc nelíbila. Odnesl ji proto nejbližšímu obchodníkovi z oboru, který se jmenoval se N. R. McKinnon. Ten sice ochotně nabídku přijal, ale nemohl zaplatit Vernonovi víc než 6 šilinků (to je v přepočtu 55 korun). K transakci přesto došlo. A to byl začátek opravdu dlouhé cesty, ve které se stal malý purpurový papírek jedním z nejdražších předmětů světa.

McKinnon později prodal celou svou sbírku dál a známka šla z ruky do ruky, dostala se do německého muzea a po první světové válce se stala dokonce válečnou kořistí. Její cena v té době mírně přesahovala sto liber. Pravým hitem se ale stala až po roce 1920. V té době stále probíhal boom filatelie a to, co dřív bylo jen poměrně nevinné hobby, byl nyní slušně rozjetý trh, ve kterém se hrálo o velké peníze. Cena jednocentové Guyany postupně stoupala. Na aukci v roce 1922 připadla za velice slušivých 7 343 liber americkému milionáři Arturu Hildovi. Traduje se, že se Hild dopátral ještě jedné jednocentovky, koupil ji a potom zničil, aby prvnímu exempláři zajistil jedinečnost. Po jeho smrti prodala vdova v roce 1940 Guyanu dál, tentokrát za cenu pohybující se mezi 40 000 a 75 000 dolarů. Jako by toho nebylo dost, o třicet let později už kupci z Pensylvánie museli zaplatit plných 280 000 dolarů.

Pravý vrchol přišel ještě po deseti letech. V té době ji koupil výstřední člen slavné boháčské rodiny du Pontových, John Eleuthere, za 935 000 dolarů. V jeho vlastnictví je doposud. Bohužel ji asi na veřejnosti hned tak neuvidíme, její majitel je totiž v současnosti na psychiatrickém léčení, do kterého se musel odebrat po plném propuknutí paranoie. Díky ní bez zjevného motivu zastřelil zápasníka Daveho Schultze. Neví se přesně, kde známka v současnosti je, ale zřejmě se nachází zamčená hluboko v trezoru jeho právníků a čeká na svého pána.

Jen pro zajímavost: vyšší cena než za britskou jednocentovou Guyanu byla zaplacena za Obálku se známkou Velké Británie č.1 z roku 1840 ; asi nejznámější známka světa, modrý Mauritius, byla v roce 1993 vydražena za 1 150 000 dolarů. Nejvyšší částka dosažená na filatelistických dražbách je z téhož roku, a to 3 833 340 dolarů za obálku červeného a modrého Mauritia.

Je škoda, že britská jednocentová Guyana je nedostupná. Kdyby ji bylo možné vidět na nějaké výstavě jako její mauricijské protějšky, bylo by to jistě zajímavé srovnání. Bohužel to ale nejde, jedná se zřejmě opravdu o jediný exemplář svého druhu. V roce 1999 se sice objevily zprávy o druhé jednocentové Guayaně, šlo však o podvrh upravený ze čtyřcentové verze, jejich ceny se pohybují „jen“ kolem 60 000 dolarů. Jednou ale Guyana musí z úkrytu na světlo světa, a pak světe div se jaká bude její cena!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here