Z peněz štěstí nevydobyjete

„Hippies si užívají tichou odplatu,“ sdělil světu ve své studii ekonom Andrew Oswald, profesor Wawrické Univerzity v Anglii a jeden z ekonomů fascinovaných pojmem lidského štěstí. Výsledky jeho bádání bežné lidstvo nepřekvapí, i když asi nemálo z nás si přizná překvapivé pravdy. A jak se vlastně k takovému úvodu dostal? Jednoduše, avšak jeho tvrzení může zavánět úsměvem na rtech některých z nás: „Jakmile si stát naplní své spižírny, národ již nemá moc důvodů aby usiloval o další bohatství.“

Je s podivem jak ekonomové najednou zjišťují, že peníze nejsou vším a už vůbec ne základem našeho štěstí. Jejich překvapivé závěry jsou srovnatelné snad k objevu drinků, hudby a žen u bývalého třídního šprta, nyní tak třicátníka.

Jedna z častých vzrušujících činností ekonomů Oswaldova druhu je právě srovnávání statistik a vyplněných dotazníků napříč různými státy, manželskými stavy i vzděláním. „Když shrnete vše dohromady, citíte se hodně nebo málo šťastní, spíše šťastní, anebo nešťastní?“ tak nějak, o něco důkladněji, se pravidelně vědci ptají běžných občanů, aby mohli denně popsat spousty kancelářského papíru a snažit se vytvořit obecný a všezahrnující závěr. Avšak jak si každý teď myslí, tyto aspekty života jsou většinou na čistě individuálních měřítcích.

Přesto je vhodné se výsledky zabývat, a asi nejen ekonomové už nyní ví, že průzkumy interpretují skryté pravdy. Pravdy, které si mnohdy lidé nechtějí ani přiznat. To, že většina bohatších lidí s vyšším sociálním statusem je šťastnější asi také ještě nikoho nepřekvapí. Způsobuje to hlavně většinou charakter jejich povolání – maximální svoboda, nezávislost a také zakládání si na vlastním úsudku. Jenže předchozí věty mohou mít více významů, a pak již překvapující mohou být. Mnohdy totiž štěstím není přímo absolutní bohatství, ale podle H.L. Meckena může být bohatým člověkem i ten „kdo vydělavá o sto dolarů více než přítel manželčiny sestry.“ I tahle myšlenka však lehce pokulhává, šťastní bychom pak mohli být všichni, ve srovnání s chlápkem co si na ulici říká o drobák nebo dokonce při srovnání s našimi dávnějšími předky.

Může nám tedy tento nový druh ekonomů, odborníků na štěstí, něco užitečného poradit?

Ze všech výzkumů jednoznačně vycházejí mnohem šťastněji jedinci žijící ve sňatku, takže byste se asi měli oženit či vdát – a obzvlášť pokud je manžel sestry vaší snoubenky nezaměstnaný. No, radši ne zase tak rychle. Závěry odborníků si totiž následně mnohdy protiřečí, sice pro většinu těchto šťastlivců znamená manželský svazek více než peníze, ale na druhou stranu v mnoha případech pak tito lidé uvádějí, že trávit čas se svým druhem či družkou je sice fajn, jenže čas s přáteli je to nejlepší, co může být a návštěva u rodičů je přímo skvělá.

Dalším z tajných tipů může být osamostatnění se v pracovním poměru, být sám sobě šéfem a zajistit si vlastní přítok peněz. Zvýšit si tak nejen sebejistotu a sociální kredit, ale dokázat i okolí, že na to máte.

Posledním, možná nejdůležitějším a nejpodstatnějším, zjištěním může být charakter vývoje štěstí v závislosti na věku. Ekonomové jej pojmenovali jako J – efekt a z křivky je naprosto nápadné, že nejhůře na tom jsou lidé těsně před třicítkou, ale pak už to jde vše jen k lepšímu a lepšímu, vlastně šťastnějšímu. Takže pokud jste v depresích a zrovna nemáte náladu s tím něco dělat, vypadá to, že stačí jen počkat třeba na čtyřícítku, padesátku nebo rovnou na šedesátku.

A na závěr snad největší zajímavost z výzkumů… O modlení si lidé myslí, že je to celkem dobrá zábava, oproti tomu ale hlídání dětí rozhodně zábavou není.

 

Tags: ,

O autorovi: Magazín Dreamlife

 

 

Další články v kategorii Myšlení

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

 

 
 
 
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme