Thomas Alva Edison: Muž, který rozsvítil svět

0
604

V mládí byl malý Thomas (*1847) často nemocen, ve škole se mu příliš nedařilo, přesto však v něm dokázala podnítit dostatečný zájem o přírodní vědy. Sám začal studovat chemii, prováděl první experimenty a již v patnácti letech projevil také svůj podnikatelský talent – začal vydávat vlastní týdeník Grand Trunk Herald. Zastával všechny potřebné funkce: byl redaktorem, obsluhoval tiskárnu a také distribuoval své noviny zákazníkům. Krátce poté, co přesunul svou redakci do poštovního vagónu na železniční nádraží, aby si zajistil okamžitý přístup k aktuálním informacím, si vlastní vinou přivodil vážný úraz, díky kterému prakticky přišel o sluch. Edison se zotavil, svůj týdeník však již nedokázal udržet a musel práci ukončit. O tom, že každý neúspěch nás posouvá blíže k úspěchu, se měl teprve přesvědčit. Sklíčený mladík se toulal po vlakové stanici, až spatřil telegraf. Poprvé se zde setkává s jevem zvaným elektřina, díky němuž později nesmazatelně zapsal své jméno do historie.

Pustil se do studia fyziky (jeho životním vzorem se stal anglický vědec Michael Faraday) a začal pracovat jako telegrafista v Bostonu. Uběhlo jen několik měsíců a Edison si nechal ve svých jednadvaceti letech zapsat svůj první patent. Byl jím elektrický sčítač hlasů v parlamentu. Vytvořil ještě několik patentů, které zdokonalovaly telegrafní přístroje, a roku 1876 použil vydělané peníze pro vybudování laboratoře a dílny v malém městě Menlo Park. Konečně měl dostatek prostředků a mohl se naplno pustit do realizace svých nápadů. Zaměstnal množství techniků a dělníků a toto městečko nedaleko New Yorku se stalo rodištěm jeho nejproslulejších vynálezů. Jmenujme například fonograf (první přístroj pro záznam zvuku, který byl později nahrazen gramofonem), uhlíkový mikrofon nebo nový typ dynama.

Na vývoji principu žárovky se podílelo hned několik vědců, Edison byl však prvním, kdo do tohoto výzkumu investoval statisíce dolarů. Než nalezl ten správný způsob, provedl přes 1600 výrobních pokusů. Tajemství jeho vytrvalosti je opět ukryto v duševním postoji. Edison o všech svých neúspěšných pokusech a experimentech mluví takto: „Není pravda, že bych selhal 10 000 krát. Prostě jsem nalezl 10 000 způsobů, které nefungují..“ Nakonec se mu skutečně roku 1879 podařilo vyrobit fungující žárovku, která vydržela svítit celých 50 hodin, a odstartoval tím její prudký rozvoj. Rok po objevu již byla životnosti standardních žárovek přes 1200 hodin. V roce 1887 se rozhodl postavit novou modernější laboratoř a tak se společně s rodinou přestěhoval do West Orange. Právě z této dílny vzešly pro nás dnes tak samozřejmé věci, jako je alkalický akumulátor či trojvodičová soustava pro přenos elektrické energie a mnoho a mnoho dalších.

Edison toho za svůj život stihl neuvěřitelné množství. Vytvořil více než 2000 vynálezů, z nichž si 1150 nechal patentovat. Mnohým by se mohlo zdát, že další velký objev by byl na jednoho člověka už příliš. Opak je ovšem pravdou. Kdyby Edison věnoval jen trochu větší pozornost teoretické stránce svých vynálezů, pravděpodobně by učinil i poslední krůček potřebný k odhalení elektromagnetických vln. Dalším jeho „skoro objevem“ byl pozorovaný jev (později dokonce nazván jeho jménem), který je fyzikálním základem funkce diody a triody a stavebním kamenem celého světa současné elektroniky. V den jeho pohřbu v roce 1931 byly jako výraz uznání a úcty zhasnuty všechny žárovky ve Spojených státech. Lidé si tak alespoň na pět minut připomněli, jak temné by byly jejich večery bez vynálezu, kterému tento člověk tak významně pomohl spatřit „světlo“ světa..

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here