Rubikova kostka: Milionový hlavolam

0
325

Osvícené vize, jako by mohla být tato, jsou ovšem skutečně vzácné, a tak i v případě Rubikovy kostky byl původní plán úplně jiný. V roce 1974 si maďarský vynálezce, sochař a architekt Ernő Rubik pohrával s myšlenkou vytvořit kostku 2x2x2, která by sloužila jako pomůcka pro ukázku prostorových pohybů. Nezůstal jen u přemýšlení a pustil se do práce. V první řadě musel navrhnout mechanismus, který by držel kostku pohromadě a zároveň umožňoval potřebnou rotaci. Bylo nutné vyzkoušel vícero možností. První byla založená na použití gumových kroužků, kostka jakžtakž držela v celku a také se dala otáčet, ale kroužky se velice rychle opotřebovávaly a praskaly. Také magnety se ukázaly jako slepá ulička, protože jednotlivé dílky se daly od sebe příliš lehce oddělit. Nakonec Rubik speciálně upravil každý jednotlivý dílek tak, aby do sebe navzájem zapadaly a otáčely se. Tato varianta se ukázala jako nejnadějnější, vysokému tření se dnes zabraňuje využitím silikonových olejů a kostka tak jde otáčet velice lehce a rychle.

Až při pohledu na barevnou kostku mu došlo, že v ruce drží zajímavý hlavolam, který by mohl mít úspěch, protože nic podobné zatím na pultech obchodů nebylo. Propracoval vnitřní mechanismus a výsledkem byla kostka 3x3x3, podobná té, jak ji známe dnes. Doslala název Magic cube neboli Magická kostka. V tuto chvíli zbývalo vynálezci jediné – vyřešit svůj vlastní hlavolam. Pokud víte jak na to, tak vyřešit Rubikovu kostku není téměř vůbec složité. Návodů je plný internet a v podstatě se stačí naučit 5 krátkých algoritmů k tomu, aby jste kostku bez problémů složili. Pokud ovšem tento návod k dispozici není, čeká vás přesně 43 252 003 274 489 856 000 možných kombinací, a to už je trošku oříšek.

Systematický přístup a vytrvalost přináší ovoce, a tak první kostka byla prodána v roce 1977 v Budapešti. O pět let později se konal na stejném místě první šampionát v řešení hlavolamu. Touto dobou bylo již prodáno více než 100 milionů kostek. Turnaj měl veliký úspěch a tato tradice se zachovala dodnes. Vznikla dokonce samostatná sportovní disciplína zvaná speedcubing, kde soutěžící mají vždy patnáct vteřin na prohlédnutí a zapamatování si kostky a poté se měří čas. Schválně se zkuste sami zamyslet, jak rychle je možné klasickou Rubikovu kostku 3x3x3 složit. Současný světový rekord padl v roce 2008 (shodou okolností v České republice na turnaji v Pardubicích) a jeho držitelem je dvacetiletý nizozemský závodník Erik Akkersdijk. Jeho čas byl neuvěřitelných 7:08 sekundy.

Kdyby před třiceti lety někdo řekl mistru Rubikovi, že se dožije časů, kdy jeho kostku někdo složí za sedm vteřin, asi by se od plic s chutí pořádně zasmál. A to rozhodně není všechno, časy potřebné pro vyřešení kostky jen jednou rukou se dostávají pod čtrnáct sekund a pozor, složit kostku pouze pomocí nohou trvá pouze o deset vteřin déle. Mnoho dalších podobných i kuriózních rekordů najdete ve známé Guinnessově knize rekordů. Jde skutečně o nádhernou kombinaci brilantní mysli a precizní zručnosti, kterou závodníci předvádějí. Pro řešení Rubikovy kostky existuje řada metod, většina byla vyvinuta právě pro úsporu času, s níž metody pochopitelně nabírají na složitosti. V základu je to zmíněných 5 algoritmů a kostku složíte za 2 – 5 minut. Pokročilejší metoda Ortega (Corners first) obsahuje 26 středně složitých algoritmů a kostku zkompletujete za 30 – 90 vteřin. Jednou z nejrychlejších je metoda Jessici Fridrich s 87 algoritmy, které je třeba si plně zautomatizovat, aby se čas neztrácel zbytečným vzpomínáním. Doba nutná pro základní zapamatování algoritmů se odhaduje na tři týdny cvičení po třech hodinách denně a váš čas se může dostat pod 20 vteřin.

Jak již bylo řečeno, cest k bohatství je více. Za touto stojí originální myšlenka, jednoduchá, avšak propracovaná do posledního detailu. Osobně mám velkou radost z úspěchu, jakému se Rubikova kostka těší i v dnešní době. Je to důkaz, kolik lidí dává přednost aktivním způsobům zábavy před těmi pasivními. Velká část ostatních totiž podléhá představě, že zábava znamená „nechat se bavit“ něčím nebo někým a rozvojem této pasivity rozhodně neprospívají sobě ani druhým. Jak se budete bavit vy?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here