Římské Koloseum: Obří aréna antických dějin

0
3350
Nacházíme se v srdci Itálie, antickém a mocném Římě. Většina lidí si při slově Řím vybaví právě jeden objekt, mohutnou stavbu, dominantní Koloseum. Tento převážně kamenný masiv prožil více, než je schopno lidské srdce strávit. Samotný název amfiteátru „Koloseum“ vznikl na počest kolosální sochy císaře Nerona, později přetesané v sochu boha Helia. Když si společně projdeme parametry arény, odhalíme  další významný důvod, proč právě Koloseum. Rozměry jsou naprosto úchvatné! Elipsovitý půdorys s vnějším obvodem 527 metrů, v délce 188 metrů a šíři 156 metrů. Výška stavby 48,5 metrů. Masivní bytelné zdi z kamení a mramoru. Jevištní bojiště obehnané hradbou sedadel v několika poschodích. Tribuny s kapacitou sedmdesáti tisíc krvelačných diváků, od arény bezpečně odříznutých železnou sítí. Prvního krveprolití se dočkali na počest otevření roku 80 n.l. Padlo při něm pro zábavu Římanů téměř tisíc gladiátorů a na pět tisíc obětí z řad divoké zvěře. Buďme vděční za dnešní multikina!
 Čestné místo mezi novými divy světa Koloseu jistě sluší. Velkolepost, precizní konstrukce a historická hodnota to potvrzují. Vždyť tak velkolepé dílo i v současné době budete těžko hledat! Antické umění zde dává světu pořádnou lekci, jak geniálně lze řídit pohyb mnohatisícových mas. Důmyslně propracovaný systém schodišť a koridorů zajišťoval hladký příliv i odliv návštěvníků. Skutečně důmyslná je velmi pečlivá organizace podzemních chodeb a místností se zvířaty. Chodby a výtahy byly zkonstruovány s takovou zručností, že rozdivočelá zvířata směrovala z klecí pod jevištěm přímo do rozběhlého děje v aréně, aby jej zvrátila. Další nevídanost. Téměř celý stadion bylo možné zahalit obrovskou hedvábnou plachtou, aby chránila diváky před sluncem. Díky veškeré této pokročilé technice je Koloseum považováno za stavbu, která daleko předčila svou dobu. Její dokonalá konstrukční metoda se dnes jeví jako překvapivě moderní, podobná té, jakou se budují ocelové konstrukce mrakodrapů. Vynikající příklad římského stavitelského umění. Pojďme se nyní přenést do epicentra zápasů, do srdce rozduněného Kolosea.
Dýchá to z něj dodnes. Síla, moc, utrpení. Prohlížíte si svůj žeton (synonymum dnešní vstupenky) a v hledišti nacházíte číslo sedadla, odpovídající vašemu žetonu. Celou arénou probíjí nejasné hřmění tisíců hlasů vzrušených diváků. Po celé ploše jsou rozmístěny těžké kulisy, podobně jako při divadelním představení. Herci jsou připraveni. Na jižní straně vidíte hrstku skromně oděných Gladiátorů – otroci, váleční zajatci, odsouzenci. Na protějším konci masy exotických zvířat – býci, jeleni, lvi a další – v pozici vyhladovělých protivníků. Zvířata nežrala několik dní a byla bez ustání provokována krvavými cáry masa, kterými strážní mávali okolo jejich klecí. Jsou teď krvelační, čiší jim to z očí. Neúprosný boj o přežití před 50 000 diváky právě začal… Odehrává se děj filmu Gladiátor a následky jsou nepěkné. Muži proti mužům, zvířata proti lidem, zvířata proti sobě, vše do posledního dechu s jedinou výjimkou, když publikum i císař rozhodli o milosti. Že se to nestávalo příliš často svědčí i další údaj – odhaduje se, že v Koloseu brutálně zahynulo přes 400 000 lidí. Odstrašující. Tato „zábava“ byla díkybohu v 5. století zakázána, ale Koloseum ve svých útrobách nese varovný vzkaz dodnes. Cítíte to na první pohled.
 Časy se mění a dnes je z oválného Kolosea okouzlující atrakce pro lidi z celého světa, atrakce přitažlivá jako magnet. I když se dvě třetiny stavby nezachovaly, zbytek působí velkolepým dojmem. Byl to určitě nejambicióznější projekt své doby. Dnes již za mohutnými zdmi neuslyšíte zoufalé výkřiky a skandující obecenstvo. Vystřídaly je pocity výjimečnosti, které na každého přenáší ovzduší císařů, a tak se sebevědomím nejmocnějšího muže či ženy planety můžete s úctou vzdát hold římskému umění a citu pro krásu. Linie pevnosti jsou podmanivé a směrují vaše myšlenky ze vzpomínek na minulost k jejich vlastní kráse. Buďte srdečně zváni do srdce italské metropole, k hradbám Kolosea, jedinému místu planety, kde skutečně můžete prohlásit: „Cítil jsem se jako Caesar“.
Naše putování světem sedmi divů světa je stále v začátcích! V pátek očekávejte další díl seriálu podmanivých nových divů světa, brzy tedy nashledanou. Průvodní článek s přehledem sedmi neobyčejných a mystických staveb lidstva naleznete zde.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here