Rafael Nadal: Král nejen antuky, ale i žebříčku ATP

2
1097

Rafael se narodil 3. června 1986 na Mallorce všestrannému obchodníkovi jménem Sebastián Nadal, jeho matka Ana María Parera byla ženou v domácnosti. Již v mládí měl silné sportovní sklony – úspěšně se věnoval zároveň fotbalu a tenisu. Zajímavostí je, že jeho dva strýcové jsou bývalými profesionálními hráči těchto sportů, což asi nebude žádnou náhodou. Rozhodnutí, ke kterému ze sportovních odvětví se přiklonit, se začalo rýsovat v roce 1994, kdy ovládl regionální tenisovou soutěž hráčů do 12 let – tehdy mu bylo pouhých 8 let!

Den vítězství znamenal pro „tenisového strýce“ Toniho Nadala jedinou věc – zintenzivnit trénink a pomoci tak mladému talentu, jehož záblesk mohl každý v tu dobu spatřit. Především ho motivoval k soustředění se na hru levou rukou, což – dá se říci – v každém sportu znamená výhodu (s ohledem na obecnou majoritu praváků). Rafael totiž dříve hrával forehand obouruč.

Ačkoliv se jeho sportovní talent vyvíjel dobře i v kopané, tenis začal převládat. To vyvrcholilo v rozhodnutí věnovat se tenisu. „Volím si tenis. Fotbal musí jít pryč z cesty,“ řekl otci, když se ho tenkrát zeptal. Bylo to ve 12 letech, hned po získání titulu ve své věkové kategorii jak ve Španělsku, tak i v Evropské soutěži. Jak jeho talent rostl a přinášel stále více výsledků, tak ho ve 14 letech Španělská tenisová federace požádala o přesun tréninkových aktivit do Barcelony, což však rodina zamítla.

„Nechce se mi věřit tomu, že se musíte odstěhovat do Ameriky, nebo kamkoliv jinam, aby z vás byl dobrý atlet. Můžete se jím stát i doma.“ Toni Nadal, strýc a zároveň trenér.

Zůstal tedy na svých domácích kurtech. Ve věku 17 let, tedy stále ještě juniorském, se prvně střetl s Rogerem Federerem, zvítězil a prokousal se do 3. kola Wimbledonu. Díky tomu obdržel ocenění Nováček roku. V 19 letech se přijel poprvé podívat i na French Open. Nakonec nejenom podívat – když už tam však byl, rovnou zvítězil!

Chcete zakusit trochu Nadalova umění ve videopodobě? Kompilaci, nabitou strhujícími bitvami o každý fifteen, si můžete prohlédnout v následujícím videu. Bombastické výměny, bleskurychlý pohyb po kurtu, technická kouzla, udivující údery někdy až téměř lhostejné ke všem možným zákonům – jednoduše kdo neviděl, neuvěří:

Od zmíněného vítězství se již stabilně pohyboval na špici žebříčku ATP. Na absolutní trůn 1. muže žebříčku ve dvouhře usedl 18.8.2008 – o necelý rok později ho sesadil Federer. Od roku 2005 zná však Nadal pouze dvě nejvyšší příčky, žádné jiné. Za své působení triumfoval k dnešnímu dni již na 46 turnajích okruhu ATP. Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil svého letitého soupeře Rogera Federera, čímž získal 18. titul z kategorie Masters, tedy nejvíce ze všech tenistů historie.

A proč se o Rafaelovi říká, že je Králem antuky? Triumfoval totiž na neuvěřitelných 13 antukových turnajích v řadě, během nichž si připsal 81 vítězství! Tato série se psala od dubna 2005 do května 2007, kdy jí uťal – hádejte kdo? Jeho křestní jméno zní Roger… V mužské kategorii jde o historický rekord.

S Federerem se na kurtech společně střetli už mnohokrát, a vždy má toto klání speciální náboj. Hrají-li proti sobě tito dva borci, každý z nich si uvědomuje, že nehrají pouze o tento zápas – hrají zároveň o bodíky do tabulky, jež rozhoduje o světové jedničce. Působí však tito dva letití soupeři jako ti „na život a na smrt“? Nikoliv! Podívejte se na následující video, které bylo pořízeno k propagaci jejich vzájemného střetnutí pro Rogerovu vlastní charitativní organizaci (což se jim s vypětím všech sil nakonec podařilo):

Po Andrem Agassim je Rafael druhým hráčem, kterému se podařilo získat mezi tenisty skloňovaný Golden Slam, což je vítězství na French Open (vlastní celkem 6 titulů), Wimbledonu (2 tituly), vítěz Australian i US Open a zlatou třešničkou navrch je absolutní nadvláda nad olympijským kurtem v roce 2008. Toť Rafael Nadal, uvidíme, kdy napíše další zlaté řádky ve svém příběhu.

2 KOMENTÁŘE

  1. Je až úsměvné, že před několika dny byl Rafael z trůnu žebříčku ATP sesazen Novakem Djokovičem. Tuto novinu jsem se dozvěděl chvíli po dopsání článku. Ve chvíli psaní byl tedy Rafael ještě stále číslo jedna… 🙂 Pevně však věřím, že tento detail nebude ubírat na oblíbenosti příběhu tohoto vynikajícího tenisty. Radek

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here