Druhá část o agresivitě. Kdo se nejčastěji nechává týrat, co agresivitu zhoršuje, co dělat a kdy může být jistá míra agrese pozitivní, neškodná?
Kdo se nechává týrat? Ten, kdo:
- má pocit, že si to zaslouží (provedl něco špatného, dělá něco, zač se nemá rád, tak přijímá „trest“)
- má dojem, že je to normální (nejčeštěji kvůli vzoru v rodině, v okolí)
- podléhá, spolu s útočníkem, drogám či alkoholu (většinou si následnou scénu nepamatuje nebo zkreslí… vinu přičte –pouze- alkoholu, drogám)
- má pocit, že „nic lepšího nesežene“ a „nikoho jiného by neměl“ – strach ze samoty
- chce druhého změnit – samaritánská vize, pokus být hrdinou, psychologem, léčitelem i za cenu vlastního ohrožení – Nelze dlouhodobě, nejsou-li zdárné výsledky, je namístě odborná pomoc!
- chvilkově ten, kdo druhého má rád/miluje. Pokud si je ale zároveň vědom sám sebe a reálné situace, odchází – ačkoli miluje stále – dálkově – z bezpečné vzdálenosti – udržuje distanc. Pomáhá tak, aniž by ohrozil sám sebe plus své blízké (většinou deleguje léčbu jedince k psychologovi, psychiatrovi).
„Čím větší tyran, tím větší slaboch.“
Ladislav Klíma
Agresoři svou neschopnost vyrovnat se s problémy (svými/společnými) překrývají násilným jednáním. Ukazují povrchovou sílu, aby nemuseli ukázat své nitro: něžnost, slabost, strach. Touto maskou časem ztrácí sami sebe i své blízké. Mějme na paměti, že vyrovnaný člověk nesráží, ale naopak pozvedá. Spory nezpůsobuje, ale urovnává.
Stejně jako věrnost nepoznáme, když jsme s partnerem sami, tak nepoznáme agresora ve stavu, kdy je vše jak si přeje. Dokonce nevěru mnohdy nepoznáme ani v davu, jsme-li vedle partnera a „hlídáme“, resp. on se hlídá kvůli nám. Nejlépe to poznáme, když ho samotného pustíme do jámy lvové… Tentýž způsobem nejlépe poznáme agresora – když je vystaven stresové situaci (strach, hlad, žízeň, únava, konflikt…) a má pocit že může „že jej nikdo nevidí“. Neostýchejme se proto optat přátel, rodiny, ex, v případě nutnosti požádat o lékařskou zprávu, společnou konzultaci u terapeuta, výpis z trestního rejstříku…
Co agresivitu zhoršuje?
- Hluk
- Teplo
- Alkohol, drogy
- Davy
- Stísněné prostory
- Stres, únava, fyzické nepohodlí
- Špatné vzory/ikony, nevhodné prostředí, násilná tématika v literatuře, filmu, hrách…
- Nízká hladina cukru v krvi
- Nízký krevní tlak, nízká tepová frekvence [1]
- Taktéž se hovoří o hormonální nerovnováze, vysoké dávce testosteronu, dopaminu…
Agresivita se může projevovat i proti sobě: sebepoškozování, sebevražda…
Obecně jsou muži fyzicky agresivnější než ženy. Vypovídá o tom kupříkladu poměr mužských a ženských vrahů, jenž ve studii byl 10:1. [2]
Příznaky provázející agresivitu: úzkost, podrážděnost, zmatenost, zapomínání – poruchy paměti, nesoustředěnost, problémy s mluvením i psaním, deprese, halucinace, poruchy spánku…
Agresivita může také souviset s onemocněním, např. s poruchou osobnosti, schizofrenií, nebo se (re)aktivovat po úrazech hlavy…
Co dělat?
- Rozpoznat příznaky
- Otevřeně a upřímně komunikovat, seznámit druhého se svými pocity, jasné: NE, DOST, asertivní jednání…
- Pokusit se najít jádro nevyrovnanosti, důvod agrese
- Tlumit – vyléčit
- Vyhledat odbornou pomoc
- Od nevyléčitelného agresora (opakující, nezlepšující se krize) odejít.
Nelze vyhrát boj, který není náš, který se nás netýká, v němž nemáme kompetence.
„Vždy tu byli tyrani a vrazi, a někdy se zdáli být nepřemožitelní, ale nakonec musí vždy padnout. Pamatuj na to. Vždy.“
Mahátma Gándhí
Zajímavostí je, že boj s „nezdravou“ agresivitou nemusí souviset, jde-li o sport. Kupříkladu v boxu se preferují a vítězí klidné, vyrovnané typy, které se většinou v osobním životě sporům verbálním i fyzickým vyhýbají. Jistou dávku agrese mají v ringu, aby vyvinuli dostatečnou sílu, ale zároveň udržují klidnou až mírumilovnou mysl, aby neztratili duševní rovnováhu na úkor boje/výhry či vztahu se soupeřem (na konci by si měli přátelsky podat ruce). Ve sportu nalézáme tedy i „pozitivní“ agresivitu, ve zdravé míře, bez nenávisti, bez cíleného ohrožení života druhých, pouze za účelem umění a fyzického vývoje.
Pro správné ovládnutí těla potřebujeme ovládnout nejprve svou mysl.
1. http://web.a.ebscohost.com
2. http://public.psych.iastate.edu
Kontakty, kde hledat pomoc:
http://rosa-os.cz/informace-pro-zeny/dulezite-kontakty/
http://www.persefona.cz/kde-hledat-pomoc-domaci-nasili