Mozek: Zázrak skrytý ve vaší hlavě, III. část

Překvapivá čísla

Na základě pokusu vědců z Harvardské univerzity byli sledování dobrovolníci, kteří měli za úkol zapamatovat si vzorky. Skupina těch, kteří si po skončení první části 1,5 hodiny zdřímli vykazovala daleko lepší výsledky, než ti, kteří bděli a pokus vykonali bez přerušení ke spánku. Spánek totiž silně ovlivňuje proces zapomínání, mozek ve spánku ihned po obdržení informací ztrácí pouze 20% informací, zatímco v bdělém stavu až 50%. 

Čas vhodný pro duševní aktivitu

Na cestě k pozitivním výsledkům jsme tehdy, když se snažíme ovlivnit činnost mozku vědomě. Z tohoto důvodu je dobré vědět, že mozek reaguje i na vhodnou atmosféru pro učení a vstřebávání nových informací. Bylo zjištěno, že dodržíme-li své zvyklosti, jaké máme obvykle před tím, než začneme duševní činnost vykonávat, náš organismus vykazuje podobně vzrušený a připravený stav jako tělo sportovce před výkonem. I proto je vhodné pro činnost mozku pokaždé navodit obdobnou atmosféru: těmito vlivy může být stejné místo, čas, nálada, na jakou jsme při učení zvyklí, nebo i šálek kávy, kterou si vždy na začátku připravíme.

Tajemství biorytmů se týká každého

Z hlediska biorytmů je pro učení nejvhodnější čas mezi desátou až dvanáctou a šestnáctou až osmnáctou hodinou odpoledne. Největší propad duševních sil zaznamenáváme v čase kolem 12.15 až 14.30 a později kolem 22 hodiny. Pokud si tedy jsme vědomi toho, že „čas jsou peníze“, plánujme si již dopředu program s ohledem na přirozené lidské biorytmy. Ovšem ani příliš dlouho probíhající duševní činnost nemívá stoprocentní výsledky, únava je jedním z faktorů, který mozku brání v ukládání dalších informací.

Jak zabránit zapomínání

Jde v podstatě o přirozenou obranu mozku před přehlcením. Již během první hodiny po přijetí zapomeneme asi 40 % nových informací a dalších 10 hodin až 12 %, bez procesu opakování jsme schopni si zapamatovat jen 3 až 5 %. Jak si toho zapamatovat co nejvíce? Klíčová je pozornost. Tu věnujeme nejvíce počáteční a konečné fázi přijímání. Opakování by pak mělo probíhat dle schématu – důležité informace nejdříve opakovat po 10 min, po 1 hod, po 1 dni, 1 týdnu, 1 měsíci a pak každé tři měsíce.

Hledejte v informacích význam a smysl

Aby pro vás byl proces fixace snazší, rozčleňte si materiál na související celky, postupujte vždy od známého k méně známému či neznámému a vyhledávejte v paměti něco podobného či blízkého. Cokoliv, co dává sebemenší smysl, se naučíte několikanásobně snadněji než zcela neznámý text. Například báseň o 80 slovech vám zabere asi 8 opakování, kdežto 80 různých slabik zcela beze smyslu až desetinásobně déle! Duševní činnost je vhodné vykonávat souvisle a bez přerušení, pozornost se vám může podařit udržet také díky kreslení schémat či přepisování textu. Máte-li problémy s pozorností, zkuste dávky duševní aktivity postupně zvyšovat a cvičit se například hrami, jako jsou šachy, luštění křížovek, sudoku či logické úlohy.

Potrava pro mozek

Mozek potřebuje pro svou činnost především dostatek bílkovin, které se do něj dostávají dvojím způsobem. Zvenčí se jedná o zanedbatelné množství, mozek provádí k ochraně buněk přísný výběr látek, jež se do něj z krve mohou dostat. Z valné části si tedy mozkové proteiny vytváří mozek sám z přijatých látek. Důležitý je také cukr ve formě glukózy (bylo zjištěno, že celkové množství vyžadované mozkem v určitém čase by stačilo na rozsvícení 70W žárovky). Přestože si mozek vytváří mozkové proteiny sám, můžeme množství přísunu bílkovin ovlivnit i stravou. Zejména v období soustavné duševní činnosti je vhodná na bílkoviny bohatá strava, kdy jsou bílkoviny při zvýšeném nároku okamžitě využívány. Z látek, které obsahují specifické RNA bílkoviny vhodné pro mozek, se jedná především o obiloviny, v přirozené formě je obsahuje také droždí.

Zdroje vitamínů a látek důležitých pro činnost mozku