Ať už jste v jakékoli fázi studia, jistě jste zažili ten pocit: „Tohle se nikdy nenaučím.“ Celý život se učíme. Pojďme se společně podívat na taktiku mezinárodně uznávaného odborníka na zlepšování funkcí mozku, paměti a rychlého učení Jima Kwika, který přednáší na prestižních univerzitách, např. na Harvardu, přispívá do časopisu Forbes a koučuje celebrity jako je např. herec Will Smith nebo Gerard Butler.
Studium na základní škole
Jedním z důvodů, proč je rutinní učení neefektivní, je to, že se při něm zapojuje jen malá část mozku. Ke zpracování informací a uchování toho, co se chcete naučit, používáte analytičtější část mozku. Při rutinním učení zapojujete pouze část své mysli a ještě menší část svého potenciálu.
Většina lidí považuje rutinní učení za velmi nudné a únavné. Přepíná mysl a je extrémně neúčinné při zapamatování si většiny věcí. Nyní víme, že 85 % informací, které si tímto způsobem zapamatujeme, se během následujících 48 hodin z mysli vytratí.
„Nic nemá takovou moc rozšiřovat obzory vlastní mysli jako schopnost systematického zkoumání.“
Marcus Aurelius
ZVYK 1: Zapojte aktivní vybavování
Při tomto procesu si látku, kterou se učíte opakujte hned vzápětí a tím si ověříte, kolik si z ní pamatujete. Je potřeba si věci vybavovat, a to nejen pasivně (když v testu máte možnost vybrat správnou předdefinovanou odpověď a, b nebo c, ale i aktivně – musíte správnou odpověď sami vymyslet). Pro lepší aktivní vybavování si projděte látku, kterou jste se učili, poté zavřete učebnici a vyjmenujte vše, co jste si zapamatovali. Teď se na látku podívejte znovu. Kolik jste si toho zapamatovali?
Je důležité mít pro studium dostatek času, abyste tohle mohli provést několikrát (alespoň 4x za sebou) a nenechávali to na poslední chvíli.
ZVYK 2: Použijte rozložené opakování
Prokrastinace je sice přirozená, ale dostává nás mnohdy do stresu a nátlaku vstřebat velké množství informací najednou. Většinou si stejně nic nezapamatujeme a je to proto, že tento způsob práce vás dostane do přímého protikladu ke způsobu, jakým funguje mozek.
Je zapotřebí dělat si přestávky. Rozložené opakování je prosté, ale vysoce účinné, protože vědomě napodobuje způsob, jakým funguje náš mozek (toto tvrzení pochází od Jamese Gupty, generálního ředitele výukové on-line platformy Synap). Učení pak je usilovnější a mozek, stejně jako svaly, reaguje na takový stimul posílením spojení mezi nervovými buňkami. Jde nám především o dlouhodobé a trvalé zapamatování informací.
Opakování provádějte například jednou ráno a jednou večer. Takhle postupujte 4 dny za sebou. Nebojte se dopřát si dostatek času mezi jednotlivými úseky. Používejte tuto techniku spolu s aktivním vybavováním.
ZVYK 3: Dbejte na rozpoložení mysli
Na náš úspěch má bezesporu velký vliv stav naší mysli, ve kterém se právě nachází. Pokud jste například měli opravdu těžký den a požádali vás o nějaký náročný úkol v práci, nejspíš nepředvedete úplně nejlepší výkon. Je to tím, že naše mysl nás v tom nepodpoří. Čím pozitivnější naše mysl bude, tím máme větší šanci na kreativnější výsledek.
Stav naší mysli je ovlivňován i držením těla. Zkuste sedět jako byste se měli naučit tu nejzásadnější informaci, po které se změní celý váš život. Sedíte-li vzpřímeně, podporujete tím i lepší dýchání a okysličování mozku i celého těla.
ZVYK 4: Zapojte čich
Jistě se vám už někdy stalo, že jste někam vstoupili a zjistili, že je cítit ve vzduchu určitá vůně (jídlo, parfém, cokoli vás napadne). Je velmi pravděpodobné, že určitá vůně vám spustí určitou vzpomínkou (třeba z dětství). Vzpomenete si, že přesně takhle tenkrát voněl vzduch a vůně fungují při vybavování si vzpomínek v přední části mozku obzvlášť dobře. Bylo prokázáno, že vůně rozmarýnu zlepšuje paměť. Máta a citrón zase podporují soustředění. Takže až se příště budete chtít něco naučit, už víte, jakou vůni přitom použít.
ZVYK 5: Hudba příznivá pro mysl
Hudbu s učením spojují četné studie. Barokní hudba je v tomto směru obzvlášť přínosná. Hudba stabilizuje duševní, fyzické a emocionální rytmy k udržení stavu koncentrace.
ZVYK 6: Poslouchejte celým mozkem
Více než čtvrtina z nás je poslechový typ, což znamená, že si pamatujeme především to, co slyšíme. Poslouchání je pro učení zcela zásadní. Nyní již víme, že ¾ našeho mozku by mohly dělat klidně něco jiného, kromě poslechu, když s námi někdo mluví. Zkuste se příště soustředit na 100 %, až s vámi někdo bude hovořit a nepřemýšlejte při tom o něčem jiném, nevnímejte TV ani jiné okolní vzruchy.
Helena Náprstková
Čtěte také: Jak zlepšit paměť?
