Celým jménem Garri Kimovič Kasparov (rodným příjmením Weinstein) přišel na svět roku 1963. Místem jeho rodiště se stalo Baku, hlavní a zároveň největší město Ázerbájdžánu při pobřeží Kaspického moře. Základy šachu se údajně naučil sám už v šesti letech, kdy je odpozoroval z partií vycházejících pravidelně v jedné novinové rubrice. O rok později již navštěvoval Dům pionýrů a od deseti let patřil k žákům slavného ruského velmistra Michaila Botvinnika. Díky skvělému učiteli se hra mladého chlapce rychle zlepšovala. Botvinnik byl jak vynikající teoretik, tak pedagog.
Zlomovým bodem kariéry byl pro Kasparova rok 1984, kdy v souboji o titul mistra světa prohrál po neuvěřitelných 48 partiích za stavu 5:3 s legendárním ruským šachistou, a svým dlouholetým rivalem, Anatolijem Karpovem. Zápas byl tehdy kvůli své délce předčasně ukončen a toto rozhodnutí vyvolalo řadu protestů. V dalším klání v roce 1985 byla pravidla upravena a Kasparov udolal Karpova ve 24 partiích 13:11. Stal se tak ve 22 letech nejmladším mistrem světa v historii. Hrál svým osobitým ofenzivním stylem s množstvím pastí a záludností. Z duelů s Karpovem se naučil hlavně trpělivosti a tím posílil i svou poziční hru. Kasparov se stal nejúspěšnějším světovým šachistou. Svou závodní kariéru ukončil roku 2005. O titul jej připravil až v roce 2000 další ruský šachista Vladimir Kramnik. Kasparov je však stále držitelem rekordu jak ve výšce ratingu Elo (statistické ohodnocení výkonnosti hráče na základě výsledků jeho her podle systému – autorem byl Arpad Elo), tak v počtu období, kdy se dokázal udržet na špici světového žebříčku.
V současnosti se pohybuje v politické sféře. Stal se hlavní osobností politické opozice v Rusku a všeobecně jsou známy jeho kritické postoje vůči bývalému prezidentu Vladimiru Putinovi. Jeho cílem je poskytnout příležitosti pro rozvoj demokratickým institucím, jejichž pravomoci byly údajně vládou systematicky oslabovány. Boj za demokracii a ústavní práva občanů odůvodnil Kasparov slovy, že Rusko si zasluhuje být součástí svobodného světa.
V nejednom rozhovoru vysvětloval Garri Kasparov podstatu svého úspěchu a po většinu času bylo nejfrekventovanější slovo „chyba“. Kladl maximální důraz na fakt, že ačkoli mnohdy zvítězíme, a nemusí jít právě o šachovou partii, naše hra, postup či jednání vždy obsahuje chyby. To je prostý přírodní zákon a ti, kteří o dokonalost skutečně usilují, vědí nejlépe, že jí v praxi vlastně nikdy nelze dosáhnout. Nikdy nevyrobíme dokonalý kruh nebo pravý úhel, takové věci v přírodě neexistují. Vítězství přišlo proto, že soupeřova hra obsahovala chyb víc, než naše vlastní. Ten ovšem později začne usilovně hledat a studovat příčiny, proč prohrál. Vítěz naproti tomu často není nucen analyzovat vlastní chyby a když už nějaké objeví, nepřikládá jim skutečnou váhu, protože to pro něj přeci dopadlo nakonec dobře. Poražený hráč má tedy daleko větší motivaci zdokonalit své schopnosti, aby již nepříjemnou hořkost prohry nemusel znovu zakusit.
Právě toto tajemství udrželo Garriho Kasparova na trůnu šachových velmistrů tak výjimečně dlouhou dobu. „Nikdy se nezastavit. “ Nenechte své schopnosti chátrat, protože jinak vás soupeři dostihnou. Buďte vždy o krok napřed. Je to tak prostá myšlenka, až jí mnozí přecházejí s tím, že to už přeci musí každý znát. Uvědomte si však, že toto jednoduché pravidlo odráželo po patnáct let propracované útoky nejchytřejších lidí celé planety. Existuje více myšlenek, které mohou být hlavním zdrojem vašeho úspěchu. Každý musí jen najít a pochopit tu vlastní. Může to být i tato: „Buďte vždy o krok napřed.“
Šachy mám moc ráda, proto se mi článek líbí. Kasparov je u věřejnosti známí hlavně ze sledovaných soubojů člověk vs. stroj, kdy dlouho neexistoval počítač, který by jej dokázal porazit. Nevím bohužel, jak to přesně nakonec dopadlo. Léňa