Douglas Adams: Nekorunovaný král sci-fi literatury

Douglas Adams se narodil 11. března 1952 v anglickém Cambridge. Projev talentu na sebe nenechal čekat až do dospělosti, a tak již na prvním stupni základní školy mohli bystří lidé v dítěti spatřit záblesk budoucích úspěchů. Zkušený učitel Fran Halford mu údajně udělil jediný plný počet bodů za kreativní psaní ve své kariéře! A právě toto byl moment, který v jeho hlavě zůstal zapsán po celý život – často ho poté lovil z paměti ve chvílích, kdy zažíval tvůrčí krizi.

Velkou personou však tento angličan nebyl pouze vnitřně, ale i navenek – ve 12 letech měřil plných 183 cm a jeho růst se zastavil až o 13 cm později. Ze svého vzrůstu si rád dělal legraci: “Třídní učitel nikdy neřekl ‘sejdeme se pod hodinami’ nebo ‘sejdeme se pod válečným památníkem’, ale ‘sejdeme se pod Adamsem’.” I tyto lekce pro něj jistě byly vynikající školou, díky níž později dokázal tak nenuceně používat nadsázku. Taktéž však udivoval svými pevnými názory například ohledně ateismu. Říkával, že tato planeta má tolik svých problémů, že bychom měli nejprve vyřešit je – až poté řešit nějaké nadpřirozeno. Navzdory tomu, že byl i nadšeným obdivovatelem technologií, byl také zároveň i velkým enviromentalistou.

V roce 1974, kdy dostudoval Cambridge university, byla část jeho tvorby publikována na televizním kanálu BBC2, kde si ho všiml Graham Chapman – jeden ze známých anglických Monty Pythonů. Po nějakou dobu spolupracovali, a Douglas se tak mohl podílet na některých dílech této slavné anglické komediální série.

Vrcholem tvorby byla knižní trilogie (která samozřejmě nebyla trojdílná, ale pětidílná) nazvaná Stopařův průvodce po Galaxii. Jest chytlavým čtivem, které vás k sobě svou formou přišpendlí hned úvodními odstavci. Adamsovo podání fantastického příběhu je tak strhující, že je dodnes uznáváno velkým počtem následovníků v branži. Na obálkách novějších knih proto často nalezeme poznámku, že se jedná o nejlepší sci-fi od dob Stopařova průvodce po Galaxii. Na 15 milionů prodaných knih navázaly další adaptace – komiksová podoba, počítačová hra, puzzle a konečně podoba filmová, jež spatřila světlo světa v roce 2005.

Adamsovu tvorbu taktéž jasně identifikuje takřka nekončící výčet nově zavedených – a dnes již nezapomenutelných – pojmů. Fráze jako nepropadejte panice, nepravděpodobnostní pohon, 42, Artur Dent, Ford Prefect a Dirk Gently (hlavní postavy jeho románů) a obrovský počet dalších.

A právě dnes – 25. května – je celosvětově oslavován Ručníkový den, jakožto den na počest nejpotřebnější věci mezihvězdného stopaře v celém vesmíru. Zúčastnění na Adamsovu počest nosí po celý den na viditelném místě ručník. A právě nyní si máte možnost přečíst úryvek z knihy, který byl věnován právě této nadčasové vychytávce: “Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu – můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás – blbá jak tágo, ale značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý,” praví se doslovně v knize Stopařův průvodce po Galaxii. Máte již kolem krku svůj ručník i vy? Nikdy nevíte, kdy se vám dnes bude hodit…

Douglas Adams zemřel v roce 2001 na náhlý infarkt ve věku 49 let. Zanechal po sobě však památku, na níž každý, kdo se s ní blíže střetl, nikdy nezapomene…