Empatie: Jak v sobě posílit a vypilovat empatii? (2/2)

0
1259

V předcházejícím článku jsme si nastínili, co je empatie. Pojďme se nyní podívat, jak bychom měli empatií pomáhat a co dělat, abychom byli více empatičtí…

Empatická účast znamená pomoc, která přichází po spojení emoční s kognitivní empatií. Víme, co druzí cítí, cítíme s nimi, chceme a víme, jak o ně pečovat.

Empatii – empatickou účast můžeme vidět i u zvířat. Známý je např. příběh šimpanzů, kteří trhali ovoce pro starou opičku, která už sama nemohla. Nebo krysy, které se vzdaly jídla, když viděly, že při jejich krmení dostává jiná krysa elektrické šoky. A příběhy s delfíny, kteří zachránili tonoucího plavce, jsou již velmi známé. Takových příběhů je samozřejmě mnoho, ačkoli zvířata mají (pravděpodobně) kognitivní empatii menší (oproti lidem), emoční mohou mít velkou.

Rozdíl mezi empatií a soucitem ukáže následující videopříběh (pozor: soucit či sympatie v dobrém slova smyslu jsou součástí empatie, kdežto povrchová nebo hraná lítost/soucit/sympatie ne).

Video poukazuje i na zlehčování, které samo o sobě není škodlivé, ale musí přijít ve správný čas a s citem. Mnohdy nám pomůže nadhled a humor druhých, když máme klapky na očích a potřebujeme je poodkrýt. Když si zlomíme nohu, také nechceme, aby se lékař v nemocnici rozplakal s námi. Nejdříve chceme empatii (abychom cítili, že ví, co prožíváme, že mu na nás záleží, otevřeli se mu), ale pak i vtípek, odlehčení, aby nám bylo lépe.

Pro podporu empatie:

  • buďme zvědaví – zajímejme se, ptejme se
  • vzdělávejme se, poznávejme
  • zpochybňujme (slepé) zvyky, odstraňujme předsudky
  • ověřujme si fakta
  • rozvíjejme své názory
  • veďme diskuzi i sami se sebou (v mysli veďme dialogy)
  • zaměřujme se na to, co nás s druhými spojuje víc než na to, co nás dělí
  • naslouchejme, pozorujme
  • představujme si situace z různých úhlu, v rámci pochopení měňme (v mysli) role (co bych dělal/a, kdyby…)
  • představme si dotyčné jako rodinu (k rodině a blízkým máme nejsilnější emoce i empatii), jsme to MY, nejsou to ONI
  • prožívejme, poznávejme + analyzujme i své vlastní pocity

    Abyste chápali pocity DRUHÝCH, musíte „rozumět vlastím pocitům.“
    T. singerová

  • udržujme oční kontakt
  • nebojme se ticha (ve vhodnou chvíli)
  • vyprávějme upřímně, otevřeně, živě, detailně (tak se lidé snáze vcítí do nás)
  • buďme laskaví
  • pomáhejme svou přítomností: „Jsem při tobě, jsem s tebou.“ – to i léči, (později) pomáhejme radou (je-li žádaná)
  • neměřme druhé vlastními měřítky (i když jsme empatičtí, vše zpracováváme přes náš vlastní filtr, nechme si proto toleranci „50/50“ – nemusíme se mýlit, přesto mohou mít i druzí pravdu)
  • meditujme, věnujme se seberozvoji
  • buďme v tom spolu, nikoli však doslova: při pomoci/cestě s druhými klidně skloňme hřbet, ale nelámejme si vlastní záda – pak bychom druhé stejně nezvedli (zajímavost: pomoc má být nenápadná, nenásilná – pomáháme druhým „to jen vyladit“)

„Tvé utrpení ve jménu druhých jim nepomáhá.“
Mooji

A jak naopak usměrnit své emoce (chceme-li)? Pomůže moudro neznámého mistra, které upozorňuje na to, že je pouze na nás, co a jak prožíváme:

„Neprožíváš utrpení, trpíš svým prožíváním.“

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here