Dan Millman: Cestou pokojného bojovníka

7
315

Životní story světového šampiona na tramplíně, univezitního profesora, trenéra a vynikajícího spisovatele se začala psát 22. února 1946. Býval chlapcem, kterému, jak již bylo zmíněno, nechybělo v podstatě nic. Jeho denní režim se skládal ze školní docházky, několika hodin tvrdého tréninku v tělocvičně, jízdy na rychlých kolech, divokých mejdanů a známostí na jednu noc. Měl pocit, že je absolutně šťastný a životem tak velice hladce proplouval.

Avšak jedna noční procházka ho absolutně vyvedla z omylu. A byla to právě ta metaforická facka životem, kterou jsme zmínili již v úvodu. Přistála na jeho tváři v podobě setkání s „obyčejným“ provozním čerpací stanice v univerzitním městě Berkeley. Na Dana tento muž abnormálně silně zapůsobil, a tím dal vývoji Danova života úplně nový směr.

Sokrates, jak tohoto muže autor pojmenoval, byl postarší muž, který se na první letmý pohled nelišil od svých vrstevníků. Byl ovšem velkým znalcem života. Z jeho chování, pohybů, gest a slov vyzařoval klid, mír a štěstí. Veškerou svou práci vykonával s neuvěřitelnou precizností. Asi jen těžko se dozvíme jakým vším tréninkem, výcvikem a poznáváním života musel v dřívějších dobách projít. Jeho osoba byla nesmírně pozoruhodná a to vycítil i Dan.

Samozřejmě to jedno noční setkání nebylo poslední společnou schůzkou těchto dvou mužů. Právě naopak. Tato jedna schůzka vyústila v několik let se opakující noční učení, jež autor detailně popisuje ve své debutové knize Cesta pokojného bojovníka. Z tohoto díla se později vyklubal bestseller! Proces, kterým Sokrates brousil charakter svého učedníka, byl opravdu úžasný! Sokrates doslova nasměroval svého žáka k hledání štěstí úplně novým způsobem. Dan v bláhové iluzi dřel, makal, myslíc si, že právě ten příští titul mistra mu přinese štěstí. Tak to ale nikdy nebylo, avšak on si to v přípravách na následující závod ani neuvědomil. „Štěstí je uvnitř tebe,“ sdělil učitel svému žákovi a vysvětlil mu, že štěstí není dar od někoho jiného. Že ho ani od nikoho jiného získat nemůže. Musí ho objevit v hloubi své duše.

Těžkým a dlouhým tréninkem se mu podařilo proměnit mladého vzteklého rebela ve vskutku vyrovnaného pokojného bojovníka. A to tím, že mu starý učitel poodhalil cestu ke své duši a jejím nepoznaným částem. Celé učení probíhalo tím způsobem, že Dan vlastně znovu nastoupil do mateřské školy – učil se dokonce dýchat, chodit a jíst, ale i mnoho dalšího! Tu a tam byl vzteklý a nepříčetný. Na Sokrata dokonce mnohokrát křičel. To vše tento pokojný bojovník musel poznat, aby  poznal a pochopil sám sebe…

Tento vzácný kus literatury v sobě snoubí prvky mnoha učení – jak duchovních, tak bojových a mnoha dalších. Soubor učení je tu podán naprosto srozumitelně a přehledně, je se nač těšit! A pokud vás cesta pokojného bojovníka skutečně zaujme, autor samozřejmě navázal na toto učení i v dalších knihách.

7 KOMENTÁŘE

  1. Knihu jsem četl více než pětkrát, ale filmu jsem nějak nemohl přijít na chuť. Navíc oproti knize byl velmi chudý. Knihu vřele doporučuji každému, chytlavé čtení, které určitým směrem otevírá oči

  2. Knihu jsem necetla, ale hned se do ni pustim. Film me velice oslovil a zmenil nahled na zivot. Vrele kazdemu doporucuji. Zkuste to!

  3. Ale no tak, bojovník se z tebe nestane. Tím jsi, jen jej v sobě musíš objevit.
    Jedna z nejdůležitějších myšlenek knihy je podle mě: Nechtěl jsem ti ukázat cestu k mírumilovnému bojovníkovi, ale cestu mírumilovného bojovníka.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here