Na počátku 20. století žil v Tennessee jeden farmář. Ten farmář žil průměrným životem. Nebyl vyloženě bohatý, ale ani zase ne tak chudý. Někdy se mu dařilo lépe, jindy hůř. Měl ženu, kterou velmi miloval a tři děti. Ten farmář žil třicet let ve starém domě po svých rodičích. Jednoho dne se však rozhodl, že nechá starý dům zbourat.
Namísto starého chtěl postavit nový a modernější dům pro sebe a svou rodinu. V němž nejen dožije, ale jednou ho přenechá svým dětem. Povolal tedy těžkou techniku, aby v první řadě zbourala starý dům, než dají udělat základy pro nový. Když bagrista poprvé zasunul lopatu do země, stal se zázrak, najednou vytryskla do výšky černá fontána.
Aniž by to ten farmář tušil, žil se svou rodinou na obrovském zdroji ropy. Ten den se změnil celý jeho život. Místní noviny tehdy psaly o velkém štěstí, zázraku a podobně. Aby také ne, farmář se díky ropě stal ze dne na den milionářem.
Jenže. To máme jeden úhel pohledu, zkusme se teď na tohle všechno podívat úplně z jiného úhlu. Ten farmář byl vlastně milionářem už více jak 30 let, protože ta ropa tam byla přece odjakživa. Ale své ceny dosáhla ropa až tehdy, když vytryskla ze země na povrch a na trhu se přeměnila v peníze.
Víte kam tím mířím? Je dost možné, že tento příběh má se spoustou lidí hodně společného. I v nich dřímá obrovský pramen ropy a jen čeká na to, až bude konečně objeven a bude moci proniknout na povrch. Ale, kdy to bude, záleží jen na nich. Může to být už zítra, za týden, za měsíc, za rok, ale také za třicet let nebo nikdy. Pokud by se rozhodli nic neměnit a „nechat dál stát starý dům“.
A pokud i vy stále o sobě jen pochybujete a nejste si jistí, jestli i ve vás je obrovský pramen potenciálu, tak bude nejlepší, když se budete držet moudrých slov Alberta Einsteina, který svým pozorováním zjistil, že génius dřímá skutečně v každém člověku.
