Žiju skutečně naplno?

13
408

Partie hry je již započata, jsme na světě a nacházíme se někde na hracím plánu. Možná blízko startovní čáry, možná v hloubi hracího pole. Je možné, že víme jak dál, možná ne. Zde vám budou předána pravidla, jejichž aplikací následující políčko a krok vždy spatříte. Budete vždy vědět, jakým směrem se máte začít ubírat!

Ihned na startovní čáře si položíme nutný základ v podobě veledůležitých otázek: „Jak jsem sám sebe přijal? Jak sám na sebe pohlížím? Jak jsem přijal svou vlastní identitu a jak jsem smířen se svým Já?“ Toť otázky, v nichž je skryt klíč k možnosti pohybovat se na herním plánu života stále kupředu. Plně přijmi, kým jsi a život ihned začne nabírat většího smyslu! Zní to jednoduše, ale dlouze se nad tím zamyslete… Jste smířeni se sebou samotným? Se svými silnými i slabými stránkami? Nebo máte sklony je neustále přehlížet a schovávat je někam do postraní?

Kolikrát ve svém srdci po něčem toužíme, ale bojíme se to uskutečnit jen kvůli strachu z reakce ostatních. Ti už samozřejmě mají připravené své posměšné poznámky na účet každého, kdo nedělá „normální věci“: „Podívej se na něj! Co to proboha dělá? O co se to snaží?“ Šuškají si za našimi zády a potají nás rozebírají, jak jen mohou… Jen při pomyšlení na tuto skutečnost se nám náhle naše srdeční záležitost začne jevit jako naprostá pitomost a řekneme si: „Vždyť je to stejně blbost, která vůbec nedává smysl!“ A tu přece neuděláme, vypadali bychom jako blbci! A jsme znovu u toho: Jak jsem sám sebe přijal? Tím, že se řídíme názorem ostatních, své Já silně potlačujeme a stále více se ho bojíme projevovat! Prostě pokud něco chci udělat, udělám to! Jak by to na světě vypadalo, kdyby každý dělal jen to, co se líbí jeho přátelům a známým? Země by byla planetou robotů s lidským zevnějškem.

Někdy odvrátíme veškerou svou pozornost od, pro nás, skutečně důležitých věcí a činů a soustředíme se na neskutečné malichernosti. Proto je důležité otázku v nadpisu článku pro sebe často zodpovídat.

Podívejme se nyní hodně směrem kupředu a dokažme si na tomto příkladě, že i tento článek tu má své místo… Na čem opravdu záleží? To nám přece ukazuje sám život, na jehož konci bude úplně jedno, jakých výsledků jsme dosáhli, co jsme udělali a co ne nebo jaký majetek jsme nashromáždili. Jedinou důležitou věcí je to, jak pevná vztahová pouta s ostatními se nám podařilo ukovat! A tato opravdová vztahová pouta budeme kovat jedině tak, že budeme tím, kým skutečně jsme! Ne někým jiným. Jen se zkuste zeptat kohokoliv z pečovatelů, jež se starají o lidi, kteří pomalu ale jistě odcházejí z tohoto světa. Řeknou vám, že tito lidé se dělí na 2 velké skupiny: na lidi, kteří se snažili žít tak, jak uvnitř toužili. Jejich odchod na onen svět probíhá naprosto klidně a pokojně. Naopak druhá skupina, ti, kteří se celý život snažili naplnit pouze očekávání druhých a naprosto odmítali žít podle sebe, udělat správné věci, nejsou vůbec ochotni odejít. Jejich odchod se neřadí mezi klidné, jelikož jejich Já si je moc dobře vědomo toho, že už se nestihne naplno projevit. Nyní je už ale moc pozdě! Nemohou si bohužel s klidným srdcem říci: Dal jsem do života všechno a žil jsem naplno! Do jaké skupiny si přejete patřit vy?

Někdo je nucen odejít dříve, někdo později. Někdo ale holt dokáže za 20 let žít mnohem více, než někdo jiný, který i kdyby žil 200 let, tak se svým postojem toho neprožije tolik! Žijte tak, jak si přejete vy! Stojí to za to! Ve slovníku života se slovo odložím nepoužívá. Pro život má odložím naprosto shodný význam s výrazem nikdy neuskutečním. Život zná pouze teď! Pokud svým jednáním nikomu neublížíte, ale naopak pomůžete, pak jednáte správně! A to i kdyby to mělo pomoci pouze vám lépe se projevit, pak je to v naprostém pořádku.

Ať se zdá komukoliv směšné, že si berete věci a jdete posilovat, ačkoliv jste nikdy posilovat nebyli a vůbec nic o tom nevíte! Od toho jsou trenéři, ne? A co takhle piknik u blízkého rybníku? Chce se vám? Držíte v mysli potají myšlenku naučit se jezdit na koni? Chcete se vyfotit u nultého poledníku? Zhubnout 10 kilo? Procestovat Afriku? Začít podnikat? Profesionálně fotografovat? Možná jste skrytým talentem na jednu z těchto věcí… Po čem toužíte v hloubi srdce vy? Tak hurá do toho! Sepište si to a začněte! A to ještě dnes. Dělejte vše pro to, ať to můžete co nejdříve uskutečnit! Při akci, jež si žádá vaše nitro, začnete zažívat nepopsatelné pocity, které jakmile jednou zakusíte, toužíte po nich znovu. Tyto pocity zažíváme jedině tak, že žijeme v souladu se sebou samotným. Nikdo tě nezná lépe, než ty sám! Pokud po tom v hloubi srdce toužíte, není to žádná hloupost! Je tedy na místě nechat si od kohokoliv jiného radit, co mám dělat…? A pokud o sobě ustavičně pochybujete a plně nevěříte sami v sebe, následující větu si neprodleně poznamenejte na viditelné místo:

Pokud bych měl žít podle ostatních, dělat, co mi ostatní radí a poslouchat, co vše nemohu, nebyl by mi dán vlastní rozum…

Zajisté potkáte ty pochybovače, věčné kritiky, potenciáloničitele, zabijáky snů, kteří se vám vysmějí. Ano, to jsou ti, kteří vše odkládají a žijí podle toho, co jim kdo nakukal. Jsou příliš ustrašení, slabí a zranitelní na to, aby udělali to co vy – žili podle svých vnitřních tužeb. Kdežto ti druzí, ti co žijí v naprostém souladu se sebou samotným, stejně jako vy, od těch nikdy neuslyšíte jediné pochybovačné slovo. Ti vás ze srdce podpoří a rádi podají pomocnou ruku, jelikož oni v minulosti již toto rozhodnutí učinili a ví, že je naprosto reálné uskutečnit to i pro kohokoliv jiného! To jsou ti, kteří vidí neomezený potenciál v každém z nás. Těch se držte! Nechť jsou pro vás vzorem. Použiji slova svého skvělého kamaráda Martina:

Život je přesně tím, co si z něj ty sám uděláš.

Co si z něj uděláš ty? A nyní oblíbený test závěrem. Představte si modelovou situaci: Ráno vstanete z postele a na stole v obýváku leží obálka, kterou začnete pomalu otevírat… Skrývá v sobě dopis, ve kterém se píše, že dnešek je vaším posledním dnem na tomto světě. Žádný zítřek pro vás již nebude! Jak tento den prožijete, pokud víte, že máte několik posledních hodin…?

Dnes nebudu napovídat. Je to pouze na vás! Jen se zamyslete. Pokud budete žít každý okamžik na 100 procent, budete se cítit báječně, jelikož budete plně konfrontováni s vlastním Já! To je vaše pravé Já, vaše identita… Otázka závěrem: Jak víte, že tento den není dnešek? Plně se probuďte a žijte! Není nač čekat!

13 KOMENTÁŘE

  1. Po nějaké době opět článek, který je naprosto perfektní 🙂 kdyby tady byl nějaký zlatý fond příspěvků, tak bych ho tam zařadil na 100% 🙂 děkuju za inspiraci 🙂
    Poslední dobou mi hodně věcí dochází 🙂 a jsem rád, že sem částečně i díky vám mohl vyjít opět na tu správnou cestu k úspěchu 🙂

  2. Wow, Jirko… koukam, ze jsem si pred pridanim sveho prispevku mela precist ten Vas, abych nepsala to same :))
    Musim rict, ze je ten clanek naprosto vyborny!!! plny optimismu, inspirace a energie!!!
    Preju Vam krasny dnesek!!! 🙂
    Zuzi

  3. Teď už zbývá tu pozitivní energii a naladění využít 🙂 já ho dneska využil naplno:) a můžu říct, že jsem dneska fakt žil 🙂 .. a tolik věcí co jsem stihnul, se a ještě jsem se do nich opravdu ponořil a byl při jejich dělání opravdu šťastnej a zažíval takový pocit FLOW, že to až možný není :)….

  4. Problém většiny lidí je ovšem v tom, že nevyužijí ten moment naladění naplno (většinou vůbec), však kolika lidem denně chodí na mail všelijaké prezentace plné moudra, optimismu, kreativity a nadšení…?

  5. a kolik z nich využije tohle naladění a něco užitečného? Většina lidí si řekne, že to je hezké a přepošle to dál a to je vše.

  6. Pohodový večer Zuzi a Jirko. Jsme moc potěšeni vaší velepozitivní reakcí! Pokud jste z článku až takhle nadšeni, pak článek na 100 procent splnil svůj účel. Můžeme slíbit, že se budeme maximálně snažit být ještě lepší! 🙂 Radek

  7. Zdar Radku.
    Koukam, ze co jsem te v mladi naucil… … :D:D:D

    jinak pekne sepsane, na zaver k dane otazce bych si odpovedel bud necim hodne neslusnym, nebo necim o sportu (nechci byt konkretni, vsak ty poznas kdo jsem:D) jen me tak napada – po sportu (i po tom neslusnem) bych byl unaveny a spal bych (a nejspise umrel ve spanku, jestlize se jedna o posledni den) ale ta pointa – denne spis kolik?? 8-10h?? 😀 neni to ztrata casu, ktery jde pouzit jinak? 😀 Denne spim 4h, a zpravidla se prospim az v nedeli…
    Jak ty zabijis cas? 😀

  8. Čau Romane :), dík za příspěvek do diskuse! Rozhodně perfektně sedí k danému tématu… S tím spánkem máš rozhodně pravdu (toto téma je tu detailně rozebráno v jednom z předchozích článků – určitě na něj mrkni a aktivně se zapoj do diskuse). Spát 8-10 hodin denně je opravdu moc, to souhlasím. Mám vyzkoušeno, že 5 nebo 6 hodin spánku může být optimum. Ovšem vím, že se to dá srazit i níž… 🙂 Měj se parádně! Radek

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here