Ve většině případů již neplatí, že jsou profese buď ryze mužské, nebo ženské. Uspět lze v čemkoli, nehledě na pohlaví! K některým profesím a situacím je ale potřebné vědět, kdy zabodujete s mužskými prvky a kdy naopak s ženskými, tedy které stránky své osobnosti v daném prostředí a situaci využít.
Vnímání času
Zpravidla mužům se přiřazuje včasnost, mají totiž rádi vše pod kontrolou. Navíc je zažité, že na schůzku správný gentleman dorazí o 10 minut dříve a správná dáma o 10 minut později. V práci se v drtivé většině včasnost vyplatí, tedy pochlapme se.
Výjimečně se najdou ale situace, kdy je dobré např. klienta trochu napnout – zahrát na zaneprázdněnost, uvolněnost, někdy až nedobytnost, což je vnímáno jako ženský znak. Chceme-li, aby nás klient (nebo kdokoliv) dobýval, inspirujme se typicky dámským pojetím času.
„Řekla jsem Ti, že budu připravená za 5 minut, tak mě přestaň každou půlhodinu volat!“
Autor neznámý
Hlas
Tón hlasu dělá více, než si připouštíme. Hluboký basový hlas působí suverénně a vzbuzuje respekt. Chceme-li něco zdůraznit/prosadit, nezvyšujme tón, ani výrazně decibely (to působí agresivně), ale naopak snižme jeho hloubku i rychlost. Vysoký hlas vyvolává u ostatních ochranářský pud nebo zděšení, kde se skrývá ta pískající holčička v tísni. V pracovní sféře je prokázáno, že ženy, které zvolní a mluví hlubším hlasem, jsou pokládány za důvěryhodnější a spolehlivější. Pokud naopak chceme, aby bylo vidět, že si něčím nejsme jisti, že potřebujeme vedení, že chceme, aby se nám dostalo citu a ochrany, zvyšme na alt.
Zajímavost: Pokud při rozhovoru s mužem žena zvyšuje hlas a muž ho snižuje,
jde o neklamné znamení, že spolu flirtují.
(Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách)
Zpětná vazba
Muži nemívají při rozhovoru bohatou mimiku a nedokáží současně poslouchat a mluvit. Proto je i (pro ženy) klasické „Hmm, rozumím…“ často problém. Ten, kdo hovoří, pak může tápat, zda je vůbec posluchačem vnímán a chápán. Ženy při rozhovoru pozorují gestikulaci, mimiku, obsah sdělení a ještě zvládají dávat zpětnou vazbu (minimálně pokyvováním). Muži, kteří se o totéž pokusí, ve finále neví nic. Zde se pánům vyplatí trénink, protože bez vynikající komunikace se úspěch neobejde.
„V životě je víc práce pro ženské srdce než pro mužský rozum.“
Dušan Radovič
Obsah sdělení a úkoly
Muži preferují body: jednoduše, stručně, jasně a ideálně se zaměřit jen na jeden problém. Pokud jsme tedy v mužském prostředí a úkolujeme, přizpůsobme se tomu. Napišme přehledně pár bodů a řekněme k nim jen základní informace. Když je zasypejme detaily, nebudou ani vědět, co je za den. Od ženy můžeme chtít více věcí najednou, přidat podrobnosti, řešit okolnosti…
Nejdůležitější pravidlo hovoru s mužem: mluvte jednoduše.
Předložte mu k přemýšlení vždy jen jediný námět.
Ženy jsou schopny zároveň mluvit a poslouchat a u toho vyčítat mužům,
že nedokážou dělat ani jedno z toho.
(Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách)
Pokud chce žena vynikat v prostředí, kde se vyžadují více mužské principy, měla by mít dlouhý rozhodný krok, široká ramena (kostýmky, saka), nezvyšovat tón hlasu, na vyšší kolegy/šéfy se dívat tak, že odstoupí o krok, aby na ně lépe viděla, ale nevytáčet hlavu a oči, nedívat se spodem (hierarchie). Vybírat konzervativnější barvy oblečení (růžové květy na šatech jsou v takovém případě pasé) a efektivně přizpůsobit obsah sdělení a rozvržení úkolů mužům tak, aby je správně pochopili a vykonali.
Pokud chce muž vynikat v prostředí, kde se vyžadují více ženské principy, měl by zvolit drobnější kroky, pohodlné, (klidně upnutější) oblečení ve veselých, pestrých barvách. Neměl by se ostýchat pozorně naslouchat, rozpovídat se a rozhovor prožívat: kouzlit s výškou i hlasitostí hlasu, používat mimiku… Nebát se více simultánních úkolů a hledět na projekt komplexně i s podkategoriemi a všemi náležitostmi, nikoliv jen na jeho část. A samozřejmě dominanci a hierarchii neřešit.
„Ženy bez mužů vadnou, muži bez žen hloupnou.“
Anton Pavlovič Čechov
Většina prostředí je však dnes (naštěstí) smíšená. Prolínají se tam tedy znaky obou pohlaví. Někdy je potřeba se pochlapit, jindy použít několika-procesorový ženský přístup a cit. Mužské rysy jsou pokládány za suverénní, klidné a silné, ženské zase za jemné, starostlivé a citlivé. Musíme si tedy uvědomit, kdy jakou část své osobnosti využít. Jsou chvíle, kdy se bez empatie a citu neobejdeme, stejně tak jsou okamžiky, když bez síly a suverenity nelze jít dál. Občas se potřebujeme zaměřit na jeden problém a tomu se na 100% věnovat, jindy zase vyřešit více problémů naráz. Ženy jsou většinou dobré řidičky (bez vážných nehod) ve dne, muži v noci… Nic není horší, nebo lepší. Každý v sobě máme jak testosteron, tak estrogen (maskulinní i femininní část) a jen kombinace těchto vlastností zaručí úspěch. Inspirujme se a spolupracujme!
„Společné věci činí vztahy příjemnými, ale zajímavými je činí drobné rozdíly.“
Autor neznámý
Tip:
Pokud vás zajímají tyto rozdíly (ve vztazích i všeobecně), doporučujeme knihy: Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, Proč muži lžou a ženy pláčou.
