Přestože se naše země může pochlubit mnohými přednostmi, extrémně vysoká pohoří a mořské pobřeží k nim bohužel nepatří. Ani tak si ale nemůžeme stěžovat na nedostatek příležitostí ke sportovnímu vyžití nebo aktvivní relaxaci. Narůstající počet českých, ale i zahraničních lyžařů, snowboardistů a běžkařů, kteří každoročně tráví volný čas v horách po celé republice, to dokazuje. Jenže mnozí také znají na „svých“ kopečkách už každý smrček, hang i zatáčku, bohužel také nesmírné fronty u vleků a lanovek. A i sjezdovky se s narůstajícím umem a rychlostí tak nějak zkracují a zkracují…
Tisíce lidí si už proto zvyklo neodpustit si každoroční výlet do Alp, nejčastěji míří do těch rakouských, italských nebo švýcarských. Desítky sjezdových tratí, snowparky, příjemné hospůdky s tradičním menu, podstatně menší zástupy lidí, kteří se chtějí znovu dostat pomocí lanovky nahoru na svah… Nechcete ale vědět jestli tohle je opravdu to nejlepší horské vyžití? Co takhle „lyžovačka“ na jiném kontinentu? Nechme být notoricky známý americký Aspen, stejně dobrý a možná lepší je kanadský Whistler. Whistler je místo, kde to žije!
Zakousnete se hranami svých nových carvingových lyží do sjezdovky, jedete s větrem o závod a nemusíte kličkovat mezi ostatními nadšenci, protože zkrátka na svahu nikdo jiný kromě Vás není. Jen těžko představitelný sen? Skutečnost. Ski resort je opravdu rozsáhlý, a tak i Vám se může stát, že si vychutnáte alespoň na chvíli svou „soukromou“ jízdu.
„Whistler and Blackcomb Mountains“, jak se toto pásmo nazývá, je součástí Pobřežních hor (neboli Coast Mountains) v Britské Kolumbii na západě Kanady. Samotný Whistler, desetitisícové město, se nachází asi 2 hodiny jízdy autem od Vancouveru a 40 km od Severního Tichého oceánu. Svým vzhledem na první pohled připomínají evropské Alpy, a to jak geologickým původem, tak výškou. Kdo je tedy z podobného prostředí zvyklý především na němčinu a italštinu, bude chvilku překvapený, že všude kolem se vlastně mluví „svěží“ a rychlou americkou angličtinou. Ale proč se kromě sportování taky nepřiučit trochu toho typického akcentu?
V polovině šedesátých let několik podnikatelů z Vancouveru začalo měnit svoji vizi v realitu – tedy stavět ve Whistleru rozsáhlý komplex, který by posloužil jako místo pro konání zimních olympijských her 68. Tento sen bohužel nevyšel, ale přesto se nevzdali a pokračovali v budování lyžařského resortu. V roce 1980 byly zbudovány lanovky a vleky také na sousední Blackcomb Mountain a celý komplex se během let stal naprostou špičkou mezi středisky zimních sportů v Severní Americe. A proto není překvapením, že se Whistler/Vancouver stal oficiálním hostitelem Zimních olympijských her 2010. Sen se vizionářům ze západní Kanady tedy přecijen vyplnil.
Jak už bylo řečeno, hory nevynikají nijak extrémní výškou, tou se vyrovnají právě dobře známým Alpám. Nejvyšší bod na hoře Whistler je 2182 metrů, Blackcomb je o 102 metrů větší. Tajemství jejich „úspěchu“ přesto tkví ve velkém počtu dlouhých sjezdových tratí a bez nadsázky lze říct, že i několika „nekonečných“. Dohromady si mohou návštěvníci vybrat z více než dvou set sjezdovek. Pro dobrodruhy, kteří ale standardní sjezd dolů považují za nehoráznou nudu, mám dobré zprávy. Na rozdíl od evropských hor se zde může jezdit prakticky všude. A když říkám všude, myslím tím opravdu všude. Žádné zákazy projíždění mezi malými i vzrostlými stromy nebo jinde mimo vyznačenou trať. Boule, hluboký sníh, svahy s kamenitým terénem, skály – vše je dovoleno. Samozřejmě s upozorněním, že pouze na vlastní nebezpečí. Zdatní snowboardisté, ale i lyžaři si zase mohou zpestřit program divokou jízdou ve snowparku, tedy ve speciálně upraveném terénu pro provádění větších či menších skoků, triků, oblouků a podobně. Jen na pár místech je vyžadováno povolení k vstupu – tyto snowparky už opravdu nejsou pro běžného, byť schopného amatéra.
Dostat se nahoru co nejrychleji a bez zbytečného čekání – v mnohých vytížených střediscích zbožné přání, na Whistleru heslo, které až na výjimečné případy platí. Svézt se tu mohou lyžaři, snowboardisté i ostatní návštěvníci celkem třiceti osmi vleky, z nichž tři jsou velkokapacitní gondoly, jak se zde nazývají kabinové lanovky.
Kanaďané si obvykle pořizují sezónní pasy, ostatní návštěvníci několikadenní. Například šestidenní permanentka stojí okolo 400 kanadských dolarů, což je asi 9 600 Kč.
Ovšem lyžování a snowboarding nejsou to jediné, čím se můžete na Whistleru bavit. Kromě klasiky si mohou neohrožení lyžaři zaplatit stále populárnější heliskiing – sport tak typický pro severní Ameriku. Rozhodně stojí za to alespoň o této možnosti popřemýšlet; představa divoké jízdy v prašanu na svahu o sklonu šedesáti stupňů a několikametrové skoky ze skal, to je jen poloviční pravda. Ve skutečnosti heliskiing zvládne každý lyžař či snowboardista, který si troufne na sjezdovku střední obtížnosti, tedy červenou. Sjezd nedotčenou přírodou, lehký sníh míhající se kolem stehen, rozsáhlé svahy s mírnějším dojezdem a božský klid. Kdo by odolal? Více než 200 tisíc hektarů sněhu mluví za vše.
Whistler je ideálním místem i pro vášnivé běžkaře. Běžecké tratě vedou mimo jiné i podél jezera a představa takové idylky zlomí možná i zaryté odpůrce tenkých lyží.
Dalších možností sportovního i turistického vyžití je zde bezpočet a vyjmenovat je by vydalo snad na celou knihu. Milovníci ledních sportů si přijdou na své ve městě, kde se nachází stadion s obrovským kluzištěm a kde mimo jiné trénuje i místní hokejový klub. Přání vidět hory a jejich okolí z ptačí perspektivy také samozřejmě není nesplnitelné. Jako na dlani budete mít Whistler a Blackcomb díky „sightseeing tour“ v helikoptéře. Přepravu v časech dávno minulých zase připomene jízda na saních tažených aljašskými husky a nezapomnělo se ani na indoorové sporty. Lezení po umělé stěně, bazén, squashové kurty, fitness… A třešničkou na pomyslném dortu je adrenalinový bungee jumping z mostu nad ledovcovou řekou.
Ale nejen sportem živ je člověk. Ve městě je nespočet příjemných barů, hospůdek a restaurací, jejichž nabídka se podnik od podniku liší. Máte chuť na pravý americký steak (well done, medium či raw?) nebo dáte přednost asijské delikatese? Kdo preferuje posezení u dobrého piva, neměl by vynechat návštěvu pravé „irish pub“ a za zvuku typické hudby si vychutnat pintu legendárního Guinnesse. Mezi nejoblíbenější restaurace patří Monk´s Grill s útulným designovým interiérem.
Přivézt si domů nějaký suvenýr je téměř nutnost. V centru města mohou hosté spojit večerní procházku s nakupováním v desítkách luxusních butiků, parfumérií, obchodů s mladou módou a sportovním vybavením, i v těch, kde se dají vybrat typické předměty „made in Canada“.
A právě nejdražší butiky nejen s pravými kožichy, ale také s nejkvalitnější lyžařskou výbavou, obrazy, sklem značky Swarovski nebo nábytkem, mají společnou adresu s několika hotely, jež se mohou pyšnit pěti hvězdičkami – Four Seasons Resort, Fairmont Chateau Whistler, Hilton Whistler Resort & Spa, Pan Pacific Mountainside, Pan Pacifik Village Centre a Westin Resort & Spa. Tyto hotelové komplexy nabízejí perfektní servis v luxusním a velmi příjemném prostředí, kde si hosté po náročném dni zaslouženě odpočinou.
Za zmínku stojí Pan Pacific Village Centre, který spadá do kategorie boutique hotelů. Všechny pokoje jsou vybaveny kuchyní, krbem i balkonem, hosté mohou relaxovat ve vyhřívaném venkovním bazénu, sauně, tělocvičně, při masáži nebo v lázních. Samozřejmostí jsou i prostory pro vyřizování obchodních schůzek a konference.
Komu se pobyt v resortu opravdu zalíbí a pokud dovolí bankovní konto, pro toho není problém si hotelový pokoj jednoduše koupit. Rozhodně by nebyl výjimkou. Pak už jezdí trávit dny volna „do svého“, stejně jako ti, kteří preferují větší soukromí a pronajímají si domek nebo chatu, postavené v kanadském stylu, které i přes veškerý komfort, který skrývají, neruší svým vzhledem a barvou okolní krajinu, ale přirozeně s ní splývají.
Ceny pokojů odpovídají kvalitě služeb. Jedna noc stojí podle typu suitu průměrně od 200 do 900 kanadských dolarů (2 800-17 000 Kč)
Alespoň pár dní strávených na Whistleru je nezapomenutelný zážitek, ať už pro ty, kteří si chtějí pobyt vychutnat s veškerým komfortem, nebo pro ty, kteří zvolí menší hotýlek v centru města. Nejdůležitější je pohodová, ale i dynamická atmosféra, které toto město zasazené do nádherné přírody má. A proto také sem zavítal například britský princ Charles se svými dvěma syny, stejně jako zpěvák Seal s modelkou Heidi Klum. O tom, že byli spokojeni, není pochyb. Nemáte už taky chuť skočit do přeskáčů a vyrazit na svah?
