Výmluvy, výmluvy, výmluvy, kdy a proč je vůbec používáme?

0
544

Vždy je lehčí hodit chybu na druhé než přiznat vlastní pochybení. Vždy je lehčí to vzdát než to spravit. Výmluvy jsou přirozenou sebeobranou, kterou každý občas (v různé míře) praktikuje. Může se jednat o nevinné, taktní vyklouznutí ze svízelného okamžiku, ale může jít i o víc – o něco, čemu se jinak nezvládneme postavit. Potřebujeme tedy nahlédnout za oponu, abychom poznali, kdy se za ni můžeme schovat a kdy naopak vyjít před ni a věc bezprostředně řešit.

výmluvy

 

Jako taktní formu chápeme nezraňující výmluvy – jen částečný úhel pohledu, neúplné informace, které nijak zásadně neovlivní ničí život a chrání obě strany.

Moc dobře vaříš, ale já už jsem po obědě. Víc do sebe nedostanu.
Nemůžu s Tebou jít běhat, jsi velice rychlý a já bych Tě zdržoval.

Na obědě ani společném běhu svět nestojí, avšak je zbytečné dotyčného odpálkovat tím, že na jeho jídlo dnes nemáme chuť a že se nám nechce běhat. Neskrýváme žádný problém, zášť, nenávist… a především nikoho nezraňujeme a neobviňujeme!

Oproti tomu stojí ale výmluvy, které nás sice také (na první pohled) chrání, ale okolí zraňují a hraničí s obviňováním. V dlouhodobém měřítku škodí i nám samotným, protože kamuflují ty správné životní cesty. Takové výmluvy bychom mohli označit za: hození nákladu na druhé. Vyvarujme se jim! Pokud nám někdo takový náklad naloží, musíme pochopit jeho pravou podstatu a poznat, zdali ho (s)nést, řešit…

1. Já nemůžu, protože

a) Já chudák

Postěžovat si? Můžeme. Úmyslně vyvolat v druhém pocit viny za to, že on se má dobře? Nikoli!

Nemůžu přijít, protože mi není dobře, mám virózu. Mrzí mě, že mě to skolilo. Promiň.
Nemůžu přijít, protože mám virózu. To víš, ne každému byla dána silná imunita a peníze na nejlepší léky. Promiň.

Poznáte, která verze není jen „vyklouzávající“, ale především zbytečně zraňuje?

b) Já důležitý

Mít sebedůvěru a svůj řád? Ano. Povyšovat sebe nad druhé? Ne!

Promiň, to kafe musíme odložit. Mám spoustu práce, kterou jsem nestihl. Dám Ti vědět, hned jak budu moci.
Promiň, to kafe musíme odložit a nevím na kdy… Mám strašně moc práce, která je důležitá a tak mi na nějaký kafe nezbývá čas.

Poznáte vhodnou verzi od nevhodné?

2. Já nemůžu, protože TY

Jsme v něčem omezováni, limitování? Pak to řekněme! Máme vlastní problém, které si obhajujeme tím, že to svedeme na druhé? Chyba!

Pro většinu lidí je snadnější říci, že jsme příliš rychlí, než aby uznali, že oni jsou pomalí nebo že nám nestačí. Je to jakási záchranná sít pro EGO, která se ale nevyplácí. Uveďme si pár příkladů, které nám pomohou poznat jiný úhel pohledu…

Zdržel jsi mě. / Zapomněl jsem s tebou na čas (popř. nezvládl jsem odejít dříve).
Nemáš nadání (popř. jiskru). / Nejsem schopen objevit a ocenit Tvé nadání (popř. jiskru).
Máš příliš velké nároky. / Nezvládnu splnit Tvé nároky.
Jsi nedůvěryhodný. / Bojím se Ti důvěřovat.
Nejsi podle mých představ. / Nedokážu jít za hranice mého standardu.
Moc přemýšlíš. / Nedokážu držet krok s Tvými myšlenkami.

TIP:
Když jeden běží rychle a druhý pomalu, není řešení obviňovat rychlíka ani loudala. Stačí, když jeden zpomalí a druhý zrychlí. V nesnadných situacích si vzpomeňme na Šalamounské rozhodnutí.

3. Nemůžu, protože proto

Občas skrýváme naše chyby i před sebou samými. V takových případech sice neubližujeme nikomu druhému, ale sami sobě ano.

Mám rád jistotu. / Bojím se riskovat.
Mám málo peněz. / Neumím hospodařit.

„Většina lidí spotřebuje více energie na mluvení o problémech
než na jejich řešení.“

Henry Ford

Shrnutí:

zásadních věcech jsou výmluvy nežádoucí a slouží pouze jako zpomalující a matoucí element.
Zaměřme se na řešení, dívejme se z více úhlů.
Taktní výmluvy užívejme s citem a pouze, pokud naše svědomí zanechají čisté.
Svět obsahuje tolik pravd, kolik je lidí, proto si nenechme výmluvami druhých zatarasit vlastní cesty.
Pokud nemáme kladívko a talár, tak se vyhněme souzení (každý má právo na svůj styl, názor, cestu).
Stejně jako sebeobrana musí být přiměřená, tak i výmluvy musí splňovat jisté podmínky – neubližovat a neklamat.
Jako vždy empatie je nepostradatelná!
Pokud jsme na místě boxovacího pytle, tak nezapomínejme na sebelásku (popř. únikový východ).

 

POZOR! Lidé mají právo na výmluvy (klidně i absurdní), pokud se jedná o reakci na rýpání (protože to je absurdní vždy).

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here