Asi málokoho by v době jejích začátků napadlo, že ze středostavovské učitelky pocházející z anglického venkova se vyklube majitelka módního impéria. Prvním větším iniciátorem zázračné proměny byla vlastně romantická zápletka. Ostatně většinou se měníme právě kvůli opačnému pohlaví. A tak i Vivienne, jíž osud do cesty zavál přitažlivého studenta umění, hodila za hlavu profesi učitelky a vyměnila knihy a psací potřeby za látky, nitě a jehly.
Spolu s již zmíněným umělcem, Malcolmem Edwardsem si otevřeli v Londýně menší krámek s oblečením určeným pro pomalu se rozrůstající punkovou kulturu 70. let. Éra Hippies v té době končila, na scénu přišli punkeři, kteří nevídaně ovlivnili celý módní svět, což můžeme pocítit i dnes v podobě všelijakých špendlíků, zipů a drze roztrhaného oblečení.
Tehdejší atmosféra vzdoru a rebelství přiměla Vivienne a Malcolma dát obchodu nové jméno – „Sex“, následovalo „zdrsnění“stylu nabízeného zboží. V regálech se tak objevovaly hlavně věci, jež měly za úkol znechutit lepší vrstvy. Cílem bylo, aby nad nimi bohatší spořádaní obyvatelé krčili nos. Velmi provokativní kousky oblečení spojené se jménem kapely Sex Pistols slavily úspěch. Kdo by tehdy řekl, že právě tento obchůdek bude odrazovým můstkem pro jednu z největších módních ikon 20. století.
Zdá se, že v módním světě urazila Vivienne velmi dlouhou trasu. S přibývajícím věkem začala inspiraci hledat nejen v historii, tradicích, aristokratických choutkách, ale zejména ve smyslnosti a sexualitě, což nejlépe vystihují její tvrzení, že móda je o sexu. To můžeme sledovat na její zálibě v korzetech, sametu, krinolínách a spodním prádle. Něco z mladistvé provokace a rebelství v ní přece jenom utkvělo.
Nasnadě je hned další její radikální prohlášení, že v módě je z jediného důvodu – aby mohla zničit slovo konformita. Je všeobecně známo, že většina návrhářů nesnese obyčejnost, unylost či nudu. Rebelská originalita Vivienne Westwood však nezná hranic. Některé modely jsou dokonce jakýmsi vtipem ušitým na tělo. Z jejich šatů srší nespoutanost, výsměch a neřest. Nebezpečná to kombinace, nic pro slušňáky.
Mezi její nejznámější díla patří lodičky na 25 cm vysokých podpatcích, které jsou tím pádem téměř nenositelné. Dalším povedeným módním výstřelkem jsou šaty, v nichž se nechala nafotit jako Margaret Thatcher či britská Královna. Ty pocházejí z období, kdy ji políbila můza v podobě britských tradic, tartanu (skotský károvaný vzor) a královského šatu. Samozřejmě, že šlo o parodii na královskou haute couture, Vivienne nikdy neuměla být vážná.
Samotná značka Vivienne Westwood dnes kromě oblečení pro ženy i muže zahrnuje i šperky, parfémy, tašky, oblečení pro psy a čajové soupravy. Jistě – na takovou škálu produktů by nestačila ani geniální Vivienne. Na konečném vzhledu současných modelů se podílí i její manžel a několik pečlivě vybraných návrhářů. Vivienne však nezůstává na povrchu, nepovažuje lidské bytosti za pouhá ramínka či věšáky na oblečení, pilně se věnuje i dobročinnosti. Modely této bývalé učitelky a punkerky jsou čím dál více žádané. Může se ostatně pochlubit několikanásobnou výhrou titulu britská návrhářka roku, a to zaslouženě.
