Tomáš John Baťa: Jak se buduje impérium

2
396
Za pár měsíců oslaví tento stále se usmívající a milý pán své devadesáté třetí narozeniny, přesto vypadá minimálně o deset let mladší. Jak je možné, že muž, který zažil téměř všechny důležité události 20. století a jehož život rozhodně nepřipomínal procházku růžovou zahradou, působí dnes tak optimistickým dojmem?
První, co člověka na Tomáši Baťovi, synovi zakladatele slavné obuvnické značky, upoutá, je jeho nezlomná víra v hodnoty, kterým se mnozí už dnes vysmívají. Stále je pevně přesvědčen, že úspěchu lze dosáhnout i jinak než chladnými kalkuly a stylem „jít přes mrtvoly“. Poctivost, pokora a píle – tedy Tři pé, kterými by měl disponovat každý podnikatel. Pro někoho nesmyslná a bláhová myšlenka, ale slyšena z úst Tomáše Bati nabývají tato slova opět velkého významu…
Tomáš Jan Baťa, který se narodil ve stejný rok jako zazněl první výstřel světové války, se měl stát dokonalým nástupcem ve firmě svého otce. Ten věděl, že nejen perfektní vzdělání ve škole, ale také „přičuchnutí“ k řemeslu je nezbytnou součástí výbavy ředitele továrny. Bylo nemyslitelné, aby jeho jediný syn pouze studoval, ale nikdy nepoznal praktickou část obuvnického kumštu. A tak vedle maturitního vysvědčení z Obchodní akademie v Uherském Hradišti a vzdělávacích pobytech ve Švýcarsku, Německu a Anglii, získal i výuční list v oboru ševcovství. Tomáš Baťa junior tak bořil mýty o rozmazlených továrnických synech, kteří se od narození vyhýbali jakékoliv manuální práci. A nezůstalo jen u symbolického listu, malý Tomáš si tuto profesi i náležitě vyzkoušel.  
Na prahu dospělosti, tedy v osmnácti letech bohužel ze života mladíka odešel jeden z nejbližších, tatínek Tomáš Baťa, který havaroval s letadlem při cestě do Švýcarska. A tak se jeho syn stal opravdu dospělým mnohem dříve než většina jeho vrstevníků. Se strýcem Janem, který převzal společnost, jezdil často na služební cesty, dál se vzdělával a brzy se stal vedoucím prodejny v Curychu, později ve svých třiadvaceti letech založil pobočku Baťa v Belgii.
Těsně před začátkem druhé světové války směřovaly kroky Tomáše Johna Bati až do Kanady. Po okupaci Čech přijeli do země i další obuvničtí odborníci z baťových závodů i s rodinami a společnými silami založili na území mezi Torontem a Montrealem „miniaturní kanadský Zlín“, městečko Batawa. Jak je patrné, název vznikl spojením jména Baťa a poslední slabiky kanadského hlavního města Ottawa. V Batawě byly nejprve založeny dvě školy, dva kostely a sportovní zařízení. Později přibyla pošta, banka a samozřejmě i výrobna obuvi, ale v době války se továrna zaměřila na výrobu gyroskopů, děl a torpéd a také vojenskou obuv pro kanadské vojsko. Díky tomu se stala obchodní značka Baťa výrazným prvkem v rozvoji kanadského průmyslu a Tomáš Baťa získal koncem sedmdesátých let dokonce Řád Kanady, nejvyšší kanadské státní vyznamenání.
Po skončení druhé světové války se chtěl Tomáš Baťa vrátit do své rodné země, ale neučinil tak. Na základě Benešových dekretů byly zabrány zlínské továrny, které později komunisté přejmenovali na Svit. Dokonce i Zlín, jak známo, dostal v roce 1948 nové jméno Gottwaldov. Bylo přece nemyslitelné, aby Češi vzpomínali na jméno, které bylo symbolem nepřátelského kapitalistického západu…
Přesto se Tomáši juniorovi podařilo vybudovat v Torontu „nového“ Baťu – Bata Shoe Company je značka proslulá po celém světě, s více než sto továrnami v devadesáti zemích. Ale proč? Jsou boty od Bati snad magické? Vlastně ano. Od počátku jde o velmi kvalitní obuv, která je ale díky svým příznivým cenám dostupná téměř všem, a určitou roli hraje samozřejmě dlouholetá tradice.
Zpátky do své vlasti se Tomáš John Baťa vrátil – jako mnoho jiných emigrantů – až po dlouhých letech, v roce 1989. Od té doby ale navštěvuje republiku, nejen kvůli pracovním povinnostem, pravidelně. Stal se dokonce jednou z osobností kalendáře hlavního města Prahy pro rok 2007, který nafotil Jakub Ludvík.
Před nedávnem oslavil známý obuvník kromě svých narozenin také další životní jubileum – rovných šedesát let od svatby s manželkou Sonjou, se kterou vychoval syna, který dnes řídí celý koncern, a tři dcery.
Tomáš Baťa se stal především díky silné vůli a víře v poctivou práci následováníhodným příkladem. Příkladem pro všechny, kteří opravdu chtějí něco dokázat, snad i trochu zlepšit svět, jakkoliv se to může zdát bláhové.

2 KOMENTÁŘE

  1. Kam se autorum podel Jan A. Bata? Nebo mame snad verit, ze jeho vyznam byl omezen na to, ze s nim Tomik jezdil na sluzebni cesty???? SMESNE.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here