Strach ze změny anebo strach ze ztráty toho, co důvěrně známe?

0
4048

Říká se, že lidé se bojí změn. Anthony Mello ve své knize Bdělost píše, že se nemůžeme bát něčeho, co vůbec neznáme. Prý se ve skutečnosti bojíme ztráty toho známého.

Je obecně známo, že hlavně starší generace má problémy se zvykáním si na nové inovace. Za posledních 30 let se náš svět tak moc změnil. Na svět přišly mobilní telefony, internet, platební karty a další novinky. Kdo z našich prarodičů například používá aktivně dotykový telefon či internetové bankovnictví?

Chcete udělat babičce na Vánoce radost a koupit ji zbrusu nový dotykový telefon, který nakonec vrátí se slovy, že je to moc složité a moderní. Ti mladí přece všechny tyto nové věci mnohem lépe přijímají. Problém se zvykáním si na novinky se však netýká především starší generace. Máme prostě rádi své osvědčené, staré věci a aktivity. Do školy chodíme nebo do práce chodíme vždy stejnou cestou, nakupujeme ve stejných obchodech, v restauraci si dáváme pořád stejná jídla a když se něco změní, tak nás to rozhodí.

Je pro nás vůbec zdravé tolik lpět na svých zaběhnutých věcech a vůbec proč je to pro nás tak důležité? Psycholog Maslow udělal model, který nazval pyramida potřeb. V jeho modelu je potřeba jistoty a bezpečí. Jedná se o potřebu, která patří k našim základním a bez které se nemůžeme obejít. Všechny naše stereotypy a rutiny nám dávají pocit bezpečí.

Výhody těchto stereotypů:

1) Úleva od rozhodování – Jsou to situace, které již děláme automaticky, aniž bychom nad nimi museli přemýšlet, tudíž se vyhneme stresu při rozhodování

2) Pocit jistoty – Důvěrně známe všechny kroky a následky rozhodování, cítíme se jistí v osvědčených věcech

3) Uchráníme se od zklamání – Pokud děláme věci stále stejně, nemůžeme selhat či udělat chybu.

Nyní se dostáváme k druhé otázce, jestli je to pro nás vůbec zdravé tolik lpět na všem starém? Ve filmu Pošli to dál říká sedmiletý Trevor: „Někteří lidé mají hrozný strach ze změn. Někteří lidé jsou zvyklí na to že věci jsou takový, jaký jsou, i když se jim to nelíbí. Bojí se a radši to vzdají, ale tím všichni něco ztratí.“

Trevor má pravdu. Některé stereotypy a rutina nejsou špatné, ale v případě, že nám to brání v našem osobním rozvoji to může škodit. Bez změn bychom se nikdy neposunuli dále v našem životech, nenasbírali bychom nové zkušenosti. A vlastně bychom nikdy nic nového nezažili.

Nemůžeme očekávat, že vše zůstane stejné. Nejde to, a ani nemůže. Všechno a všichni se kolem nás vyvíjí. Často se například zlobíme na naše blízké, že se změnily. Nedokážeme pochopit, že jejich priority a názory jsou jiné než dříve. Důležité je však pochopit, že je to součást vývoje a nemůžeme po nikom chtít, aby byl stejný jako dřív, protože ten stejný člověk je o rok později úplně někde jinde. Obvykle nic nejde podle plánu, proto udělejme z naší slabosti silnou stránku a proměňme to v náš prospěch.

  • Hledejme na změnách to, co nám mohou hezkého přinést – Ať se v našem životě změní cokoliv, jsou vždy dvě strany mince. V prvních chvílích můžeme mít možná pocit, že je v našem životě všechno špatně. S odstupem času si vždy řekneme, jak jsme rádi, že to změnilo. Snažme se hledat pozitiva, které nám změny přináší.
  • Nesnažme se bojovat, naopak smířit se s vývojem – Ptejme se, zdali vůbec má smysl se něčemu novému bránit. Nějaké věci občas nemůžeme nijak ovlivnit. To, co je dnes, nemusí být zítra. To, že máme dnes práci, neznamená, že zítra nás někdo nevyhodí. To, že jsme zdraví dnes, neznamená, že zítra neonemocníme. Buďme vděčni za to, co máme dnes a počítejme s možností, že se může časem něco změnit.
  • Změny nás povedou k osobnímu růstu – To, co nemění, zůstává stejné. Rodiče a učitelé nám vždy říkají ať to děláme, tak jak se to vždycky dělá. Občas to však nemusí být úplně nejefektivnější. Díky tomu, že uděláme věci jinak, než nám říkají ostatní, se můžeme něco nového naučit. Zlepšujeme tím svoje schopnosti a kreativitu.

© Petra Zápotočná

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here