Seberte odvahu a obejměte druhé!

Někdy ani nepotřebujeme slova útěchy, někdy stačí jediné gesto. Gesto, při kterém se cítíme, že na to nejsme sami. Gesto, které zahání strach a bolest, které nám dodá odvahu, jistotu a lásku. Tím gestem je objetí. Proč objetí?

Z jednoho průzkumu jasně vyplývá, že 83% lidí vyrůstalo při méně, než jednom objetí a den. A v dospělosti, celých 94% z nás touží po více objetí za den, než se mu dostává.

Objetí má na náš život přímo zázračné účinky. Je to dokonalý způsob okamžitého předání a obdržení lásky od jiného člověka. Doktoři Bill a Dean McGraneovi zjistili, že aby byl člověk v psychologické rovnováze, skutečně potřebuje několik objetí za den. Abychom cítili podporu a lásku, potřebujeme čtyři a pro náš rozvoj osobnosti až 12 objetí za den.

Objímání zahání osamělost a překonává strach. Objímání nás udržuje v přítomnosti. Nepřemýšlíme, co bylo, co bude. Najednou si jen vychutnáváme ten hřejivý pocit, který se nám rozprostře po celém těle, ale nejvíc u srdce.

Objetí se také považuje za klíč, který otevírá zámek k srdci. Ve chvíli, kdy se nacházíme v objetí, otevíráme svá srdce. Otevření srdce je přitom jiný způsob, jak říct, že dáváme svoji lásku, že dáváme sebe. A přitom ji i přijímáme. Čím víc objímáte, tím více bude vzrůstat vaše sebeúcta, a vy si uvědomíte, jak je objímání důležité pro život člověka a pro lásku. Objetí má dokonce léčebné a terapeutické účinky, jen se nesmíte bát, říct si o objetí.

Pokud chcete láskyplný vztah, dopřávejte si s partnerem časté objetí. Čím více partnera objímáte, tím více mizí hádky a nespory, dokonce i nevěra. Častým objetím si budujete mezi sebou silné pouto, založené na důvěře. Váš vztah je pak plný porozumění, lásky a pochopení.

A pokud chcete lepší vztahy v rodině, možná příště místo „ahoj, jak se máš?“ a skoro žádného kontaktu, přistupte blíž, řekněte „ahoj“ a natáhněte ruce. Paže jsou totiž k objímání.

Nedávno jsem slyšela příběh o objetí. „Kolem deváté večer mi doprala pračka a já šla na chodbu pověsit prádlo. Ve stejnou chvíli zrovna vycházel sousedův syn, který ho občas navštěvuje. Z jeho pohledu bylo jasně vidět, že něco není v pořádku. Co se stalo? Nedalo mi a zeptala jsem se. Oni se rozcházejí, kvůli mně, protože s ní nevycházím. A slzy se mu spustili po tvářích. V tu chvíli mě nenapadly žádná slova, co bych měla říct. A tak jsem jen udělala krok blíž a objala jsem ho. Po dlouhém objetí jsem se mu podívala do očí a řekla, všechno bude zase dobrý, ty za to přeci nemůžeš. Ještě jednou mě objal a odešel. Uplynulo pár dní, kdy mě odchytl na chodbě tentokrát s kyticí. Čekám tu na vás. Nechápavě jsem vzala kytici do rukou a dodal. Ten večer, co jsem vás potkal na chodbě, jsem nevěděl, co mám dělat. Vlastně, napadlo mě jen jedno řešení. A sklopil hlavu. Děkuji, ten večer jste mi zachránila život.“

Objetí má v sobě silnou moc. Někdy dokáže i zachránit život. Mějte odvahu objímat. A když budete objetí potřebovat, mějte odvahu o něho i požádat.