Buďte negramotná „nula“ dostatečně dlouho… a povede se to!

10
320




Když jsme poprvé natáhli naši nemotornou nožku s vypasenými faldíky a učinili ten první památný dětský krůček, co se stalo? Pochopitelně, stejně jako ostatní batolata… vypnuli jsme hruď, semknuli lopatky k sobě a se sebevědomě vztyčenou hlavou vykročili s ostatními prcky na pěší túru po Beskydech. Nebo rovnou premiérový maratónský běh? Nechceme nikoho podceňovat, ale předpokládáme, že i vaše dětské krůčky dopadly méně dobrodružně a dost možná skončily strmým, nekontrolovaným pádem. Co na to rodiče? Odepsali nás jako poražence? Ne, věděli, že spadneme ještě nespočetněkrát, než se to podaří! I my jsme to kdesi podvědomě věděli. A dál jsme se s tím týden po týdnu prali. Je to přece tak přirozené.

„Úspěch je zvláštní proces. Je nezbytné být špatný a to dostatečně dlouho, aby ses stal dobrým, skvělým, výtečným.“ Artemis

Nikdo nezačíná v bodě zvaném znamenitost. Excelence neleží pohozená u obrubníku. Mistrovství čeká na vrcholu majestátní hory zvané trénink. Mnoho lidí přešlapuje v údolí a čeká na nějaké mystické boží znamení, které by je naplnilo schopnostmi a horolezeckým umem. Čekají na absolutní připravenost. Dokonalé klimatické podmínky. Ovšem skaliska znamenitosti nikdy nepřihlíží ke schopnostem. Ani k současným podmínkám. Zajímá je jediné. Vaše ochota. „Vida, někdo odvážný učinil první krok. Podíváme se, jak vážně to myslí,“ šeptají si pro sebe a už připravují  zkušební proces, ve kterém má železo projít ohněm a stát se ocelí. Pošlou na vás sesuvy půdy, divoké bouře, štiplavý vichr, nahází přes cestu mnoho kamení. „Uvidíme, jak moc to chce a jak dlouho bude náš odvážlivec ochotný se učit.“

Pouť k dokonalosti začíná. Učinili jste krok, ke kterému se odhodlá jen 5% lidí. Odložili jste odkládání. Vzdali jste se naděje, že se něco naučíte bez pohybu. Pochopili jste, že nauka bez akce jen plní hlavu a vyprazdňuje sebeúctu. Získali jste ochotu čelit nezkušenosti, amatérismu, negramotnosti. Nikdy jste žádnou horu nepokořili, avšak prohlašujete: Udělám první krok a hora sama mě naučí, co je nezbytné.“ To je přístup vítězů. Neposlouchejte někoho, kdo vám okázale a možná nehezkým způsobem připomíná, že se snažíte už dva roky a není to nijak vidět. Váš čas přijde… Jste na cestě… zatímco on stojí a připadá si příliš sexy na to, aby začal z bodu nula. Pokud nemůže začít v bodě nejvyšším, je to pod jeho úroveň. Zvláštní, avšak poměrně častý postoj. 

Jsou v podstatě pouze dvě možnosti. Čekat na dokonalost nebo k ní vyšplhat. Rozhodnutí je na každém z nás, avšak vězte, že zatímco průměrnost si hoví ve své zóně pohodlí a ani o chloupeček dál, excelence je zaměřená na cíle, které leží v neznámé tmě. Na cíle, které ji nutí rozpínat se a růst. A pokud je řeč o zóně pohodlí, ruku na srdce. Neexistuje v mysli člověka větší nepohodlí, než vědomí, že sami sobě zabraňujeme být tím nejlepším, čím bychom mohli být. Nepohodlné je zůstat trčet v té šedi průměrnosti a pohřbít všechny své jedinečné talenty, o kterých jsme neměli ani tušení. V porovnání s tím se nějaký proces plácání se, objevování a pilování stává procházkou rájem.

Chceme vás vyzvat, abyste se vrhli do nové dovednosti, kterou se chcete naučit. Je jedno, jak moc nešikovní v dané oblasti jste. Věřte nám, že až ji vypilujete, bude vám naprosto lhostejné, kde jste začínali. Nezáleží, kolik času to vezme. Možná sklidíte i nějaký ten škodolibý posměšek. Ale co na tom. Buďte tak špatní, jak jen můžete. Vyválejte se v tom. Život vždy zbystří, když vidí člověka, který činí v duchu slov: „Jsem zde, jsem ochotný, udělám cokoliv, nauč mě.“ Budete překvapeni, kolik talentu v sobě naleznete. Svět potřebuje vaši jedinečnost. Nenechte ji upadnout do zapomnění ze strachu být špatný. Být špatný je nezbytný předpoklad k tomu, abyste posléze byli těmi nejlepšími.

10 KOMENTÁŘE

  1. Velmi kvalitně napsaný článek. Zajímám se o osobní rozvoj, úroveň tohto článku a obdobných zde se opravdu blíží hranícím stylu Covey či Carnegie myšlenek.

  2. Jak uz v nadpisu stoji, udelal jste opravdu perfektni praci. Opravdu jednoduche prirovnani (nejdrive s ditetem ucicim se chodit a pote s udolim a horou uspechu), ktere jsem uz tolikrat slysel, ale nikdy ne takovym zpusobem, jakym jste to podal, v clanku, Vy!
    Uplne jsem se zdesil, kdyz jsem cetl jeho nazev, ale ukazalo se, ze je to opet clanek, ktery je naprosto uzasny! Casto rozesilam odkazy na clanky z Dreamlife svym spolupracovnikum a pratelum a muzete si byt jist, ze tento clanek odeslu v nekolika okamzicich taky 🙂
    Preji hezky den, Radek Novotny

  3. Zdravím vás pane Novotný, přeji příjemný podzimní večer. Je mi ctí přijmout vaši chválu, moc děkujeme. Ovšem tou největší satisfakcí pro nás zůstávají naši vážení čtenáři a vědomí, že magazín Dreamlife má potenciál odstartovat pozitivní změny v mnoha lidských životech. Proto vám chci pane Novotný osobně poděkovat za vaši věrnost a následné sdílení obsahu s blízkými. Budeme se i nadále snažit a rozvíjet, abyste i v následujících dnech a měsících měl dostatek důvodů k dalšímu rozesílání. Mnoho odvahy a zdolaných vrcholů srdečně přeje Michal Kreslík, redakce Dreamlife.

  4. Mnohokrát děkujeme za vaši pozitivní reakci k článku. Díky patří i vámi zmíněným autorům. Pány Stephena Coveyho (článek zde) a Dala Carnegieho (článek zde) považuje autor článku za jedny ze svých nejvlivnějších (knižních) mentorů. Přejeme vám příjemný víkend a svižný start do nového týdne. S pozdravem Michal Kreslík, redakce Dreamlife

  5. Zdravím redakci, už to je dlouhá doba co čtu vaše články, tento článek velice zajímavý. A prostě nestčí ho číst jen jednou. Nejlépe 3x. Dodá to seběvědomí. Sám jsem nyní v pozici kdy jsem se vrátil z ciziny a hledám práci a byt. Chci založit rodinu, postavit dům a zasadit strom ale stále se nedaří a díky tomuto článku se mi otevřeli oči, začínám chápat kde je chyba. Co se děje. A co by se mělo udělat. Už hodně lidí jsem prokouknul, co s týká práce. Sám jsem naletěl mnoha lidem. Ale vždy se chci znovu postavit na vlastní nohy a jít dál. A pokud možno výš. Proto díky za takovéto články. Dodávají člověku naději a odhodlání. Váš věrný čtenář Roman.

  6. Hezké poledne vážený čtenáři Romane. Blahopřejeme vám k vaší současné životní situaci a přejeme, ať z ní vyždímáte všechen růst a přiležitosti, které v sobě ukrývá. Je nám potěšením, že se magazín Dreamlife stal jedním ze zdrojů, ze kterého čerpáte sílu a inspiraci. Děkujeme za vaši přízeň. S přáním úspěšného dne Michal Kreslík, redakce Dreamlife

  7. je mi uz sedesat a tak konecne mam cas na vsechno,co jsem si kdysi prala delat a na co nikdy nebyl cas….. ucim se hrat na klavir :-), ucim se malovat a mam pocit, ze zacinam dalsi zivot ! Moc dekuji za slova Vaseho clanku, to je proste psychicky doping 🙂 Hned to posilam dceri a nekolika znamym, kteri jsou tehoz nazoru, ze nikdy neni pozde a lepe je se pokusit i znacne pozdeji,nez jen litovat, ze to neumim ….
    Diky, moc jste me potesil 🙂 ! A letos na vanoce zpivame koledy uz pri klaviru 🙂
    Vase
    Zdena Galajdova

  8. Příjemné odpoledne paní Galajdová, vážíme si Vašich vřelých slov. Děkujeme. Především si však ceníme toho, že nám všem jdete příkladem. Ať se Vám i nadále daří a máte ze sebe radost! Mnoho nových dovedností, koníčků, láskyplné prožití Vánoc a potěšení nejen z klavírního doprovodu přeje Michal Kreslík, redakce Dreamlife

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here