Philip Rosedale: Sen o fenoménu za horizontem

13
301

Philip Rosedale již v sedmnácti letech založil první firmu zaměřenou na systémy pro automobilové dealery, díky které si mohl finančně dovolit vystudovat fyziku na Kalifornské univerzitě. Po dokončení studia sice již popsal svou vizi a sen o virtuálním světě, ale myšlenka byla v devadesátých letech technicky zcela nerealizovatelná. Tak se jeho dalším softwarovým produktem stal internetový videokonferenční program s názvem FreeVue, který byl vzápětí koupen firmou RealNetworks a Philip Rosedale se stal na několik let technickým ředitelem. Přesto stále nezapomínal na svůj sen a piloval vizi virtuálního světa.

Své myšlence věřil natolik, že o pár let později vzal milion dolarů, přijal prvního zaměstnance a pustil se do práce. Nezatěžoval se detaily, svou novou firmu Linden Lab pojmenoval podle ulice, kde sídlila. Věděl a cítil, že to, co se chystá vytvořit, zatím nemá obdoby – chtěl kompletní virtuální svět v 3D podání, kde byste mohli skutečně existovat, komunikovat, podnikat, cokoliv, co vás napadne, kde by se kreativitě meze nekladly, chtěl svět, který by měl vlastní prostředí, vlastní ekonomiku a vše by si vytvořili lidé sami…  Nikdo nevěřil, že by něco takového bylo možné, nejen investoři váhali, a i kdyby to bylo možné, nedával jim nápad smysl, všichni viděli nekonečné množství překážek. Přesto na svět přišel Second Life, porodním bolestem se však nevyhnul, trvaly přes šest let… „Nebuduji novou hru, buduji nový kontinent,“ řekl ke své vizi.

Jaká je situace nyní? Nyní Philip Rosedale vládne virtuálnímu světu o ploše větší než skutečný Hong Kong a velikosti přes 20 milionů reálných obyvatel, světu s vlastní ekonomikou, rostoucí meziročním tempem 65% – v roce 2009 tak dosáhla velikosti 567 milionů amerických dolarů. Není tak s podivem, že ekonomika Second Life již dokázala vyprodukovat i prvního dolarového milionáře z řad svých obyvatel… a už vůbec není s podivem, že se v posledních letech do Second Life úprkem ženou nejen společnosti tušící příležitost, mezi nimiž jsou i Microsoft, IBM, Toyota, Honda, Reuters, Nike a další, ale také univerzity jako Harvard, Princeton nebo státy – diplomatické mise v Second Life má například Švédsko či Estonsko. Virtuální světy jsou pravděpodobně nevyhnutelnou budoucností, a Second Life v této budoucnosti zjevně hodlá hrát hlavní roli.

To co dokázal Philip Rosedale nejen se Second Life, ale i dalšími projekty, jen ukazuje, že limitem je pouze naše vlastní představivost. A tak v duchu Světa úspěšných nepřehlédněme Philipovu charakteristiku úspěšných pro Business Voice: „Jednoduše chtít a milovat představu, co chcete dosáhnout, stejně jako já se Second Life… pokud jste opravdu odhodláni, aby se vaše vize naplnila, tak se to stane. Díky odhodlání udržíte soustředění, budete se bavit, budete kreativní, všechno je z podstaty poháněno vášní dosáhnout každého detailu vlastní vize.“

13 KOMENTÁŘE

  1. Můžeš pokecat s lidma, kteří nemají nic lepšího na práci, než sedět u kompu a koukat do té hloupé hry. Nebo se můžeš proletět po virtuálních památkách, zajít do virtuálního kasína, nakoupit virtuální hadříky ve virtuálním butiku a podobně.

    Řekl bych, že cílová skupina bude podobná, jako u PKR pokeru nebo u TV Nova…

  2. KAM NÁŠ SVĚT SPĚJE :-/

    jako by nebylo už více než dost nesmyslných věcí co odvrací davy lidí od reality …

    PS k článku: Uskutečněný sen jednoho člověka, jež zmaří snů několik …

  3. Aktivit v Second Life je neskutečně mnoho, a je používán nejen pro zábavu, ale různé instituce zkouší i vzdělávání touto formou, obchodní jednání, pochopitelně prodej čehokoliv, také komunikace s institucemi… jsem osobně přesvědčen, že toto je jedna z cest, které byly nevyhnutelné a byl to zrovna Philip Rosendale, který tuto vizi budoucnosti vybudoval – zda je to něco špatného, nebo dobrého neposoudíme a opravdu bych nedoporučoval platformu odsuzovat, přestože tam nejsem aktivní, dokáži si představit, že v budoucnu může přinést výrazná pozitiva nejen v podobě emocionálních prožitků, ale i z ekonomického pohledu. Uvidíme, budoucnost ukáže 🙂 Nicméně článek byl spíše o osobnosti Philipa, který je opravdovým vizionářem, a to je nepochybně inspirující. Neodpustím si poznámku, kolik pro běžný život přínosných věcí vzniklo původně pro armádní účely, a když byly vyrobeny, nesloužily na lehkovážné radovánky, odprostění se od běžné reality, nebo jakoukoliv formu relaxace apod, ale na něco mnohem horšího. Takže bych SL nezatracoval, ještě donedávna mnoho lidí takto zatracovalo Facebook a teď bez něj nevstanou z postele 😉 S pozdravem Tomáš, Dreamlife.cz

  4. Hezky napsáno:-) Jen mne na SL vadí ta jedna základní věc a to ta , že doslova připoutá člověka k židli a sežere mu mnoho drahocenného času:-/

  5. Jistě SL může být k něčemu prospěšný, ale také může z mnoha lidí lehce udělat obézní závisláky na umělé realitě

  6. Každý člověk by měl ale být přece svobodnou osobností a vybrat si vlastí cestu, udělat vlastní rozhodnutí, najít si vlastní zdroj štěstí. Nebylo by přece vhodné posuzovat, co je pro někoho dobré a zakazovat či potlačovat, co by někomu mohlo škodit. Natož někoho pro jeho činy odsuzovat. Lepší než represe je vzdělávání, ale i to může být tendenční… A btw, kdo ví, třeba jednou lidstvo fyzická těla nebude ani potřebovat 😉

  7. Někteří ani nevědí jaké rozhodnutí činí a jaké za něj ponesou následky… ale jo, máš pravdu 😉 je to každého věc 😀

  8. Líbí se mi jak si krasně vysoko nad věcí:-)s lidstvem bez potřeby fyzických těl trochu moc vysoko nohama nad zemí a hodně ve vzdálené budoucnosti, která pochybuji že lidstvo čeká, dle mého názoru:-)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here