Opravdu jsou peníze až na prvním místě?

 Každý z nás má jistě svůj vědomě, či nevědomě utvořený žebříček hodnot. Většina z nás „ohraně“ říká, zdraví mám na prvním místě. Je tomu tak však skutečně? Na čem nám nejvíce záleží? Na jakém místě v pomyslném žebříčku hodnot máme peníze? Jakou roli pro nás hrají?

 Myslím, že všechno má svůj rub a líc. Tedy i bohatství. Málokdo z nás peníze vyhraje nebo zdědí. Ale i štěstí musíme vyjít vstříct. Jedna anekdota vypráví, že se jistý pan Josef neustále modlil k Bohu. Jeho modlitba zněla asi takto: „Pane Bože, dej ať vyhraju milion!“ Po pěti letech každodenního modlení, se mu zjevil Bůh a povídá: „Víš co, já ti ten milion dám, ale udělej mi prosím radost, kup si los!“
Většině z nás ovšem zbude jen pracovat. A opravdu málokdo zbohatne natolik, aby byl takříkajíc za „vodou“.

Nutno podotknout, že právě kvůli snaze zbohatnou, trpí naše zdraví a vztahy s blízkými. Snažíme se, abychom si žili na „úrovni“. Co nám ale pomůžou naše těžce získané peníze, když naše vztahy s blízkými budou na bodě mrazu?
Orson Welles říká: „Vysoká životní úroveň spočívá v tom, že vydáváme peníze, které nejsou naše, za věci, které nepotřebujeme, abychom udělali dojem na lidi, které nesnášíme.“ Jak nesmyslné!

Nestojí opravdu někdy za zamyšlení, zda se příliš neženeme za penězi? Jistě je dobré mít peníze. Být zajištěn. Nemuset uvažovat o tom, co zítra nakoupím, abych vyšel do dvacátého…

 Všeho ovšem s mírou. Musíme si uvědomit, že peníze za přesčasy nás také něco stály. Platíme vlastním časem. Časem, který jsme mohli věnovat svým nejbižším nebo dětem. Dětem, které vyrostou a již nikdy nebudou opět malé. Není právě nyní čas si to uvědomit? Není právě teď právě ta vhodná chvíle se zastavit a přehodnotit své životní cíle a priority?

 Je také třeba si ovšem uvědomit, že peníze sami o sobě nejsou špatné. To pouze v našich rukách jsou dobré nebo špatné. Budeme-li se konstruktivě a rozumně snažit nabýt bohatství, tak na tom nevidím nic špatného. Ovšem staneme-li se lidmi, kteří si takříkajíc „pro korunu nechají vrtat koleno“ bude to s námi špatné. V tomto druhém případě je opravdu na místě si uvědomit, že peníze jsou sice důležité, ale nejsou v životě to hlavní.

 II. MOCNÝ PROSTŘEDEK, NIKOLIV CÍL!

Jsou tedy peníze opravdu důležité? Tato zdánlivě jednoduchá otázka v nás zajisté vyvolá smíšené pocity. Samozřejmě, peníze jsou důležité. Musíme je ovšem chápat jako pouhý prostředek. Ano, jako prostředek, kterým lze spoustu věcí získat, koupit.

Je na místě si uvědomit, že stávají-li se peníze naším cílem, dochází zde k nebezpečné záměně mezi prostředkem a cílem. Prostředek slouží k něčemu. Má svůj význam, používáme ho jako nástroj. Jako nástroj k různému použití. Zato cíl je nějaké určité vyústění našeho konkrétního snažení. Prostředek by se tedy neměl stát naším cílem!

Říká se, že kdo má peníze, má moc. Ano má a měl by se ji naučit vhodně používat. Měl by se učit užívat jich jako prostředku, nástroje k odstranění chudoby ve světě, sociální nespravedlnosti!

Že peníze nejsou všechno, věděl určitě i Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Napsal: „Kdo nemá peněz je chudý, kdo nemá přátel je chudší, ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě.“

 III. CHUDOBA JAKO CTNOST?

Spousta z nás si myslí, že být chudobný, je vlastně jakási ctnost. Řada lidí argumentuje slovy: nemám na to, nekradu.

Dobře víme, že existují zbohatlíci, kteří vydělají často na lidské blbosti a nevědomosti. Ovšem argumentace těchto lidí jsou často pouhou zástěrkou. Snaží se zakrýt to, že nemají třeba dostatečné vzdělání, zkušenosti. Jak nedůstojné! Nemluví z těchto lidí jen závist vůči lidem, kteří byli zkrátka o něco pilnější než-li jiní?

Jistě, každému z nás byly dány jiné schopnosti. Neznamená to ovšem, že se máme spokojit s málem. Nebuďme minimalisty. Člověk by se měl naučit být pracovitý, houževnatý.

Bohužel se ale řada lidí řídí populárním českým příslovím: „Práce je posvátná, ale blahoslavený, kdo se jí umí vyhnout.“

Takže místo mluvení o tom, že druzí vlastně nic pořádného neudělali a že my jsme poctiví lidé, kteří nekradou, bychom si měli vzít příklad z mnoha významných lidí, kteří zprvu bohatí nebyli, ale svou vytrvalostí a pílí dokázali mnohé. Mezi ně patří bezesporu Bill Gates. Člověk, který změnil svět. Stojí za zmínku, že pan Gates velmi podporuje charitu.

Užitečně tedy využívá svých peněz jako prostředku, ke zmírnění mnoha problémů lidstva.

Existuje zákon takzvaných 10%, který říká, že ten, kdo daruje 10% svého příjmu na dobročinnost, tomu se nějakým záhadným způsobem peníze vrátí ve větším měřítku. Na internetu jsem dočetl, že Bill Gates hodlá během svého důchodu rozdat 95% svého majetku právě na charitu. Myslím si tedy, že tento muž tento zákon nadmíru splňuje. A nejen on! Příkladů je mnoho. Jen je chtít vidět!

Že v televizi vidíme povětšinou negativní příklady, za to bohužel může pouze naše medializovaná krvelačná společnost. Chudoba tedy není ctnost, jak si řada lidí tragicky myslí. Spíše skromnost by se dala nazvat ctností. Špatná je ovšem láska k penězům! Právě ta je kořenem všeho zla! Měli bychom být tedy na pozoru, aby naše byť i někdy dobré úmysly nesklouzly k chamtivosti!

Chtěl bych zde převyprávět jeden příběh, který jsem teď nedávno četl. Velmi mne zaujal.

Byl jednou jeden poustevník. Jednou tak šel lesem a viděl orla jak krmí své mláďata. Když tu uviděl mezi jeho mláďaty i malou vránu. Poustevník se zamyslel a povídá: „Toto znamení je jistě pro mě od Boha. Bůh mi chce naznačit, že se stará o každého svého tvora. Když se stará o vránu, postará se určitě i o mě.“ Sedl si tedy do trávy a tři dny se v kuse modlil. Nejedl a nepil až natolik zeslábl, že po třech dnech modlení usnul. Ve snu se mu zjevil anděl a povídá mu: „Jistěže to znamení platilo tobě, ale ty se nemáš chovat jako ta vrána. Máš chovat jako orel!“

Myslím, že je z toho patrno jedno podstatné ponaučení. Člověku byly dány ruce, aby pracoval, měl by se snažit sám o sebe postarat. A měl by se tedy snažit být ve své práci úspěšný. Třeba právě proto, aby mohl po-té pomoci těm „vránám“.

Vidíme tedy dva extrémy. První je nadměrná touha po penězích, a druhým je doměnka, že mít peníze, je špatná věc. Měli bychom se vyvarovat obou extrémů!
Peníze hrají tedy v životě člověka významnou roli. Neměli bychom jejich význam podceňovat. Je dobré si vymezit a definovat náš vztah k nim.

Měli bychom tedy být pilní jako včeličky, ale nechovat se někdy jako křeček.

Snažit se o to, může být pro nás opravdovou výzvou!