Úplné počátky Orient Expresu sahají až do roku 1883, kdy se stal skutečností projekt Belgičana Georga Nagelmackerse. Vlak s luxusními goblény, sametovými závěsy a křišťálovými číšemi byl připraven a vydal se na cestu z Paříže do Istanbulu, tehdejší Konstantinopole. Slavné jméno bylo však s vlakem spojeno až po první světové válce. Mezi tím přibyla další významná zastávka – trasa se rozrostla o Londýn. Na cestě do Istanbulu začal také využívat Simplonský tunel, tenkrát nejdelší na světě, a začalo se mu říkat Simplon-Orient-Express.
Za zmínku stojí i hotel Pera Palace. Místo, kde byli ubytováni lidé dorazivší Orient Expresem do bývalého hlavního města Turecka. Pochází z dílny francouzského architekta Alexandera Vallauryho, který byl pověřen postavením hotelu, jež by ohromil orientálním pohostinstvím a přepychem, cestující zvyklé na standard západní Evropy. V roce 1891 tak mohl sám osmanský sultán Abdülhamit slavnostně budovu otevřít. Stylově si noc v tomto hotelu objednala už zmiňovaná autorka Vraždy v Orient-Expresu. A i toto je výhodný obchodní artikl, nejeden cestovatel sní o chvílích strávených v Agátině pokoji č. 411.
Druhá světová válka napáchala na Evropských železnicích velké škody. Orient Expres zažíval dlouhé období úpadku, a to až do roku 1977, kdy se znovuobjevily dva vagony na aukci v Monte Carlu. Prezident sítě hotelů Orient-Express James B. Sherwood neváhal a oba vozy koupil. V roce 1982 zkompletoval celou sbírku a restaurovaný vlak vykonal cestu z Paříže do Benátek. A na kolik to všechno pana Sherwooda přišlo? 11 milionů liber!
Současná podoba Orient Expresu je proslulá nejen stylovým interiérem, ale hlavně kvalitou služeb. Jakmile vkročíte dovnitř, ocitnete se v jiném světě. Vše je dokonale sladěno a perfektně funguje. O 120 pasažérů se starají francouzští šéfkuchaři s praxí z nejlepších hotelů, italští číšníci a angličtí nebo francouzští stewardi. Vše šlape jako švýcarské hodinky a třeba i takovému detailu, jako jsou květiny, je věnována speciální pozornost. Na každém z třiceti šesti stolů je váza s orchidejí, jejíž stonek měří přesně 27 centimetrů.
Inspirující a motivující obrazy a plakáty od Dreamlife…
Snídaně a čaje jsou servírovány do kupé v čase, který si cestující sám určí. K večeři si pánové oblékají smoking a dámy svými róbami a účesy navozují atmosféru 30. let. V barovém voze na ně nejdříve čeká aperitiv, u kterého se za zvuku jemných tónů piana věnují konverzaci se spolucestujícími. Poté se vydají do restauračního vozu k večeři. Vybrané pokrmy jsou servírovány na stříbře, celý dojem umocňuje umělecká výzdoba. Mezitím jsou připravena lůžka. Ve vlaku se celkově nachází 3 restaurační a 1 barový vůz, 9 spacích vozů s devíti dvoulůžkovými kupé, 2 spací vozy se sedmi jednolůžkovými a třemi dvoulůžkovými kupé a 2 služební a zavazadlové vozy. Tedy 17 vagonů plných luxusu.
A kam se vlastně můžeme s touto legendou na kolejích vydat? Existuje několik tras, přičemž do České republiky přijíždí čtyřikrát do roka a na původní štaci z Paříže do Istanbulu se vydává ročně jen jednou. Poprvé k nám zavítal v roce 1994, od té doby bývá pravidlem, že přijíždí z Benátek a Vídně ve čtvrtek a v cestě pak pokračuje do Londýna přes Franfurkt a Paříž až v sobotu. Pokud tedy teď přemýšlíte kam se vydat, tak pro zajímavost jen uvedu cenu cesty z našeho hlavního města právě do Paříže – připravte si částku kolem šedesáti tisíc korun českých.
Kdo si však myslí, že Orient Expres se týká jen společenské smetánky, je na omylu. Jízdenky bývají často výborným dárkem, ať už svatebním či k významnému životnímu jubileu. A proč ne? Pár hodin v přepychu a luxusu je zážitkem na celý život. Z každého koutku dýchá kus historie. A kdo by se nechtěl podívat tam, kde se odehrává jeden z nejslavnějších příběhů detektiva Hercule Poirota?
