Hranice paměti
Lidský mozek běžně pojme zhruba 100 tisíc informací, profesionálové však až několik set tisíc faktů. Je dobré vědět, že paměť není vlastnost, která by byla předem dána při narození, můžeme ji během života vědomě ovlivňovat. Ačkoliv s přibývajícím věkem se paměťové schopnosti zhoršují, není tomu proto, že bychom o znalosti ve vyšším věku přicházeli. Například šedesátiletý člověk má obvykle třikrát větší slovní zásobu a čtyřikrát větší množství informací než dvacetiletý člověk, ale rychlost zpracování a vedení informací se u starších lidí zhoršuje, a tím může vznikat dojem, že jejich inteligence je nižší.
Starší lidé mají více informací, ale déle trvá jejich vybavení
Nejvíce položek ze seznamu si při IQ testování skutečně zapamatují dvacetiletí. Standardní testy zaměřené na zjišťování IQ s vlivem věku na inteligenci většinou nepočítají, rychlé vzpomínání a vybavení si z paměti je tedy pro starší osoby překážkou. Bez ohledu na věk se kromě zanedbávání paměti objevují závažné příčiny psychologického charakteru. Mnohdy je však v praktickém životě více nebezpečné než stres a deprese běžné nepoužívání paměti, dané únavou či závislostí na způsobu uchovávání informací v počítači.
Jak funguje krátkodobá paměť
Závisí ve velké míře na pozornosti, jsme-li vyrušeni, nebo činnost náhle přerušíme, zapamatujeme si toho mnohem méně. Maximální doba zapamatování si informací v rámci krátkodobé paměti je 20 sekund, navíc je krátkodobá paměť schopna uložit jen šest nebo sedm položek. Pro vaši představu paměť funguje na principu podobném rozechvívání strun, pro vybavení informace uložené v krátkodobé paměti je třeba si informaci vybavit, dokud se struna ještě chvěje. Opětovné přečtení nám tak pomůže přesunout informaci do paměti střednědobé. Střednědobá paměť je schopna informaci udržet po dobu asi 20 minut. Opět pro představivost – struna se rozechvívá a řetízek s informací vytváří stále hlubší a hlubší otisk. Pokud se již struna nerozechvívá (tzn. dále nepotvrzujeme paměťovou stopu), korálky řetízku se rozptýlí. Ovšem při dalším pokusu o zachování informace se opět seskupí do původního řetízku a vytváří tentokrát již hlubší paměťovou stopu.
Jak informace zafixovat natrvalo
Informace bude v mozku trvale zafixována až po dalším a dalším opakování. K zanechání více paměťových stop v mozku je vhodné pokusit se při získávání informací prostřednictvím vjemů zkombinovat informace různého charakteru. Čím více informací do mozku přijde pomocí různých receptorů smyslového vnímání, tím více zanechají stop. Například vnímáme-li předmět, zkusme si uvědomit kromě jeho barvy a tvaru, také jako texturu, zda je hladký, drsný, zda se nám líbí. Každý má pak sklon vnímat informace určitým převládajícím způsobem, u většiny lidí hovoříme o paměti zrakové (fotografické), sluchové či pohybové, přesto při snaze o zapamatování je vždy dobré využít i odlišných smyslů, přestože máte například dobrou zkušenost s vizuálním vnímáním a jeho pozitivním vlivem na zapamatování si.
Asociace a nápady
Každý nový podnět vyvolává vzruchový oběh navzájem propojených buněk. Asociaci vytváří propojení souvisejících buněk. Jestliže později dojde ke střetu dvou vzruchů, vzniká vyšší proudu asociací, tedy nápad. Je tedy možné říct, že z našeho pohledu spontánní proces vzniku nápadů, je řízenou činností mozku, který zpracovává informace díky vznikajícím propojením v rámci vzruchového oběhu. Známé jsou případy vědecké práce, kdy je klíčový objev učiněn zcela „náhodně“. Nejedná se ale o náhodu v pravém slova smyslu, spontánnímu vzniku objevu předcházela dlouholetá vědecká práce a příprava. Mozek musel nejdříve pojmout velké množství různorodých podnětů, aby dospěl k finálnímu vzniku nápadu. Logicky je tedy vhodné zásobit mozek co největším množstvím podnětů pro vznik asociací.
Spánek není jen biologická potřeba, má významnou úlohu při aktivním využívání mozku
Spánek jako biologická potřeba člověka je z hlediska činnosti nervové soustavy vysoce aktivním dějem a pro činnost mozku velmi důležitým. Přibližně po dobu jedné pětiny spánku vykazuje mozek velmi vzrušený stav, nejsou sice zapojeny smysly pro přijímání, ale dochází k opačnému procesu – přehlcené vzruchové okruhy jsou uvolňovány. I tyto okruhy uvolněných informací však mají tendenci spojovat se v asociace, jde tedy o podstatu snů.
I krátké zdřímnutí pomůže lépe si zapamatovat nové informace
Jakkoliv se někdo jen obtížně smiřuje s faktem, že třetinu života prospíme, z hlediska správného fungování mozku není vhodné svůj spánek omezovat. Nedostatek spánku způsobuje kromě únavy, také pocity chaosu, zmatku, neschopnost koncentrace. Kvalitní noční spánek s dostatkem tmy (pro tvorbu melatoninu) je klíčem k upevnění znalostí a dovedností. Spánek proto hraje v paměťových procesech úlohu i v případě, že si dopřejeme jen krátké zdřímnutí.
