Slovní sebeobrana: Braňte se inteligentně III.

4
1051

Je možné se připravit?

Ačkoliv mnoho lidí tvrdí, že na nepředvídatelné situace není možné se nijak připravit, je vhodné mít v zásobě pár univerzálních vět nebo citátů, díky kterým se vám podaří zareagovat téměř v jakékoliv situaci. Možná napoprvé nezvolíte úplně tu nejšťastnější, ale do příštího slovního souboje již půjdete vyzbrojeni větší dávkou sebedůvěry. Podařilo-li se vám zareagovat minule, půjde to příště také, třeba lépe.

Inspiraci hledejte kdekoliv

Zdrojem pro vaše reakce vám může být zásoba poznámek, které se budou hodit téměř vždy, když se dostanete do nepříjemné situace, obyčejné univerzální fráze, absurdní citáty, typické vtipy na téma muži a ženy, bonmoty z filmů, románů, televize, věty, kterými reagoval na trapas váš kolega nebo známý nebo věty, které se již osvědčily vám. Podněty můžete získávat kdekoliv, zkuste poslouchat hovory jiných lidí, můžete narazit na formulaci, kterou později použijete, existuje také mnoho více či méně užitečných knih, kde naleznete vtipné hlášky. Zapamatujte si deset takových frází, o kterých se vám zdá, že by se mohly hodit, sedí vašemu typu, k situaci, kterou jste již zažili, a nevěděli, jak reagovat.

Ve slabé chvíli vám mohou pomoci i slova klasika

Při výběru vhodných citátů a bonmotů použitelných jako univerzální reakce v nepříjemných situacích buďte opatrní na zdánlivě vtipné nebo trefné výroky, které přebíráte od známých vzorů, a které jsou již natolik notoricky známé, že obvykle moc nefungují. Navíc ve většině případů váš protivník vzor zná, takže mu jen poskytnete další munici („Taky jste se včera díval na Krause?“, „Vidím, že máme podobný vkus na filmy.“, „Moc originální tedy nejste.“ apod.). Jistě uděláte dobrý dojem, ukážete-li použitím trefného bonmotu či citátu také, že disponujete určitým vzděláním. Citáty jsou velmi blízké univerzálním frázím, jejich výhodou je, že čerpáte z připravených zdrojů. Navíc do protějšku se v podstatě netrefujete vy, ale autorita, takže můžete úder vracet tvrději, než když byste za výrokem stáli sami. Získáte odstup a suverenitu, když citát zároveň okomentujete, například „To říkal už i Werich.“, „Chytré, že?“, „Chytrý chlapec, ten Einstein, co?“, „Asi se ještě stále máme co učit.“

Jaké citáty nepoužívat

Přesto mají citáty a bonmoty jedno velké úskalí. Budete-li citovat, opatrně na školní znalosti. Mohlo by se vám stát, že se téměř zesměšníte, budete-li prezentovat elementární školní znalosti jako něco objevného, co by měli všichni znát. Podsouváte tím posluchačům, že oni citát neznají, přitom je například notoricky známý. Pokud budete kolem sebe házet klasickými citáty, hrozí také, že budete působit příliš školometsky, tedy i nesympaticky. Jestliže výrok posluchači neznají, může to působit, že dáváte na obdiv své vzdělání. Drží-li s vámi ve vzdělávání krok, napadne je především, že vnucuje-li někdo ostatním své vzdělání, pak hlavně příliš vzdělaný asi není.

Originalitu druzí ocení více

Mnohem vhodnější proto bývá citovat staré klasiky jen výjimečně. Zkuste být originálnější a použijte citát například jinak, než byl myšlen. Hledejte spíše netypické, drsnější citáty velkého klasika, kterými posluchače překvapíte. Sympaticky bude působit citování autority, které jsou v určitém kontrastu k vaší pozici a k vašim názorům. Například suchou vědeckou přednášku oživí citáty komiků, odkazy na dětské knihy jako je Alenka v říši divů nebo Medvídek Pú. Navíc čerpání z poněkud méně očekávaných zdrojů ukazuje, že máte velký rozhled, který zasahuje i do zcela odlišných oblastí, než je vaše profesní zaměření. Jako marketingový ředitel necitujte autority ve svém oboru ale třeba Woodyho Allena. Výborné jsou méně známé citáty známých osobností, jako jsou sportovci, modelky, populární zpěváci nebo politici.

Podobně může reagovat i váš protivník

Postupně si budete takto vytvářet svou vlastní zásobu citátů a zároveň vás již automaticky budou napadat situace, kdy by bylo možné je použít. A jak reagovat na obecně známý citát, použije-li jej naopak jako reakci váš protivník? Zkuste například reagovat: „Ale to tady přece všichni dobře známe,“ „Ale já myslím, že to nám nemusíte připomínat,“ „Já bych řekl, že nejsme ve škole,“ „Podívejte se, základní školu už za sebou všichni máme, takže…“.

4 KOMENTÁŘE

  1. Autor těchto článků uvádí, že nejlepší je použití citátů… Mohl by popsat nějakou modelovou situaci, ve které by nějaký citát použil?

  2. Taky by mě to zajímalo (nebo spíš dělám jako bych to nečetl). Nějakej ten citát vypovídá spíš o namyšlenosti toho člověka a ne o jeho inteligenci, ale když to někomu funguje tak ať to používá 🙂

  3. Mne to zas problém nerobí. Mám veľa prečítaneho a používanie citátov je u mňa pomerne bežné. Musím priznať, že často zaberajú. Taktiež autorka správne pozanmenala, že citát by nemal by otrepaný(notorický). Tiež sa mi z neskúsenosti stáva, že ich občas používam a nedopadá to najlepšie. Ale nie vždy pomáhajú citáty. Citátmi môžte vyhrať slovný súboj a s tým prehrať vojnu. Na to mi je treba viac skúsenosti, ktoré mi zatiaľ chýbajú. Som rád, že slečna /pani Maxová si dáva prácu s takto obtiažnou témou, lebo je zaujímavá, ale nedása očakávať žiadná jednoznačná rada ako sa dá súboj vyhrať. Len vodítka ako na to. Ale o tom je predsa život, len o cestičkách, ktorými sa môžme vydať.

  4. Z mojich doterajších skúseností je najlepšie zaujímať sa o odlišní názor a dôvody prečo si to daný človek myslí. Nejaké slovné súboje nezabezpečia porozumenie a priateľskú atmosféru.
    Snaha o pochopenie toho druhého a potom prezentovanie svojho názoru je v konečnom dôsledku kratšia a príjemnejšia metóda. Veď o čo nám ide? Potrebujeme presadiť svoj názor alebo ten najlepší? Pomocou spolupráce môžeme prísť k lepšiemu riešeniu ako je naše alebo nášho oponenta.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here