Michael Jackson: Temná stránka popularity

4
1415

Pro pěveckou kariéru je nezbytný talent, bez něj to jednoduše nejde. Představte si člověka s úžasným talentem, který bude od pěti let vystaven nepřetržitému tvrdému tréninku. A to na úkor školy, kamarádů, všeho… i tak lze popsat dětství Michaela Jacksona. V roce 1964 poprvé vystoupil společně se svými bratry v sourozenecké skupině Jackson 5. Brzy se stal nejmladším leadrem skupiny a ve dvanácti letech odstartovat sólovou kariéru. Přes svůj věk byl jednoznačně nejvýraznější osobností kapely a získával si rychle mnoho fanoušků. Nikdo však v té době ještě netušil, že tento malý chlapec bude více než třicet let určovat směr populární hudby.

Ve čtyřiadvaceti letech vydává sólové album Thriller, kterým si otevírá dveře na hudební Olymp, tak daleko se ještě žádný sólový zpěvák nedostal. Thriller je dodnes suverénně nejprodávanějším albem všech dob a s počtem více než 110 milionů prodaných kopií ještě dlouhou dobu zůstane (2. místo AC/DC – Back in Black: 49 mil.). Jeho legendární taneční projev dodnes inspiruje tisíce profesionálních tanečníků (ne imitátorů) po celém světě. I když pravděpodobně existují již lepší tanečníci, nikdo si nic takového nedovolí vyslovit, Michael Jackson byl prostě originál.

Když dosáhnete takové popularity, je jistá pouze jediná věc, a to, že váš normální život skončil. Už nemáte možnost jít na procházku, na nákup nebo na večeři s přáteli – bez dvacetičlenné ochranky, padesáti bulvárních fotografů a stovky náhodných fanoušků, kteří křičí vaše jméno.

„Sláva s sebou přináší osamělost. Lidé si myslí, že máte všechno, že můžete jít, kam chcete a dělat, co chcete. Pravdou ale je, že hladovíte po úplně základních jednoduchých věcech.“

Když se řekně Michael Jackson, většině lidí se ihned vybaví jedna z následujících věci: obtěžování dětí, plastické operace, rozpadající se nos nebo člověk, který si nechal změnit barvu kůže, aby vypadal jako běloch. Názor na něj uzavřou s tím, že má tolik peněz, až neví, co s nimi a je to blázen. Lidé v hudební branži a showbyznysu mají názor diametrálně odlišný. Michael byl vyhlášeným perfekcionistou, vše muselo být do detailu precizní, přesto k ostatním lidem přistupoval s nečekanou skromností a vlídností. Je považován za jednoho z nejgeniálnějších skladatelů, zpěváků s úžasným hudebním cítěním, jednu z největších osobností populární hudby a člověka, který své hudbě obětoval vše – skutečný král popu.

Čím je způsoben tento rozpor? Jedna studie sociálních interakcí přináší zajímavé výsledky. Statisticky říká, že o každém našem úspěchu se dozví průměrně 3 lidé. Současně však o každém neúspěchu se doslechne průměrně 17 lidí. Ten rozdíl je opravdu ohromný a každý určitě sám něco podobného pociťuje. Ukazuje, jaký typ informací si společnost žádá a vysvětluje obsah bulvárních medií i honbu jejich redaktorů za tímto typem „senzací“. Na pověsti málokteré osobnosti se bulvární plátky přiživily tolik, jako na reputaci Michaela Jacksona.

Přitom bychom jen těžko hledali člověka, který by se tak výrazně podílel a podporoval humanitární akce. Již v roce 1984 (tedy v 26 letech) věnoval částku 1,5 milionu dolarů, kterou získal z mimosoudního vyrovnání se společností Pepsi Commercial po nehodě z natáčení reklamního videa, kvůli které podstoupil druhou plastickou operaci nosu, nemocnici Brotman Medical Center v Culver City v Kalifornii, kde byl ošetřován na oddělení popálenin. Zisk z projektu We Are the World, který činil více než 20 milionů dolarů, věnoval společně s Lionelem Richim a dalšími umělci na pomoc proti hladomoru. Za svůj život věnoval Michael Jackson na charitativní účely více než 300 milionů dolarů.

V roce 2003 vznikl dokument s názvem Michael Jackson – pohled do soukromí, jehož autorem byl publicista Martin Bashir. Cíl byl jasný – představit Michaela Jacksona jako labilní, rozvrácenou a duševně narušenou osobnost. Ukázkový příklad snahy o bulvární senzaci byl naštěstí tvrdě napaden Michaelovými zastánci a novinář byl donucen k veřejné omluvě. Díky soudním obžalobám a mediálnímu tlaku však převládl negativní postoj veřejnosti k jeho osobě a v podstatě tak ukončil jeho aktivní kariéru.

Věřit, že Michaelova psychika nebyla jeho náročným dětstvím a životem nikterak poznamenána, není asi možné, vždyť byl živým terčem mediálního zájmu téměř celých padesát let. Ale příběh zkrachovalého popového krále, který se sám svými výstřednostmi přiveld ke zkáze, není pravdivý o nic více. Kritizovat dokáží všichni, pochopit jen někteří. Snažil se udělat svět lepším místem a díky nesmrtelným písním se mu to podařilo. Udělal pro ostatní víc dobra, než většina lidí, kteří jej odsuzovali, dohromady.

Hudba je silným nástrojem, dokáže inspirovat, uklidnit, povzbudit i dodat nám energii. Nádherným příkladem je píseň Man In The Mirror – posuďte sami.

4 KOMENTÁŘE

  1. Krásný článek, který mě po dlouhé době moc potěšil. Žádné výmysly bulváru, jen pravdivá fakta o skvělém člověku, kterých na světě už moc nemáme.
    Kéž by byl pro ostatní novináře příkladem a o Michaelu Jacksonovi se začalo psát v pravém světle.

    Děkuji!

  2. Mockrát děkuji za tento článek, je toho hodně co by se dalo o Michaelivi říci a rozkryt domněnky. Paradoxně sem jsem objevil je ho srdce až rok po jeho smrti. Zanechal zde obrovskou vizi a šel příkladem. Díky moc:o)))

  3. Moc díky za krásný článek.Michael je tady a stále bude s námi.Jen kdyby více novinářů si dalo tu práci a psali pravdu.Jenže dobré zprávy se neprodávají.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here