Matka Tereza: Anděl z Kalkaty

0
879

Když koncem srpna 1910 přišla na svět Agnes Gonxha Bojaxhiu, dcera obchodníka v tehdejší osmanské provincii (dnešním hlavním městě Makedonie, Skopje), její otec doufal, že jeho nejmladší dcera bude sledovat osud všech dívek té doby: vdát se a potěšit stárnoucího otce vnoučaty. Ale malá Agnes se už ve 12 letech rozhodla vzdát se tehdy obvyklé cesty a vydala se svou vlastní.

Celý život byla silně přitahována Orientem a hlavně Indií. A v roce 1929 se již jako sestra Tereza stává učitelkou zeměpisu na dívčí misionářské škole v Dárdžilingu, ale protože je nadprůměrně nadaná a má vynikající organizační schopnosti, je jí brzy svěřeno vedení vyšší misijní školy St. Mary´s High School v Kalkatě. V roce 1946, začíná mít sestra Tereza pocit, že její práce v misijní škole není tak velkým přínosem, jakým by chtěla, aby byla. Proto opustí loretánský klášter a začne se věnovat těm nejchudším a umírajícím. Její srdce otevřené pro každého a nesobecký přístup, jí brzy zajistí zástupy věrných následovnic. V roce 1950 potvrdil Vatikán její nový řád, nazývaný Misionářky milosrdenství. Tereza povzbuzená podporou papeže se pustí do práce.

A brzy začíná v Kalkatě budovat svůj první útulek pro umírající, sestry řádu při svých cestách po městě doslova sbírají po ulicích umírající, aby jim dali možnost zemřít v alespoň trochu důstojných podmínkách, brzy následuje útulek pro sirotky a opuštěné děti, nemocnice a školy.

V padesátých letech byla Indie velmi chudá země, která veškeré volné prostředky investovala do zbrojení kvůli nedávnému odtržení Východního a Západního Pákistánu (dnešního Bangladéše), a o podpoře katolické misionářky v převážně hinduistické zemi s početnou muslimskou menšinou nemohla být ani řeč. Přesto se Tereze podařilo z ničeho vybudovat na indické poměry solidní humanitární zázemí. Ale aby se její záměr mohl plně podařit, bylo zapotřebí peněz, hodně peněz za západních států.

Její řád se brzy rozšiřuje za hranice Kalkaty i Indie. Kdekoli na světě je potřeba pomoci a lásky, tam je i Matka Tereza. Navštíví osadu lidí přesídlených po černobylské havárii, během občanské války v Bejrútu, během střelby hledá v troskách města opuštěné a zraněné děti. Nakonec jich zachrání šedesát!

V roce 1979 dostává Nobelovu cenu míru za svoji celoživotní humanitární práci. Po předání ceny, následuje tradiční bohatý banket. K překvapení státníků se Matka Tereza (jak se jí mezitím začalo říkat) odmítne zúčastnit a místo toho požádá o 192 tisíc dolarů (3,5 milionu Kč) pro další projekt. Nad jejím pomyslným krbem se postupně hromadí další a další ocenění, ale pro ni nic neznamenají.

Ve svých 75 letech je oceněna Medailí Svobody prezidenta USA a zároveň má v kinech po celém světě premiéru film Matka Tereza, který ukazuje její práci v těch nejchudších oblastech světa jako je Etiopie, Guatemala, stejně jako její pomoc drogově závislým mladým lidem v New Yorku. V roce 1996, po 67 letech nepřetržité obětavé služby všem lidem bez ohledu na jejich víru, pohlaví, rasu nebo chudobu, odstupuje Matka Tereza z vedení řádu a přesně pět dní po smrti princezny Diany, se kterou měly tolik společného i rozdílného, umírá 5. září 1997. 19. října 2003 byla prohlášena za Blahoslavenou, což je v katolické církvi předstupeň k svatořečení.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here