Ostrov přitahujte svými rozpory
Pohled na Kubu může být ale značně zkreslený. Turistům se nabízí výkladní skříň Kuby, bílé pláže Varadera a barevný obojek all inclusive. Dnes se můžete na Varaderu v zářivě barevných hotelech cítit téměř jako turisté z USA, kteří na Kubu mířili v dobách americké prohibice a užívali si v přímořských letoviscích dny na slunci a bavili se stejně jako dnešní turisti označení barevným páskem all inclusive v barech, restauracích a nočních podnicích.
Prázdné obchody a mizerné příděly
Teprve ten, kdo opustí hranice hotelového komplexu, kam Kubánci nesmějí, může vidět skutečnou Kubu. Zdravotní péče a školství je sice zdarma, stejně jako má každý nárok na nejzákladnější potraviny na příděl, ale vybavení nemocnic léky a přístroji je často katastrofální, není výjimkou lékárna zející prázdnotou. S očividnou bídou se na Kubě sice běžně nesetkáte, přesto je životní úroveň Kubánců dost nízká.
Kubánci natahují ruce pro pesa turistů
Varadero jako “dojná kráva” celé Kuby zásobí Kubánce dostatečným množstvím turistů, na které již čekají dotěrní amigos a noční chicas. Budou vám nabízet pravé doutníky nebo poslech hudební kapely, holky vám přivedou až na hotelový pokoj, když odpovíte na růžová psaníčka na přehozu postele. Za národní měnu si Kubánci nic pořádného nekoupí. Kubánci si zvykli, že turisti přinášejí konvertibilní zlatá pesos určená pro turisty, která jsou pro ně vstupenkou do „bonového“ světa obchodů, kde lze nakupovat jinak nedostupné zboží za pesos.
Lesk a bída sexuální turistiky
Výskyt prostituce na Kubě prudce vzrostl a s masivním příchodem turistů od devadesátých let minulého století se také značně změnil vztah Kubánců k sexuální morálce. Chicas (holky) vědí, že ke kosmetice, bižuterii či hezkému oblečení se dostanou snáz, budou-li dělat společnost turistům na dovolené. Chtějí se podívat na Varadero nebo procestovat Kubu. Chicas proto zajímá víc než sex na jednu noc možnost strávit s cizincem celý pobyt. Výjimkou nejsou staří turisti doprovázení mladými děvčaty na Maleconu v Havaně, ani postarší dámy s kubánskými mladíky.
Skanzen socialismu?
Matanzas. Cardenas. Města za branami Varadera. Špinavá silnice a čilý ruch, oprýskané omítky domů. Rozpadající se vily s prostornými vstupními halami velkými jako kostelní loď, kam můžete nahlížet z úzkých špinavých uliček a jejich zdobná architektura. Mnohdy už zbývá jen čelní štít, který odolal zubu času. Koňské povozy s hubenými koňmi se míjí s americkými bouráky z 50.let, které mají doby své slávy dávno za sebou. Prázdné obchody, ve kterých často najdete jen pytle s rýží. Svět, který vypadá jako z třicátých let nás láká. Láká nás o to víc, že tušíme, že současnost Kuby je politicky neudržitelná a socialistický skanzen může brzy nahradit něco docela jiného.
Realita za branami Varadera
Kubánská realita je na každém kroku. Postávající hloučky Kubánců u autobusové zastávky stojí a zírají před sebe nekonečně dlouho, než přijede autobus. Žádné jízdní řády, hodina nebo dvě tu neznamená vůbec nic. Lidé, kteří neví, kdy se dostanou ten den domů a zda se jim podaří dostat do přeplněného autobusu, ale nepůsobí dojmem, že by je to zvlášť trápilo. Pro někoho, jako je Evropan či Američan, který má čas spočítaný na minuty, něco nepochopitelného. Zatímco turistům je určen klimatizovaný autobus, Kubánec může být často rád, když se sveze na korbě náklaďáku. I mimo autobusové zastávky stojí lidé, kteří mohou být přiděleni do prázdných aut, výjimkou není ani šest lidí na zadním sedadle. Na socialistické Kubě se využívá vše.
Kuba mimo čas a prostor
Při pohledu na Kubánce, kteří se snaží si nelegálně v prostředí rozbujelé korupce přivydělávat na černém trhu a prodávají turistům levně doutníky, nebo je převážejí v černých taxících, či na usměvavá děvčata, která se zavlní v rytmu salsy i v osm hodin ráno se smetákem v ruce, ale nemáte pocit, že je musíte nutně litovat. Kubánci přežívají v režimu padesát let starém a přestože se zdá, že změna je nevyhnutelná, většina z nich jen čeká, co bude.
