Kritické myšlení aneb Jak na data a domněnky?

0
848

Kritické myšlení je dovednost, kterou se lze naučit, a tím získat nový úhel pohledu na jakýkoli problém, věc, stav… Obsahuje mnoho témat, například práci s daty a informacemi a vlastními domněnkami.

Kritické myšlení není samozřejmé

Málokdo své kritické myšlení ovládá, neboť málokomu se chce opustit své domněnky a rozšířit hranice vědění. Ačkoli se kritické myšlení dostává do popředí, připomíná se jeho důležitost, přibývají i nástrahy, často velmi kreativní, které jej ztěžují.

Zhruba 85 % – 93 % lidí si myslí, že jsou objektivnější, lepší, inteligentnější než většina lidí.

V různých diskuzích (zejména na internetu) lze pozorovat, jak si jsou mnozí diskutéři jistí, že jejich názor, popř. jejich vyhodnocení situace, je to jediné správné a pravdivé (a ostatní se mýlí). Společným znakem takových diskutérů bývá pokulhávající gramatika, absence smyslu pro humor či nadsázku, odmítání zařazení (dalších) relevantních zdrojů do tématu, nelogické argumentace argumentační fauly, nadměrné používání vykřičníků, otazníků, Caps Locku (velkých písmen) a nezřídka také zobecňování, vulgarismy, urážky.

„Problém současného světa je, že hlupáci jsou skálopevně jistí,
ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.”

Bertrand Russell

Dunningův–Krugerův efekt – iluze nadřazenosti

V roce 1999 David Dunning a Justin Kruger provedli studii, v níž dali respondentům test, který zkoumal jejich humor, pravopis a logické myšlení. Zjistili, že čím méně lidé dané věci rozumí, resp. čím méně jsou v ní kompetentní, tím více si věří a jsou si jistí, že mají pravdu. Dále zjistili, že tací nezmění názor, ani když vidí výsledky, které dokazují, že se mýlí. Lidé, kteří dané věci rozuměli, byli v ní vzdělaní, kompetentní, si naopak příliš nevěřili, podceňovali se. Když viděli výsledky, pozměnili názor a začali si věřit více.

Kognitivní slepá skvrna

Zaslepenost „sebejistých hlupáků“ můžeme popsat jako podvědomé přesvědčení, kdy si myslí, že jejich myšlenky jsou (ve srovnání s ostatními) ty (jediné) správné (pro všechny). Takové domněnky se nejde zbavit lehce, jelikož mozek – z jakýchsi ochranných důvodů pro ego – na podvědomé úrovni blokuje to, v čem člověk není dobrý. Proto mnoho diskuzí působí bezradně. Sebejistý odmítá relevantní zdroje studovat, drží se jen svých zdrojů… Jedinou šanci představuje vzdělávání – nabízet další a další informace pro rozšíření pohledu. Směrodatná může být otázka: „Co by mohlo pozměnit Váš názor?“ Pokud nic, nemá smyl vyhledávat data, důkazy, studie a ztrácet čas.

„Ignorance častěji než inteligence
plodí sebevědomí.“
Charles Darwin

Jak pracovat s daty

Již odpradávna lidé mívali problém rozlišit, jaké informace jsou relevantní a jak s nimi nakládat. Vzato optimisticky – vznikly díky tomu báje, pověsti, pohádky, vtipné trapasy. Vzato negativně – vznikly kvůli tomu (zbytečné) spory, újmy na majetku, umění, vzdělání, vztazích, emocích, zdraví i životech.

Dostatečné množství relevantních zdrojů

Prostudujeme-li 10 zdrojů z 11 (např. barvu vlasů naší rodiny o 11 členech), můžeme vyhodnocovat (avšak pouze v rámci naší rodiny). Prostudujeme-li 10 zdrojů z 3 000 (v rámci globálních výzkumů), nemůžeme vyhodnocovat (pohled je zkreslený, informace nedostatečné).

Relevantní „výběr“ a porovnání

Jednou z definic kritického myšlení je, že se jedná o dovednost pracovat s informacemi a předsudky (i vlastními). Mnozí si hledáním zdrojů pouze potvrzují své předsudky/domněnky. Tudíž nejdříve si vytvoří názor, pak vyhledávají a vstřebávají pouze ty zdroje, které potvrzují jejich postoj. Tím dochází ke zkreslení a zamlžení reality, jelikož selektují úmyslně zdroje nikoli na základě kvality, ale emocí, které mohou být zmatené, rozbouřené, ovlivněné. Správný postup je opačný, tedy:

Nejdříve si najděme zdroje,
které hovoří „PRO“, poté „PROTI“.
Porovnejme je.
Poté zhodnoťme
a vytvořme si (vlastní) závěr,
v němž budeme mít rezervu,
neb se můžeme (stejně jako kdokoli) mýlit.
BuĎme otevřeni dalšímu vzdělání.

Ve zpravodajství bývá nastavena jakási korektnost – vyrovnanost. Proto můžeme v TV diskuzi vidět např. 2 zastánce PRO a 2 zastánce PROTI, což nemusí odpovídat reálnému poměr. Reálně může být např. 560 PRO a 10 PROTI. Z toho důvodu hleďme i na celek.

Zároveň berme v potaz prostředí, popř. charakter zdroje (např. odbornost – sebelepšímu ševci bychom pravděpodobně elektroinstalaci nesvěřili), zda dokáže poskytnou pro danou problematiku relevantní data.

Co je pro kritické myšlení potřeba?

  • mít rád/a učení se, poznávání, vzdělávání, (sebe)zlepšování
  • snažit se identifikovat a neaplikovat argumentační fauly
  • snažit se rozpoznávat a neaplikovat kognitivní zkreslení (vhodné je poučit se z historie, kdy zkreslení proběhlo)
  • poznat a nešířit fake news, hoaxy, mýty apod.
  • neupínat se na jeden zdroj nebo autoritu, čerpat z vícero zdrojů
  • číst informace víckrát
  • mít otevřenou mysl a spokojené, laskavé srdce (pak může napovědět i intuice – vnitřní kompas)
  • až dlouholetou/důkladnou praxi považovat za součást relevantních zdrojů
  • připustit si možnost omylu – mít rezervu
  • být pokorní, uctiví, slušní
  • mít perspektivu, nadhled (nepovyšovat sebe nad druhé)
  • chápat, že každý vidí svět jinak a že je v pořádku se neshodnout
  • neshodu brát jako příležitost k hledání nových řešení, cest a dohod
  • komunikovat, diskutovat (i sám/sama se sebou, být i sám/sama k sobě skeptik) – slušně, v dobré náladě
  • ptát se
  • porovnávat zdroje PRO a PROTI (nevybírat jen to, co se zrovna „hodí“)
  • vyhodnocovat (pro sebe)
  • brát v potaz vědecké metody (ověřování, pokusy, studie)
  • čerpat ze zdrojů a studií ověřených, relevantních
  • rozlišovat názory od faktů
  • dát pozor na patologickou vědu, kdy přání vítězí nad vědou – a chybně
  • dát pozor na ukotvení pozornosti (tzn. kde se myšlenky uchytí, např. 90% účinnost vzbudí kladnou odezvu, 10% neúčinnost naopak vyvolá obavy)
  • nepodléhat Forerovu efektu a podobným (např. mnohé horoskopy, na první dojem říkají mnoho a konkrétně se trefují, reálně však hovoří neurčitě a nesdělují vlastně nic)
  • nehrotit žádnou diskuzi – nejít na sílu, přes agresivitu apod.
Inspirace a zdroje:
Will Bowen, Nutil Petr, Petr Ludwig Scipelliti et. al, researchgate, sage journals, criticalthinking

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here