Po kursech návrhářství je Yves Saint Laurent, vítěz soutěže Mezinárodního vlnařského sekretariátu, přijat jako první asistent Christiana Diora. Píše se rok 1955 a Yvesovi je 19 let. Po smrti svého patrona roku 1957 přebírá vedení firmy a stává se uměleckým ředitelem.
Svou první kolekci pro Dior prezentuje v lednu 1958. Spíše než o úspěchu lze mluvit o triumfu. Okamžitě dostává přezdívku „malý princ haute couture“. Od tohoto okamžiku Yves hodí za hlavu pravidla “new look”, stanovená Christianem Diorem a vydává se vlastní cestou. New look se zrodil těsně po válce a vracel ženám jejich svůdnost. Vyznačoval se velmi ženským stylem s vypasovanými živůtky, širokými sukněmi, lodičkami na vysokých podpatcích a nezbytnými klobouky a rukavičkami pro opravdové dámy. Ale Yves Saint Laurent má jinou vizi: roku 1960 zavádí do dámské módy černou koženou bundu, čímž šokuje Diorovy zákaznice. Uzrál čas k otevření vlastního salonu.
„Lituji pouze jednoho – že jsem nevynalezl džíny.“ Pro Yvesa Saint Laurenta představuje toto unisex oblečení symbol, který smazal třídní rozdíly v oblékání.
Také on přispěl k demokratizaci módy: roku 1966 otevírá obchod s luxusní konfekcí Saint Laurent Rive Gauche. Oblečení navržené slavným návrhářem, ušité v textilních továrnách a prodávané v obchodech – jednoduché a novátorské.
Velký sběratel umění, mecenáš zamilovaný do divadla a opery, Yves Saint Laurent se ve své tvorbě inspiroval také výtvarným uměním. Nepřehlédnutelné jsou jeho modely ve stylu pop artu. Je autorem mnoha kostýmů pro divadelní a baletní představení a nevyhnul se mu ani film. Byl dvorním návrhářem herečky Catherine Deneuve a z jejich spolupráce se zrodily kostýmy pro nejeden snímek, v němž účinkovala.
V 70. letech uvádí na trh parfém Opium, který vzbudil skandál svým názvem /časy se opravdu mění…/ i svým složením, kdy oproti tradičním květinovým parfémům předkládá ženám kořeněnou orientální vůni. Puritánskou Ameriku šokoval několik let předtím: na přehlídce nechává z průsvitné hedvábné blůzky prosvítat ženská ňadra.
„Coco Chanel ženy osvobodila, Saint Laurent jim dal moc,“ tvrdí Saint Laurentův přítel a spolupracovník Pierre Bergé. Saint Laurent neváhal do dámského šatníku zařadit mužské prvky, jako smoking, kostým inspirovaný pánským oblekem, odlehčená saka a krátké kabáty v námořnickém stylu.
7. ledna 2002 Saint Laurent předstupuje před zástupce médií, aby oznámil odchod z módní scény, která se za dobu jeho působení změnila. „Tvůrčí práce a marketing nejdou dohromady. Tahle doba už nám nepatří,“ vysvětluje Pierre Bergé, který stál u zrodu Saint Laurentova salonu.
22. ledna 2002 se koná v centru Pompidou retrospektivní přehlídka zahrnující 40 let tvorby tohoto módního velikána. Bok po boku ho provázejí jeho múzy Catherine Deneuve a Laëtitia Casta, oblečené do slavného smokingu, který svého tvůrce tak proslavil.
Dnes je salon součástí skupiny Gucci, patřící pod společnosti PPR, a dvorním návrhářem se stal Stefano Pilati. Zakladatel PPR François Pinault a jeho syn François-Henri Pinault, do jejichž rukou přešlo 40 let módní historie a úspěchu, vzdali svůj hold návrháři, který „ … podřídil vše jediné vášni: rozzářit ženu a umožnit jí osvobodit její krásu a její tajemství.“
