Populární seberozvoj, motivace a koučink přinášejí mnoho výhod, ale také možné vedlejší nežádoucí účinky. Víte, jaké to jsou a jak si na ně dát pozor?
Seberozvoj není vždy skromný
Prostřednictvím osobního rozvoje se stáváme lepšími, zdravějšími, výkonnějšími, úspěšnějšími, krásnějšími… Na populární místa a”komodity” se tvoří fronty. Všichni chceme být vrcholoví sportovci, hvězdy filmového plátna, ředitelé, top manažeři, vedoucí, úspěšní podnikatelé apod. A k tomu mít ideální polovičku. Partnera/ku, co má perfektní tělo i tvář, vaří, pere, uklízí, opravuje, staví, zařizuje, vyřizuje, plodí děti v požadovaném množství, pečuje o ně, vydělává (pro jistotu i dědí) velké peníze, má stejné zájmy a směr jako my… A když dostaneme chuť, skočí nám koupit 3 melouny, 4 kg pomerančů, 8 mrkví a steak z jednorožce i ve státní svátek! Um ovládat počasí výhodou.
Sebe-rozvíjíme sami sebe, abychom byli šťastnější
a lepší, což vede i ke zvýšeným nárokům na okolí.
Není na škodu chtít “víc” a mít se “lépe”. Kde ale leží hranice mezi “chtít se mít dobře” a “být náročný egoista”? Nežádoucí účinky seberozvoje nejsou vzácné. Objevuje se sebestřednost, zahleděnost, nepřiměřená náročnost na sebe i na druhé, falešný pocit moci nad “vším a všemi”, zkreslené představy o vztazích, zejména kvůli absenci pokory, vděčnosti atd.
„Nelze být vděčný a nešťastný zároveň.“
Anthony de Mello
Tlak stále někam postupovat, stále být lepší a lepší, vede dříve nebo později k pocitu vyhoření. Z vyčerpání… nebo proto, že pak už není “kam”. Správný seberozvoj by nás neměl vytlačovat ani pošťuchovat odněkud, kde jsme spokojení (pozor, do spokojenosti i občasné trable patří). Seberozvoj má “pouze” osvěžovat mysl + tělo, pomáhat, nabízet nápady, možnosti = rozvíjet, nikoli nás bourat či přestavovat do podob nám cizích.
Pokorné desatero
- Člověk by měl mít čas sám na sebe, ale stejně tak by měl mít čas na své milované. Obzvláště ve chvílích, kdy ho potřebují.
- Pracovitost se cení a zaslouží si podporu, avšak žádné peníze se nevyrovnají šťastné duši, zdraví či lásce.
- Usilujeme-li o to, mít krásné, svalnaté či štíhlé tělo, je to dobré, ale tělo je pouze schránka, která přenáší to nejdůležitější uvnitř – pamatovat bychom na to měli zejména, když “hodnotíme” těla druhých. Nepřikládejme vzhledu větší váhu než má.
- Partie, která vyhovuje, nemusí být ta, která doopravdy miluje. Osobní/intimní vztahy nejsou obchod, nemusí se “vyplatit” – milujme bezpodmínečně, propočty nechme na burze.
- To podstatné není na povrchu, nýbrž v nitru.
- Dopřávejme si čas, avšak nenechávejme příliš dlouho naše blízké čekat.
- Směřujme ke štěstí, ale přijměme i hrboly, starosti, stres i nějaký ten smutek – život je pestrý.
- Sněme, plánujme, ale vychutnávejme si to, co máme TEĎ, stačí k tomu → skromnost, pokora, vděčnost a otevřené oči/srdce.
- Inspirujme se mentory, kouči, knihami, přednáškami, videi apod., avšak nespoléhejme na ně. Každý z nás je individuální a každý svůj manuál nosí sám v sobě.
- Sebeláska a láska jsou propojeny, nelze milovat sebe a druhé nikoli.
Moderní trend velí “vše můžeme ovlivnit” a “za vše můžeme sami”, což může způsobit mnoho škod, je-li to bráno jako dogma. Mnozí si již mnohokrát řekli, když onemocněli, když se něco nevyvedlo: „To je moje vina“… i když (tak úplně) nebyla. Neumíme (zatím) vše ovlivnit – ačkoli by ego rádo takovou moc mělo. I na sílu myšlenky (přitažlivosti) má vliv více faktorů, nejen my. Není proto opodstatněné obviňovat se ze všeho. Někdy zkrátka platí: “sh*t happens” – a někdy se zas, jak praví známé rčení: „štěstí udolá a sedne i na vola!“ i když se nesnaží…
Objevily se u vás nebo ve vašem okolí nežádoucí vedlejší účinky seberozvoje?
