„Chris viděl, co všechno je možné dřív, než kdokoli jiný,“ řekl jeden z manažerů kampaně Baracka Obamy. Vybudoval něco, po čem prezidentský kandidát toužil, ale nevěděl, jak to uskutečnit – virtuální systém pro podporu komunity okolo Obamy. A právě tato několikamilionová komunita nakonec zvolila Baracka Obamu prezidentem Spojených států.
Sám Hughes je ideálním příkladem splnění amerického snu – vypracovat se od nuly na vrchol. Chris, jediné dítě prodavače a učitelky z konzervativní Severní Karolíny, z vlastní iniciativy vystudoval internátní školu v Andoveru, kde podle svých slov nečekaně rychle dospěl a uvědomil si, jakým směrem bude v životě směřovat.
Osud, nebo velice šťastná náhoda, způsobily, že poté, co získal stipendium na Harvardu, potkal Marka Zuckerberga, který už v hlavě nosil osvícenou myšlenku o Facebooku. „Tenkrát to ještě bylo úplně neformální,“ vzpomíná Hughes, nešlo v žádném případě o nějaký byznys. Narozdíl od svých přátel Zuckerberga a Moskovitze (spoluzakladatel Facebooku), jejichž úkolem bylo vymýšlet kódy a ostatní technické záležitosti, Chris Hughes se snažil najít nejlepší způsob, jak Facebook udělat dostupnější, snadnější a přehlednější pro jeho uživatele. Hughesovy myšlenky o obohacení života komunity Facebooku byly zásadní a vznesl tak prvotní podnět pro spoustu populárních aplikací, jež jsou s oblibou stále využívány.
Před volbami na podzim 2006 Facebook umožnil politikům založit si své fanouškovské profily, v době, kdy něco podobného ještě neměly ani celebrity a oblíbené produkty. Barack Obama sice v těchto volbách nekandidoval, ale o svůj profil projevil zájem také. „S Barackem jsem se nejprve spojil jako individuální uživatel. Byla náhoda, že to byl politik,“ řekl o jejich virtuálním seznámení Hughes.
„V roce 2007 jsme konečně žili v době, kdy lidé věděli, co to jsou sítě a co může technologie dokázat ve spojování lidí.“ Facebook se vyvíjel závratnou rychlostí, počet uživatelů stoupl na 10 milionů a Zuckerberg odmítal velkorysé nabídky od Viacomu, Yahoo a dalších zájemců. A právě v tomto perspektivním období vyslyšel mladý Hughes další poslání – pomoci Obamovi. Oproti očekávání toto rozhodnutí nevedlo k oddělení Hughese a internetových sociálních sítí, právě naopak…
Když v únoru 2007 Obama oznámil svou kandidaturu, došlo ke spuštění internetových stránek BarackObama.com a zároveň i My.BarackObama.com, klíčový nástroj pro organizaci Obamových příznivců. Překvapivě intuitivní a zábavná síť, inspirovaná z velké části právě Facebookem a jemu podobných, pro vytváření skupin, plánování setkání, získávání peněz, stahování nástrojů a především spojování fanoušků, všechno velice efektivním a levným způsobem.
Hned první den bylo založeno tisíc lokálních skupin, nečekaný zájem málem způsobil kolaps stránky. Do konce kampaně dobrovolníci vytvořili na 2 miliony svých profilů, naplánovali 200 000 setkání, založili 35 000 skupin, napsali 400 000 příspěvků a vybrali 30 milionů dolarů. „Když jsme dorazili na nějaké místo, dobrovolníci byli tam. Poslali jsme své lidi do Colorada a Missouri na předvolební mítink, ale tam už to všechno bylo napůl zorganizované. Svou roli ve zvolení Obamy samozřejmě sehrálo mnoho lidí, počínaje samotným kandidátem, ale sítě dobrovolníků zformované v MyBO byly kriticky důležité,“ řekl manažer kampaně David Plouffe.
Hudges přiznává, že byl zhýčkaný. „Největším problémem pro mě byl přechod z něčeho, jako je Facebook s jeho fantastickými vývojáři a úžasným softwarem, na místo, kde jsem nemohl dělat věci tak, jak bych chtěl.“ A proto se neustále dožadoval dalších zdrojů. Tuto bitvu definitivně vyhrál na jaře 2008. „Velikost našeho týmu jako by explodovala,“ netlumil nadšení jeden z jeho původních členů.
Nakonec byl sám Hughes překvapen, co všechno technologie dokáže. Když na webu MyBO vepsal směrovací číslo svého rodného města do kalendáře událostí, prý nečekal žádné zázraky, protože místní lidé preferovali protikandidáta. Četnost setkání v rozsahu 50 mil předčila veškerá očekávání, což mohla být největší lekce, kterou si z kampaně odnesl – víra, že komunita může přinést dramatické a nečekané výsledky.
Zdá se, že vše, na co Chris Hughes sáhne, se setká s fenomenálním úspěchem. Přesto si jeho jméno ve článcích o prezidentské kampani a Facebooku přečtete opravdu málokdy. Hughes zůstává skromný. „Lidé spolu vždy komunikovali a organizovali se během kampaní, my jsme jim to pouze ulehčili. Mým dalším projektem by mohlo být opět usnadnit lidem poznávat svět, ve kterém žijí.“
