Krize: Člověk si vše očísloval, co když se ale přepočítal?

0
2751

Zaobíráme se penězi, čísly, osobním prospěchem a komfortem… Co když nám ale něco uniká? Byla opravdu nějaká krize nevyhnutelná? 

Vše na planetě i ve vesmíru by mělo být v jisté symbióze. Nejen poslední dny nám ale ukazují, že tomu tak není. Člověk versus jiný člověk, skupina, stát, kontinent, fauna, flóra, moře, vzduch… i versus nejmenší organismy – viry, jako by proti člověku vždy něco stálo. Však i z “obyčejných” osobních rovin jistě kdekdo zná překážky/krize, které mu život (lidé, politika apod.) nachystal a on se s tím musí poprat a dokázat si, že je na vrcholu.

Ve “vrcholu” jsou zmatky, vzhledem ke kulatosti Země. Mohl by to být severní pól, ale co když se někdo podívá z jiného úhlu? Pak by vrcholem mohl být jižní pól nebo kterákoli jiná část planety. Můžeme vzít v potaz i Mount Everest, však mnozí v pokoření nejvyšší hory světa vidí smysl žití… Ale co tam? Nasadit si korunu, považovat se za nejvyššího, a tím získat maximální přehled a moc, vzhledem k tamním podmínkám, nelze. Navíc člověk stojící na Everestu není nejvyšší, pouze je vyzdvižen nejvyšší horou. Dokonce ani letadla či rakety vrchol nepřináší, jelikož ani ta nejvyšší vzdušná výška není nejvyšší vzhledem k nekonečnosti vesmíru.

Nabízí se vrchol potravního řetězce. Podle mnohých studií byl člověk původně sběrač – býložravec. Když přišly nejhorší doby, kdy veganské stravy bylo málo, využil svůj skrytý potenciál (zálohu, um adaptace) a vynalezl zbraně, které mu umožnily dohnat sílu zvířat, ulovit, přežít. Vyvíjel se, až se stal člověkem moudrým (Homo sapiens sapiens), kterým je dodnes. Vidí se na vrcholu, ačkoli “zapomíná”, že nepřežije bez náklonnosti přírody a bez naladění okem neviditelných částeček. Pamatuje si, že v případě boje o přežití umí lovit/bojovat, ale zapomněl, že není správné lovit/bojovat, když nemusí.

Člověk má dojem, že vše ovládá, že je moudřejší, důležitější než fauna a flóra, protože si to vypočítal na stupnici, kterou si sám vymyslel a vyhodnotil.

Moderní člověk šel ještě dál, když vypočítal, že jako jedinec nebo rodina je důležitější než společnost. Z diskuzí u aktuálních témat (témata z oblasti zdravotnictví), kde probíhalo doporučení necestovat do oblastí pandemie (dříve epidemie), lze vyčíst, že velké procento lidí vypočítalo, že jedna dovolená pro rodinu má mnohem vyšší hodnotu než cena zdraví a životů kolem (tzn. min. několika stovek rodin).

Stejně tak v posledních dnech bylo na českých fórech (ekonomická témata) vidět příklady, ve kterých člověk vypočítal, že jedna (jeho) ohrožená rodina chudobou (většinou hrála prim krize komfortu) má vyšší hodnotu než ohrožení tisíců rodin nemocí/chudobou.

Jelikož se opar zmatků a přepočtů rád drží i skupin (politická témata), lze vidět skupiny, které vypočítaly, že jejich postoje jsou víc než postoje jiných. Nutnost násilně předělávat věci neživé či živé (včetně lidí) ku své představě (bez citu, lásky, informovanosti, komunikace) pociťují mnozí, kteří si v duších nenaladili respekt, úctu, pokoru a vděčnost za život takový, jaký je.*

Člověk prazvláštně počítá už mnoho let… Nedošlo k přepočítání?

Člověk si vypočítal, že je na vrcholu,
jelikož (podle něj) nic není silnější a důležitější,
nic nedokáže tolik zabít/podmanit si něco jako on.
To u virů a bacilů způsobilo velký rozruch…

Příroda lidem dává dary, lidé ji na oplátku dávají zabrat. Když příroda dary omezuje, aby se člověk zastavil a vzpamatoval, člověk si vše, co chce (nepotřebuje, ale chce), bere násilím nandavajíc na vše kolem, proč to nejde samo. Člověk vyčítá přírodě chladnost, sám přitom vše převádí na čísla ve svůj prospěch.

Když se narodí miminko, očísluje se, změří, zváží…

Rodiče nadšeně oznamují čísla, která vytvořili.

Jak se miminko cítí, jakou má energii? Netřeba řešit. Hlavně vědět čísla.

Lidé se často ptají, kolik je hodin, kolik je komu let, kolik kdo vydělává, kolik kdo měří, váží, kolik “práce” kdo dělá, kolik to vynese… V okamžicích, kdy člověk čísla nepotřebuje, upíná se k nim. A když je potřebuje, když by mu mohla pomoci, nevnímá je – věří, že je beze-snahy a bez sebe-rozvoje přetvoří. Ego dělá z 3 třeba 8, z labuťe 2 a z nápadu 215556564/15501 (jedná se o náhodné číslo).

„Musíme vědět, že jsme stvořeni k větším věcem než k tomu, abychom byli pouhým číslem na světě, že tu nejsme pro diplomy a tituly, pro tu či onu práci. Byli jsme stvořeni, abychom milovali a byli milováni.“
Matka Tereza

Neznámý zdroj píše o myšlence Boha, který hledí na zem:
Poslal jsem jim kůrovce, povodně, sucha, vítr, tamhle dokonce požáry, zemětřesení, vir… a oni si prostě nedají říct!

Co je potřeba?

Do všeho dát více srdce.

Lépe se chovat k sobě i k přírodě… Vážit si daru života a možností, uvědomit si, že pokora, skromnost, laskavost a rozvoj jsou víc než povrchnost, hrubost, plýtvání, sobeckost.

Každá krize přináši poučení…

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here