Annie Leibovitz: Život skrz objektiv fotoaparátu

1
440

I když se možná po shlédnutí přiložené fotogalerie veškerá slova budou zdát zbytečná a vy žasnete, kolik jsou fotky schopny prozradit beze slov, přečtěte si základní mezníky jejího života, jenž je jednak netradičním přepisem tradičního amerického snu o závratné kariéře, slávě a spoustě peněz, ale na druhé straně i příběhem skromné ženy, které se stejně jako ostatním lidem nevyhnuly životní těžkosti a slabé chvíle.

Jako třetí dítě z celkových šesti sourozenců se Anna Lou Leibovitz narodila v roce 1949 v americkém Connecticutu. Za svůj životní úděl vděčí oběma rodičům, zatímco svou matku, instruktorku moderního tance, vždy uvádí jako člověka, který ji v životě nejvíc ovlivnil, díky vojenské kariéře otce už jako dítě procestovala půlku světa. Během jedné z těchto cest na Filipínách poprvé vzala do ruky fotoaparát, aniž by tušila, že právě drží v rukou celou svou budoucnost.

Po návratu do rodné Ameriky začala navštěvovat večerní kurzy fotografování, kde svůj talent propojila se všemi teoretickými a praktickými dovednostmi. Dala dohromady své portfolio, to v roce 1970 doslova učarovalo zakladateli dnes už kultovního časopisu Rolling Stone a získala svou první zakázku. Aby vydavatel Annie neurazil, modelem jejího focení se hned poprvé nestal nikdo jiný než John Lennon. Černobílý portrét se objevil na lednové titulní straně časopisu a o dva roky později už se Annie Leibovitz hřála na postu hlavní fotografky. Před jejím objektivem tenkrát stály hudební legendy jako Bob Dylan, Bob Marley a Patti Smith. Nikoho pak příliš nepřekvapilo, když v roce 1975 časopis vyslal mladou fotografku na turné s kapelou Rolling Stones. Po boku Keitha Richardse a Micka Jaggera vznikly nejenom unikátní fotografie ze zákulisí a divokých mejdanů, ale Leibovitz si zde vypěstovala i slušnou drogovou závislost.

Po deseti letech práce u časopisu se Annie vrátila zpět ke svým kořenům, když dostala za úkol znovu nafotit Johna Lennona. Člen legendární kapely Beatles ale odmítl pózovat sám, a tak vznikla nezapomenutelná fotografie zobrazující nahého Lennona objímajícího svou ženu Yoko Ono. „Nemohli jste si nevšimnout, že ona je na té fotce tak chladná a tváří se, že se na ni Lennon moc lepí. Bylo úžasné dívat se na první snímek, oba z něho byli nadšení. John řekl, Přesně jsi zachytila náš vztah, slib mi, že to bude na titulní stránce,“ vzpomíná Annie Leibovitz. Fotka se na obálce opravdu objevila, naneštěstí však šlo o speciální číslo věnované Lennonově památce. Zpěvák byl zastřelen pouhých pět hodin po focení s Annie. V roce 2005 byla tato titulní stránka vyhlášena nejlepší obálkou za posledních 40 let.

V roce 1983, kdy vyšla i první kniha s jejími fotkami, začala Leibovitz fotit pro prestižní časopis Vanity Fair. Proslula zde svými provokativními fotografiemi, nejvíce rozruchu v  puritánské Americe vyvolala Whoopi Goldberg ve vaně plné mléka a samozřejmě dobře známá fotka nahé herečky Demi Moore v pokročilém stádiu těhotenství. (Tato fotografie byla mimochodem v žebříčku nejlepších titulek druhá). Její práce prochází několika spektry veřejného života, politici, herci, zpěváci, sportovci, podnikatelé i panovníci touží stát alespoň jednou před vyhlášeným fotoaparátem. Fotky Annie Leibovitz zachycují osobnosti od Brada Pitta přes Madeleine Albrightovou až po Billa Gatese. Její práce se objevila i v dalších exklusivních časopisech – Vogue, New York Times Magazine, New Yorker a mnoho dalších.

Ale fotografku zdaleka nezajímá pouze nevěrohodné pozlátko tohoto hvězdného světa. Díky vlivu spisovatelky a zároveň životní partnerky Leibovitzové – Susan Sontag – se obrátila na úplně opačný pól a v roce 1993 odjela jako válečná fotografka do Sarajeva. Tato nebezpečná výprava dala vzniknout obrázkům, které šokovaly celý svět a aspoň na nějaký čas odloučily Annie od její královské disciplíny, jíž je aranžovaná fotografie. V tomto prostředí totiž nebylo co aranžovat a citlivá žena si toho byla dobře vědoma. Přesto srdcervoucí fotky v mnohých případech budí daleko větší emoce, než veškerá její zbývající práce dohromady…

1 komentář

  1. Mnohokrat dekuji za tento clanek – jednu jeji fotku jsem leta marne shanela, nemohla jsem si vzpomenout na jeji jmeno a popisy ruznym redakcim neprinesly zadany uspech a ted najednou ziram – nejen ze mi pred ocima vyvstava jmeno teto fotografky, ale leta marne hledana fotka se skvi na webove strance prede mnou !!! Diky za darek k Vanocum a preji hezke svatky Vam vsem 🙂 Zdena:-)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here