Albert Einstein – Profil velikána, který změnil náš pohled na svět

8
2039


Nemám žádné speciální talenty. Jsem jen vášnivě zvědavý.“

 Einsten se narodil roku 1879 v Německu a přestože byl Žid, navštěvoval katolickou základní školu. Když jako malé dítě uviděl otcův kapesní kompas, zanechal na něm takový dojem, že předurčil jeho kariéru teoretického fyzika. Byl fascinován faktem, že existuje síla působící na střelku kompasu a jako dospělý experimentoval s elektromagnetismem a mechanikou.

 Přestože nedosahoval výborných výsledků na střední škole v Mnichově, začal se ve volném čase z vypůjčených učebnic od rodinného přítele vzdělávat v geometrii, odvozovací logice a výpočtech. V roce 1894 odešel ze školy ke své rodině v Itálii a poté ho cesta zavedla do Švýcarska, kde dokončil střední školu a roku 1901 se stal jeho občanem.

 „Život je jako jízda na kole. Abyste udrželi rovnováhu, musíte se neustále pohybovat vpřed.“

Dva roky poté co dokončil univerzitní studia, nemohl najít uplatnění jako učitel, a tak přes kamaráda sehnal místo na patentovém úřadě v Bernu. Čas strávený úřednickou prací byl naplněn studiem fungování mechanismů a principů, se kterými později sám experimentoval a studoval.

 Přestože nebyl aktivním učitelem, ve svém volném čase dokončoval doktorát na Curyšské univerzitě a vytvořil diskusní skupinu, která každý týden debatovala o tématech z oblastí vědy a filozofie. Dospěl k přesvědčení, že soustavné úsilí a tvořivost jsou nezbytným předpokladem k naplňujícímu životu.

 Když muž sedí s velmi přitažlivou a zajímavou dívkou hodinu, připadá mu to jako minuta. Ale nechte ho sedět jednu minutu na rozpálených kamnech a uvidíte, jak dlouhá mu ta minuta bude připadat. Tomu se říká relativita.

 V roce 1905 obdržel doktorát a publikovat čtyři vědecké práce. Témata byli Brownův pohyb, fotoelektrický efekt, speciální teorie relativity a slavná teorie vyjádřená vzorcem E = mc2. Tento rok se později zapsal do dějin jako Einsteinův rok zázračných výsledků.

 V té době byly ovšem jeho teorie všeobecně zavrhovány, speciálně jeho fotoelektrická teorie o pohybu světla v kvantech nebo „balíčcích“ energie oproti pohybu vlnovém. Později v roce 1921 obdržel za tuto teorii Nobelovu cenu za fyziku.

 V roce 1916 Einstein publikoval jeho obecnou teorii relativity, která uvádí, že gravitace je zakřivení časoprostoru o hmotu. Jinými slovy, hmota určuje časoprostoru, jak se má zakřivit a toto zakřivení říká hmotě, jak se má pohybovat. Astronomický experiment provedený dalším prominentním vědcem v roce 1919 potvrdil platnost Einsteinovy teorie a jeho objev nadchnul svět, který se právě probouzel z hrůz první světové války.

 „Je nejvyšší čas, aby ideál úspěchu byl nahrazen ideálem služby. Pouze život naplněný službou druhým je smysluplný.“

 Einstein cestoval do USA poprvé v roce 1921. Poté se pravidelně vracel za pracovními povinnostmi a v roce 1932 dočasně sloužil na univerzitě v Princetonu. Když roku 1933 převzal vládu nad Německem Hitler, rozhodl se natrvalo usadit ve Spojených státech a občanství získal v roce 1940.

Byl veřejným odpůrcem nacismu a velice aktivně za zasazoval za záchranu Židů v Evropě. Jeho aktivity také zahrnovaly spoluúčast na založení International Rescue Committee, humanitární organizace zaměřené na pomoc lidem omezovaných na svobodě kvůli jejich rase, národnosti nebo trpící následky válek. Dále byl aktivním členem dalších organizací zasazujících se o občanská práva.

Jeho anti-nacistickým aktivitám doplňoval veřejnou podporou sionismu vedoucí k založení Židovského státu. Sloužil v předsednictvu Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a v roce 1952, kdy tehdy ještě stále nový stát Izrael přišel o svého prezidenta, odmítl nabídku k převzetí jeho postu.

 „Nevím, jaké zbraně budou použity ve třetí světové válce, ale ve čtvrté budeme bojovat už jen klacky a kameny.“

 Již v průběhu první světové války začal Einstein oponovat proti válce. Jeho sláva mu v budoucnu umožnila setkávat se se světovými leadery a byl pravidelně vyzýván, aby sdílel své myšlenky na aktuální témata netýkající se vědy. Starost ohledně nárůstu fašismu ho přiměla k napsání dopisu prezidentu Rooseveltovi, ve kterém varoval před německými experimenty s atomovými zbraněmi. Prezident zakrátko založil projekt Manhattan, který tajně vyvinul atomovou bombu ve Spojených státech.

 Díky svému zatvrzelému odporu k válce však nebyl zapojen do projektu. Později napsal prezidentu Trumanovi: „Vnímám válku jako zlou a zavrženíhodnou věc – raději bych byl roztrhán na kusy, než být zapojen to takové odporné záležitosti.“

 „Nejvíce nepochopitelnou věcí o světě je ta, že je pochopitelný.“

V jeho pozdních pracích se zabýval kvantovou mechanikou ve spolupráci s dánským fyzikem Nielem Bohrem, kterému pomáhal ujasnit koncept. Také pracoval velmi pilně na vytvoření teorie jednotného pole, která by vysvětlila všechny síly přírody najednou. Dodnes vědci usilují o dosažení tohoto cíle.

 Albert Einstein zemřel když mu bylo 76 let. Za dobu svého života obdržel nespočet čestných doktorátů z evropských i amerických univerzit, členství v nejvýznamnějších vědeckých organizacích, Copley Medal Královské společnosti z Londýna a Benjamin Franklin Medal z Franklinova Institutu. V roce 1952 byl 99. prvek v periodické tabulce prvků pojmenován na jeho počest einsteinium.

 Nade vše Einstein podporoval zvídavost. „Důležité je nikdy nepřestat v kladení otázek, zvědavost má svůj důvod k existenci.“ řekl. „Člověk si nemůže pomoci nezůstat v úžasu nad otázkami věčnosti, života a ohromující formou reality. Postačí, když se budeme snažit odhalit kousíček těchto mystérií každý den. Nikdy nepřestávejte v odhalování otázek, nikdy neztrácejte čistou zvědavost.“

8 KOMENTÁŘE

  1. Nejspíše jste mne nepochopil Petře, vezmu-li v potaz skvělé provedení těchto stránek, tak handrkování o drobné chybičky jsou opravdu prkotiny, nemyslíte? Obzvláště nazývat to ostudou.

  2. Pěkný den přeji Maxime,

    dokonalosti se dosahuje maličkostmi. Přesto dokonalost není maličkost. Jsme rádi za jakoukoli zpětnou vazbu ke gramatickým nebo stylistickým nesrovnalostem. Jsem rád, že jsou na jedné straně lidé, kteří pečlivě dolaďují detaily a nic jim neunikne, a na druhé straně ti, kdo najdou odvahu se věnovat věcem velkým. Se srdečným pozdravem, Váš Petr Štěpánek

  3. V tom s Vámi Petře samozřejmě souhlasím, avšak jedna věc je dolaďovat maličkosti a druhá věc je rýpat a nazývat ostudou snahu jiných zlepšit svět. Nebuďte tak skromní a nevytvářejte kompromisy lidem, kteří si to nezaslouží. Velkorysost je sice na místě ale také ohleduplnost ze strany druhých by neuškodila.

  4. Jsem rád, že autoři ‘kritiku’ přijali. Nikdo není neomylný, pochopitelně. Ne každý, Maxime, možná vládne dobrou češtinou, ale tací lidé samozřejmě nepracují na pozicích redaktorů. Nejsem hnidopich, který, jak se mi snažíte podsunout, pročítá od rána do večera internet, aby se s onanistickou radostí dopídil chyb. Jen a pouze mě to coby základní školou dotčeného jedince, trklo do očí. Hezký den!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here